Ekologům z Duhy nejvíc vadí plánované rozšíření na 3,7 kilometru dlouhé části mezi Přední Zvonkovou a Bližší Lhotou, kde je stanice přívozu. Podle žalobce se měla tato část silnice rozšiřovat o tři metry, a to ze současných tří a půl metru.
Protože silnice vede po hranici I. zóny národního parku Šumava, požádal kraj jako investor o výjimku z ochrany místních vzácných rostlin a živočichů a správa parku i ministerstvo životního prostředí ji odsouhlasily. Podle rozhodnutí nejvyššího soudu neoprávněně a bez patřičných dokumentů.
Samotná Duha přitom varuje, že rozšiřování silnic v této lokalitě zvýší v chráněném území provoz a ohrozí chodce, cyklisty i živočichy.
„Máme dokonce poznatky, že už dnes se v této lokalitě díky rekonstrukci silnic obchoduje s přilehlými pozemky. Případné nové stavby na nich by ohrozily celou pravou stranu Lipna, která je klidovou zónou,“ tvrdil Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Zájem o pozemky na pravém břehu Lipna potvrzuje i starosta Nové Pece Martin Hrbek. Podobně jako jiné obce kolem Lipenské přehrady se i tato snaží o rozvoj bydlení a s pomocí státních dotací připravuje nové stavební pozemky.
Nové domy mají vyrůst při silnici na Bližší Lhotu v Nových Chalupách, což je část Nové Pece. „V plánu je také silniční obchvat naší obce,“ upozornil starosta Hrbek.
Ceny pozemků bez inženýrských sítí se zde pohybují kolem 50 korun za čtvereční metr. Nová Pec se 450 obyvateli leží na pravé straně přehrady, větší zájem je o parcely kolem Zvonkové a Bližší Lhoty. Vyplývá to i z nabídek realitních kanceláří. Tady už jdou ceny za metr půdy do stovek korun.
„Připravujeme několik developerských projektů na pravém břehu Lipna. Je pravděpodobné, že po změně územního plánu budou pozemky stavební,“ inzeruje třeba jedna z regionálních realitek s tím, že podrobné informace k prodeji sdělí zájemcům pouze osobně.
Atraktivitu lokality zvyšuje nejen přehradní nádrž, ale i dosah k rakouským zimním střediskům Hochficht a Schöneben, které jsou odtud jen několik kilometrů.
O rozšíření silnice na hranici usiluje také město Horní Planá a Jihočeský kraj. Ten zatím rekonstruoval poslední tříkilometrový úsek směrem na hranice, který ale kvůli ochraně přírody zůstal stejně úzký jen s doplněnými takzvanými výhybnami aut. Rychlost je zde omezena maximálně na 40 kilometrů v hodině. Opravená je i část od křížení silnic za Novou Pecí do Bližší Lhoty.
Kraj i obce argumentují především veřejným zájmem na rozšíření silnice. Pomůže místním i turistům. „Pro nás je to životně důležitá komunikace i kvůli zaměstnání našich obyvatel. Denně po ní jezdí lidé do práce z obou stran hranice,“ řekl loni starosta Horní Plané Jiří Hůlka.
Chyboval kraj, šumavský park i ministerstvo
S tím nesouhlasí Duha, která podávala odvolání a nakonec i žalobu na ministerstvo životního prostředí ke krajskému soudu. Ten ji koncem loňského roku zamítl.
Podle verdiktu Nejvyššího správního soudu chybovaly všechny tři státní instituce. Jihočeský kraj, který o výjimku požádal bez patřičných podkladů, Správa národního parku Šumava, jež ji vydala, a ministerstvo životního prostředí, které ji potvrdilo. Mimo jiné nepředložily aktuální monitoring vzácných rostlin a živočichů. Také údaje kolem vývoje dopravy na této silnici byly podle soudu zastaralé a neodpovídaly realitě.
„Úsek z Bližší Lhoty do Přední Zvonkové ještě nemá stavební povolení, proto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu přípravy nekomplikuje,“ komentovala Andrea Tetourová z odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu.
Správa parku teď musí podle předsedy senátu Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna znovu žádat ministerstvo životního prostředí o výjimku z ochrany a dodat nové údaje o hustotě dopravy v tomto koridoru. Nevylučuje se, že v případě rozšíření silnice bude muset investor řešit ochranu některých živočichů jejím oplocením.
„Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu respektujeme a potřebné údaje o metodice monitoringu živočichů a o aktuální frekvenci dopravy do řízení doplníme,“ ujistil mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Celá rekonstruovaná silnice začíná v Nové Peci na Prachaticku a končí na hranici s Rakouskem. Měří zhruba čtrnáct kilometrů. Modernizovaný úsek silnice na pravém břehu Lipna má stát půl miliardy korun. Náklady hradí kraj s pomocí evropských dotací.
