Co bylo cílem rošády, kdy jste střídal Miloše Štěpanovského?
Byla to vícenásobná změna, jejímž cílem byla úprava fungování divize s důrazem na to, co je dnes aktuální. Tato praxe je standardní všude ve světě, podobné je to v případě ČEZ. Například ve Francii je běžné, že manažer je na jedné pozici pět let a pak se stěhuje na další elektrárnu nebo na centrálu. Podle mě je přínosné, když se pak lidi podívají na svou předešlou činnost z jiného pohledu a díky tomu mohou přenášet zkušenosti napříč firmou. Nedokážu si představit sebe jako ředitele elektrárny bez zkušeností zvenčí.
Takže sebeúspěšnější ředitel jednou musí skončit?
Ano, není sice stanovená přesná perioda střídání, ale žádná funkce není „doživotní“.
Je pozice šéfa jaderné elektrárny nabídka, která se neodmítá?
Každá nabídka se dá samozřejmě odmítnout. Zvažoval jsem a porovnal pro a proti. Obě pozice jsou hodně zajímavé. Vážil jsem profesní i soukromou stránku. Například pro rodinu je výhodou, že nemusím tolik jezdit po celé republice. Na druhou stranu velké vytížení a pozdní návraty z práce zůstávají stejné.
Co je vlastně výš? Šéf bezpečnosti všech elektráren ČEZ, nebo ředitel jedné jaderné elektrárny?
Na to panuje spousta názorů. V hierarchii naší firmy je to na stejné úrovni. Nejde to jednoduše srovnávat, každé je trochu o něčem jiném. Šéf bezpečnosti nastavuje systém v oblasti řízení bezpečnosti, zajišťuje dohled a výkon specifických činností. Ředitel elektrárny odpovídá za celý provoz, mimo jiné i za to, že ten systém, který šéf bezpečnosti nastavil, funguje. Vzájemně se doplňují a oba musí spolupracovat.
Změní se něco pod novým ředitelem?
Určitě ano. Miloš Štěpanovský i já máme svůj styl řízení elektrárny. Je spousta cest, které vedou ke stejnému cíli. Je to o způsobu provedení, co mi vyhovuje, například jak často dělat porady, co chci mít na stole, co chci všechno schvalovat, a co nechci. Mám rád dostatečnou kontrolu. Chci pevně držet v rukách to, co mám řídit a za co odpovídám. Výraznou změnou bude příprava na obnovení licence do roku 2020. V tomto případě čerpám ze zkušeností, které jsem získal na předešlé pozici.
Co obnáší obnovení licence?
Z pohledu řidiče se to dá přirovnat k STK. Jednou za čas musí i elektrárna projít významným hodnocením toho, jak splňuje požadavky, které jsou na ni kladeny. Ty se samozřejmě vyvíjejí. Poslední roky jsou ve znamení bouřlivého vývoje některých požadavků v oblasti bezpečnosti. My se tomu musíme umět přizpůsobit a modifikovat způsoby práce.
Co by se stalo, kdyby Temelín testy na obnovení licence neprošel?
V krajním případě nedostaneme licenci a nebudeme provozovat elektrárnu. Pro nás je to ale nepřípustné, musíme vědět, jak se mění požadavky na jaderné elektrárny. Je nutné sledovat vývoj, abychom byli neustále napřed. V době, kdy začnou platit, musíme být zcela připraveni, protože některé věci nejdou udělat ze dne na den. Důležité je předvídat a být o krok před požadavky.
Bohdan ZronekNarodil se 21. ledna 1971 ve Vimperku. Vystudoval Gymnázium ve Strakonicích, poté absolvoval ČVUT v Praze, obor elektroenergetika. Po škole začal pracovat v ČEZ, po dvou letech školení nastoupil v Temelíně. Postupně si prošel celou řadou funkcí - operátor sekundárního okruhu, operátor reaktoru, vedoucí blokové dozorny, vedoucí reaktorového bloku, směnový inženýr, v roce 2008 se stal hlavním technologem, po dvou letech vedoucím provozu Temelína a po dalších dvou letech začal šéfovat bezpečnosti všech elektráren ČEZ. Od 1. ledna 2015 je ředitelem Jaderné elektrárny Temelín. Je ženatý, má dvě děti. |
Letošním rokem končí opatření, která se realizovala po zkušenosti z havárie ve Fukušimě. Myslíte, že by se ke všem těm investicím přistoupilo, kdyby k této tragédii nedošlo? Nebo by byly požadavky na bezpečnost prostě mírnější?
Fukušima přinesla výraznou skokovou změnu ve vnímání rizik. Zvyšování úrovně bezpečnosti by pravděpodobně probíhalo velmi podobně, jen by to nebylo tak rychlé. Pro příklad - obě naše jaderné elektrárny měly většinu stres-testových opatření ve formě projektů na stole. Drtivá většina opatření byla v plánu, ale Fukušima některá výrazně urychlila.
Loni jste avizoval, že začnete se cvičeními, o kterých nebude personál předem vědět. Jak se to osvědčilo?
Loni jsme vytvořili scénáře, takto cvičit budeme poprvé letos. Mám k dispozici složku s různými zcela utajenými fiktivními událostmi. Záleží pouze na rozhodnutí mém a sloužícího velitele havarijního štábu, kdy cvičení spustíme. Takové, o kterém nikdo neví a nemohl se na něj připravit.
Jak takový scénář tajného cvičení vypadá?
Je to popis výchozí situace a časové řezy parametrů. To znamená, že směnovému inženýrovi posílám data a každých deset minut je aktualizuji. On na to musí reagovat a musí umět vyhodnotit, jak vážná je to situace. Všechny scénáře se rozjíždějí jako naprosto nezajímavá aktivita v životě elektrárny. Ta může postupně přerůst v událost, kterou je třeba řešit úměrně závažnosti. Ale nemusí. Všichni tak musí být pořád ve střehu, protože cvičení můžeme zahájit opravdu kdykoli.
Třeba teď?
Ano, můžu teď vytáhnout desky se zadáním a začít posílat parametry.
Je to cvičení jen pro velín, nebo na to musí reagovat celá elektrárna?
Záleží na scénáři. Teoreticky je to pro celou elektrárnu. Pokud se vyhodnotí riziko jako velké s požadavkem na řešení, můžeme v rámci utajeného scénáře aktivovat technické skupiny, složky hasičů nebo vyhlásit ukrytí celé elektrárny.
Jako že se všichni běží někam schovat?
To je jedno ze standardních opatření. Pokud by došlo k vážné události, je elektrárna vybavena několika kryty. Jsou to trochu sci-fi události, ale kdyby k nim došlo, musí všichni vědět, kde jsou kryty a jak se chovat.
Ví personál během cvičení, že se skutečně jedná o cvičení?
Ano, to velmi zdůrazňujeme. Ostrá reakce by mohla způsobit paniku. Nechceme, aby se cvičení zvrtlo do nějaké potenciálně rizikové situace. Ale samozřejmě očekáváme, že lidé budou reagovat, jako by to bylo reálné. To se ostatně i kontroluje - měříme, jak dlouho co komu trvá, hlídáme, jestli všichni dorazí v daném čase tam, kam mají.
Kdo takové cvičení hodnotí?
Je tu skupinka pozorovatelů a rozhodčích, kteří sledují, jestli personál dělá, co má. Rozhodčí jsou z útvaru Bezpečnost, pozorovatelé jsou jak z elektrárny, tak třeba i pracovníci z jiných elektráren. Pozorovatelem nebo rozhodčím může být i státní dozor. Chod elektrárny cvičení ale samozřejmě neohrozí. Z cvičení je vyjmuta směna zhruba třiceti lidí, kteří se přímo podílí na zajištění provozu elektrárny a jsou takto označeni.
Ve Francii mají v poslední době problém s bezpilotními drony. Objevily se i nad jadernými elektrárnami. Je na něco takového Temelín připraven?
Nad Temelínem platí bezletová zóna, do které spadají i bezpilotní letadla či létající modely letadel. Máme tak výhodu v tom, že jsou jasně nastavená pravidla pro jejich provoz. Současné nevojenské prostředky nás nemohou přímo ohrozit, ale přesto jsme připravení. Letos proběhne cvičení Safeguard, kterého se účastní i armáda a zaměří se právě na tuhle oblast.
Armáda tu ale není neustále...
Rizika nepodceňujeme, máme zpracované analýzy rizik použití nejen těchto dronů, takže máme i sadu opatření, která toto řeší. Detaily jsou samozřejmě neveřejné. Všechny důležité systémy jsou zálohované a navíc uvnitř velice odolných objektů, takže i kdyby se takové zařízení do elektrárny dostalo, nemohlo by vážně ohrozit bezpečnost elektrárny.
Ministr průmyslu a obchodu mluvil o tom, že by si Česko mohlo vyrábět jaderné palivo samo. Nyní ho odebíráme z Ruska, což by potenciálně mohlo být bezpečnostní riziko. Je to pro vás aktuální téma?
Pro Temelín samotný nemá smysl uvažovat o závodě, který by palivo vyráběl. To samé platí pro Dukovany. Takový závod má smysl, pokud dokáže vyrábět pro větší množství reaktorů. Co se týče dodávek paliva, je možné je řešit různými způsoby a od různých dodavatelů. My máme zkušenosti jak s ruským, tak americkým.
Pokud by dodávky z Ruska skončily, co by to znamenalo?
My připravujeme zásoby zhruba na rok dopředu, takže máme nějaký časový polštář. Zajištění dodávky jinde je ale otázka nejen výroby, ale i případného licencování. Kontrakt na ruské palivo máme do roku 2020 a je pravděpodobné, že v horizontu několika málo let vyhlásíme výběrové řízení na další období. Osobně necítím žádné riziko kvůli tomu, že máme palivo z Ruska. Dodávky jsou naprosto bezproblémové a nikdy jsme kvůli dodávkám paliva samotným neřešili žádné problémy.
