Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Koloděje na Českobudějovicku mají nový turistický hit. Zámeček Mitrowicz

  10:07aktualizováno  10:07
Když v létě sednete v Týně nad Vltavou do lodičky, ocitnete se za chvíli v romantickém prostředí zámku Mitrowicz. V nedávné minulosti poničená památka opět začíná vypadat jako za časů Františka Karla Wratislava z Mitrowicz, který ji v polovině 18. století přestavěl z původně renesanční tvrze na barokní zámek.

Komunisté se tam vyřádili. Konírny a další budovy zabralo JZD. Samotný zámek, který obsadil depozitář muzea, násilně oddělili vysokou zdí. Unikátní barokní fresky přetřeli nebo překryli tapetami. A poslední ránu zasadila baroknímu zámečku v Kolodějích nad Lužnicí povodeň v roce 2002. Několik dní tam kvůli špatně udělané hrázi stála voda ve výšce tři a půl metru.

Fotogalerie

Dnes však už tato chráněná památka opět začíná vypadat jako za časů Františka Karla Wratislava z Mitrowicz, který ji v polovině 18. století přestavěl z původně renesanční tvrze na barokní zámek.

Místo ožívá díky společnosti Mitrowicz, která areál vlastními náklady obnovuje a vytvořila z něj úplně nový turistický bod na mapě Jihočeského kraje. Zkušební sezonu tam měli loni. Naplno rozjedou provoz od konce května.

Dominantu Koloděj nad Lužnicí na Českobudějovicku převzali noví vlastníci v roce 2008 v havarijním stavu. Po vyřízení všech povolení a formalit začali jednou z nejnáročnějších prací. „Museli jsme zachránit statiku barokní kaple svaté Anny, hrozilo její zřícení. Celou věžičku jsme rozebrali a jeřábem dávali dolů. Potom jsme nechali udělat železobetonový věnec a vyměnili trámy,“ líčí Michal Bedřich, zástupce společnosti Mitrowicz, který má na starosti správu a celou obnovu zámeckého areálu.

Pro návštěvníky

Zahájení sezony:
28. května
- Mariánská pouť (řemeslný jarmark, divadlo, workshopy, šermíři, sokolníci)
Červen: Prohlídky o víkendech
Červenec a srpen: Denní prohlídky kromě pondělí. Každou středu a sobotu noční prohlídky a ohňová show. Pětkrát denně plavba lodí z Týna nad Vltavou a zpět.
Vstupné: 100 korun dospělí, 70 korun děti, 280 korun rodinné

Stojíme pod freskou zachycující výjevy ze života svaté Anny. Na zdích kaple je vidět, kam až sahala před čtrnácti lety voda. Občas kolem nás projde řemeslník. Každý den je jich tu deset až patnáct.

„V kapli se dochovaly vzácné varhany z počátku 19. století. Chceme je v budoucnu využívat na bohoslužby i koncerty. Letos jsme museli vykopat 80 centimetrů v podlaze a vytvořit průduchy. Pořád tam byla vlhkost. Teď nás čeká štukování, výmalba, restaurování fresky, stažení statických trhlin a návrat obnoveného oltáře,“ pokračuje Bedřich.

Stoupáme po schodech o patro výš. Tady už si člověk nepřipadá jako na stavbě, ale jako v barokním skvostu, který může konkurovat největším jihočeským památkám.

Příhody Turečka z Cařihradu

Celé reprezentativní patro zdobí výpravné fresky zobrazující výjevy ze života Václava Wratislava z Mitrowicz zvaného Tureček. Ten se v roce 1591 vydal s poselstvem císaře Rudolfa II. k tureckému sultánovi v Cařihradě. Obvinili ho však ze špionáže, zatkli a mladý panoš strávil rok a půl na galejích a dva roky v nejhorším tureckém vězení - Černé věži, které se přezdívalo hrob živých.

Své zážitky po návratu zaznamenal v češtině do čtivého cestopisu. Jeho líčení věznění, ale také zvyků Turků a popisů krajiny se nejprve šířilo opisy, na konci 18. století vyšlo tiskem.

Zámek Mitrowitz

V roce 1565 vyrostla na místě dnešního barokního zámečku v Kolodějích nad Lužnicí renesanční tvrz. Majitelé tohoto panství se často střídali. V roce 1704 přišel statek do dražby a dostal se do vlastnictví hraběte Františka Wratislava z Mitrowicz. V letech 1737 až 1741 František Karel Wratislav se svou manželkou Marií Annou Kinskou dali sídlu barokní podobu a přistavěli i kapli sv. Anny. Z konce 18. století pocházejí unikátní nástěnné malby v celém prvním patře zámku. Zobrazují scény ze života předka Václava Wratislava z Mitrowicz zvaného Tureček, který strávil dva roky jako panoš v nejtvrdším tureckém vězení a o svých zážitcích napsal cestopis. Další úpravou prošel areál v roce 1840, v roce 1875 vznikla rodinná krypta rodu. Ve 40. letech minulého století byl statek znárodněn. V budovách areálu sídlilo JZD, v samotném zámku byl depozitář muzea. Celý komplex chátral. Po roce 1989 získaly zámek zpět dědičky rodu, které majetek rozprodaly. Od roku 2008 je ve vlastnictví společnosti Mitrowicz, která ho postupně obnovuje.

„Tu sme také jejich imarety nebo špitály shlídli, jejich lázně, i v nich se myli. Neb Turci, ačkolivěk si stavení hrubě neváží, však přední lidé na kostely, lázně, špitály, hospody velmi nakládají a znamenitě, ku podivu pěkně je stavěti dávají. Viděli sme také v Konstantinopoli rozličného přirození a způsobu divoké zvířata, ostrovidy, divoké kočky, rysy, hyeny, levharty, medvědy, lvy tak pitomé a okrocené, že je po městě na řetězích a provazích vodí, rozličné zeměplazy prvé nevídané,“ dozvěděli se tehdy čtenáři.

Ale zpět do současnosti

Michal Bedřich ukazuje fotografie, jak zdevastované místnosti vypadaly ještě před pár lety. „Z původního vybavení se dochovalo jen devět kachlových kamen v žalostném stavu, která jsme nechali zrestaurovat. Jinak nic, ani inventář. O zámku je také minimum historických pramenů,“ povzdechne si Bedřich.

Od června až do srpna se mohou do těchto reprezentativních místností vypravit turisté a přenést se do časů Turečka. Ale hlavní sál využívají na zámku i svatebčané. Pro jejich ubytování pak slouží pokoje ve druhém patře. Všechny mají stylovou výbavu ladící s duší barokního zámku. Detaily jsou vychytané od vypínačů až po vestavěné boxy s koupelnami a toaletami.

Sedm tisíc tun suti

Pokračujeme po areálu. Naproti zámku stojí bývalý pivovar, kde vznikne infocentrum, zázemí pro správce a ubytování. „Odvezli jsme odtud sedm tisíc tun suti,“ vzpomíná Bedřich. Díváme se na obnovenou kaskádu, nad ní je ovocný sad. V torzu hospodářské stodoly je prostor pro kulturní akce. V létě si tam návštěvníci užijí středověké souboje, divadla nebo si mohou jen tak posedět u občerstvení.

„Letos také poprvé uvidí rozkvetlý park. Vysázeli jsme 8 500 sazenic a 50 stromů. Novinkou je také bylinková zahrádka,“ popisuje Bedřich s tím, že do obnovy investovala společnost Mitrowicz už desítky milionů korun. Jen malé procento tvoří dotace z kraje a ministerstva kultury. Při žádosti o peníze z evropských fondů úspěšní nebyli.

Oficiálně odstartují v Kolodějích sezonu 28. května už osmým ročníkem Mariánské pouti. V červnu se do zámku podívají zájemci o víkendech, pátky jsou vyhrazené pro školy. Během července a srpna pak už bude památka otevřená denně kromě pondělí. Vedle tradičních i dětských prohlídek tam každou středu plánují večerní procházky a ohňové show.

„A nejvíc se těšíme na hlavní novinku. Speciální lodní doprava bude pětkrát denně přivážet lidi z Týna nad Vltavou. Čtyřicetiminutová projížďka povede přes soutok Vltavy s Lužnicí,“ těší se Bedřich.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polomy na Šumavě v okolí Nové Pece. Na snímku je silnice do Jeleních Vrchů.
Kvůli srpnové vichřici budou na Šumavě zavřené některé stopy pro běžkaře

Srpnová vichřice poničila na Šumavě 120 tisíc kubíků dřeva v místech, kde se smí těžit, další tisíce kubíků pak zetlejí v bezzásahových oblastech. Některé...  celý článek

Na novém chirurgickém oddělení českobudějovické nemocnice mají pacienti...
Lékaři si novou chirurgii chválí, z operačních sálů vidí do přírody

Pacienti chirurgického oddělení českobudějovické nemocnice si zvykají na novou adresu. Jeho tři lůžkové stanice i JIP sídlí v centrálním pavilonu akutní...  celý článek

Tři zloději ukradli v budějovickém IGY dvanáct mobilů za více než 200 tisíc...
Tři zloději utíkali s mobily za 200 tisíc. Jeden se srazil s policisty

Tři maskovaní muži přepadli ve středu večer obchod s elektronikou v Českých Budějovicích. Ukradli dvanáct mobilních telefonů v celkové hodnotě přes 200 tisíc...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.