Odhalení památníku začalo hymnami České republiky, USA a Ruské federace. Slovo pak dostali kromě zástupců města i Adam Knox z americké ambasády a Alexander Fedyaev za ruskou stranu.
„Dnes vzdáváme čest všem statečným mužům a ženám, kteří přispěli k ukončení nacistické okupace Evropy. Tiše vzpomínáme na ty, kteří obětovali své životy, abychom mohli žít v lepším světě,“ řekl zástupce kanceláře pro obrannou spolupráci major Adam Knox.
Ten zároveň připomněl, že svoboda nikdy nebyla zadarmo a každá generace jí přinášela oběti. „Vážíme si partnerství v rámci aliance NATO, jež sdílí celá Evropa. Díky ní jsme chráněni proti agresi, která znovu ohrožuje mír a bezpečnost Evropy,“ poukázal Knox.
Zástupce vojenského a leteckého přidělence Ruské federace v České republice Alexander Fedyaev připomněl, že připomínat tuto etapu dějin je nesmírně důležité pro další generace.
„Není rozdíl mezi hrdiny, kteří bojovali na východní nebo západní frontě. Jsou to naši společní veteráni. Vzdáváme hold těm statečným, kteří položili životy, i těm, kteří stále žijí mezi námi,“ uvedl Fedyaev.
Cípy symbolizují armády
Dominantou nového pomníku u hřebčince je velký kamenný klín s plaketou. „Jeden jeho cíp symbolizuje americkou, druhý sovětskou armádu - tedy obě fronty. Zároveň klín odkazuje na to, že Spojenci rozbili Velkoněmeckou říší,“ vysvětlil Jindřich Prach z klubu Buddies, který je i autorem návrhu pomníku.
Pomník je zároveň malým parkem, jsou tu lavičky a stromky. V budoucnu hned vedle povede cyklostezka, takže to bude příjemné místo k zastavení. „Zároveň tam jsou dvě tabule, na jedné jsou dobové fotografie ze setkání a na druhé popis samotné události ve třech jazycích,“ dodal Prach.
Náhoda stojí za tím, že byl Písek 6. května osvobozen Američany. Podle plánu měla do města dorazit Rudá armáda. Jenže to nestihla.
„V Písku byla německá posádka wehrmachtu asi o síle 800 mužů. Byli ochotni kapitulovat, ale neměli komu. Proto zástupci města požádali velitelství americké armády ve Strakonicích. Rusové přijeli až 10. května, protože se zdrželi tvrdými boji při ostravské a brněnské operaci,“ popsal situaci na konci války Prach.
Město tak obsadily americké jednotky, přijela sem i obrněná divize. V Píseckých horách totiž byly jednotky SS takzvané Schörnerovy armády a nikdo nevěděl, jak se esesáci zachovají. Od 6. do 10. května tak provizorně hlídali město Američané.
Dne 10. května odpoledne přijela Rudá armáda. S Američany se setkala právě u hřebčince. „Potom se město Písek na dobu asi jednoho týdne stalo městem dvou armád. Byl to stejný případ, jako když se 25. dubna ve městě Torgau sešly tyto dvě armády. Písek byl druhým v celé Evropě,“ poukázal Prach.
Památníku se místo dočkalo až po 70 letech. Cesta k němu byla poměrně trnitá. Nadšenci z klubu Buddies o něj usilovali několik let. „My jsme původně chtěli dát nějakou plaketu na plot hřebčince, to nám ale nepovolili památkáři. Za starosty Ondřeje Veselého nakonec došlo k dohodě, že se vykoupí kus pozemku hned vedle, kde se památník vybuduje,“ podotkl Prach.
To ovšem také nebylo tak jednoduché, protože majitelé malého nevyužívaného cípu pole si řekli mnohonásobně vyšší cenu, než za kolik se orná půda běžně prodává. Nakonec město dalo na výstavbu památníku 250 tisíc korun.
