Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé z nich mají strach, ale vědci o obávaná klíšťata pečují královsky

  11:31aktualizováno  11:31
Nejvíc klíšťat na jihu Čech mají parazitologové z Biologického centra AV ČR. Desetitisíce nepříjemných roztočů vědci zahrnují výjimečnou péčí, aby měli pro výzkum dost prvotřídních modelů. Snaží se také nalézt látky, které by šly využít k vývoji vakcíny bránící přenosu klíšťové encefalitidy, lymské boreliózy a babeziózy.

Jan Erhart z českobudějovického parazitologického ústavu ukazuje, jak chovají klíšťata. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Klíště, které si člověk přinese domů, má osud zpečetěný. Na rozdíl od něj o klíšťata chovaná ve speciálních boxech Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích pečují vědci v rukavičkách.

Fotogalerie

A to doslova, protože jim rukama prochází tisíce těchto přenašečů závažných onemocnění. Část z nich přitom záměrně infikují samotní vědci.

Se zajímavým světem klíšťat se lidé nemohou běžně seznámit. Výjimkou jsou Dny otevřených dveří, které pořádali parazitologové v závěru minulého týdne v rámci Týdne vědy a techniky Akademie věd. Ojedinělý chov je ukrytý v klimatizovaných boxech v budově zvěřince.

„Chov klíšťat je poměrně složitou a drahou záležitostí. Neobejde se bez možnosti regulace teploty, světelného režimu (nastavení délky světla a tmy) a především zajištění dostatečné vlhkosti. A zároveň bez osobních zkušeností a dovedností. Ty jsme postupně získávali jak na našem pracovišti, tak na návštěvách v zahraničních laboratořích, které se tímto chovem dlouhodobě zabývají, třeba v USA,“ uvedl Jan Erhart z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, který má chov klíšťat na starosti.

V povědomí lidí přetrvává domněnka, že klíště potřebuje hlavně teplo. „Ale letos jsme se mohli v horkých a suchých letních měsících přesvědčit, že klíšťata nebyla příliš aktivní. Rozhodujícím faktorem je vlhkost,“ upřesnil Erhart.

Malí roztoči mají snad jen jednu výhodu – pro jejich chov vědci nepotřebují žádné velké haly. V relativně stísněných boxech, které sloužily původně k veterinárním účelům, stojí na kovových policích desítky skleněných dóz.

Na dně mají mřížku, v níž stojí krátké zkumavky s prodyšným vatovým uzávěrem, některé zčásti zaplněné drcenými pilinami. A v nich se hemží dospělá klíšťata různých velikostí, ale jsou tu také jejich nižší vývojová stadia: vajíčka, larvy a nymfy.

Při bližším pohledu na popisky zkumavek je jasné, proč jsou roztoči ve zdejším laboratorním chovu viditelně rozdílní. Vědci tu totiž mají celkem čtrnáct druhů klíšťat. Kromě našich také druhy ze Středomoří, ale i ze Severní Ameriky a Afriky.

Laboratorní chov klíšťat dodává materiál na experimenty po celý rok. Může vědcům nabídnout roztoče prosté původců nemocí, nebo naopak infikované, třeba konkrétním kmenem borelie nebo babézií, což je méně známější nemoc, kterou jsou klíšťata schopná přenášet.

Přesto parazitologové laboratorní produkci klíšťat stále doplňují sběrem z přírody. „Důvody jsou dva. Zaprvé chov stále oživujeme, protože nelze chovat donekonečna v laboratorních podmínkách, populace by zdegenerovala. A zadruhé doplňujeme počty a zároveň využíváme klíšťata z přírody, která se chovají přece jen trochu jinak než ta z laboratoře. Rozdíl je vidět třeba ve slintání, kdy klíště sebrané z přírody vyprodukuje více slin než klíště z laboratoře,“ objasnil Erhart.

Letošní sezona klíšťat se pro vědce rozjela slibně – na jaře nosili z terénu bohaté úlovky. Sezonu stopla letní vedra, byla neobvykle krátká.

V současnosti je závislých na pravidelné dodávce klíšťat pět týmů parazitologů. Například tým vedený Ondřejem Hajduškem vyvíjí očkovací látku, která by zabránila klíštěti trávit nasátou krev.

„Klíště se oslabí, přestává sát a umírá. Řada patogenů, včetně bakterií způsobujících lymskou boreliózu, potřebuje po přisátí klíštěte čas, než se z něho přenese a nakazí napadeného hostitele. Kdybychom pomocí naší vakcíny klíštěti uškodili, mohlo by se přenosu nákazy zabránit,“ popisuje Hajdušek, který je vedoucím Laboratoře klíšťaty přenášených onemocnění Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Českobudějovičtí vědci v současnosti testují vakcínu pro domácí zvířata a chovný skot. Snaží se také nalézt látky, které by šly využít k vývoji vakcíny bránící přenosu lidských onemocnění – klíšťové encefalitidy, lymské boreliózy a babeziózy.

Klíště sebrané z přírody vyprodukuje více slin než klíště z laboratoře.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební hlasování.
Jihočeši žijící v cizině jdou k volebním urnám v Londýně i v Kodani

Když se lidé ráno v Česku probouzeli, měla už odvoleno. Jedenadvacetiletá Kateřina Šimková, která pochází z Budějovic, ve čtvrtek večer pacifického času po...  celý článek

Dobrovolní hasiči havarovali na cestě k nehodě v obci Lenora.
Hasiči vyjížděli k dopravní nehodě. Na cestě ale sami havarovali

Z přestupku je podezřelý dobrovolný hasič, který boural na cestě za dopravní nehodou v obci Lenora na Prachaticku. Dobrovolníci vyjeli zasahovat u střetu...  celý článek

Obsazenost parkoviště u výstaviště v Písku sledují čidla zapuštěná v zemi,...
Písek chystá jako první město v Česku aplikaci, která usnadní parkování

Motoristy v Písku navede k volnému parkovacímu místu unikátní aplikace v mobilu. Zaznamená polohu vozidla a na mapce ukáže ulice s možnostmi, kde ho odstavit....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.