Obyvatelé blatenské místní části Řečice, jichž se výstavba týká, založili spolek BS-KRK požadující, aby kraj od záměru upustil. Spolek také inicioval sepsání petice. Ta v současné době obsahuje zhruba 600 podpisů a přibývají další.
„Nechali jsme si nezávisle udělat dopravní průzkum, podle kterého je stavba neopodstatněná. Je nepřiměřeně drahá a nekoncepční, protože obchvat Blatné ze silnice I/20 připravuje nezávisle na investici kraje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Ten má mnohem větší smysl. Obce, jimiž vedou hlavní silnice před a za Blatnou, trpí mnohem víc,“ tvrdí předseda výkonného výboru spolku BS-KRK Petr Král.
Zároveň upozorňuje, že kamiony budou stejně do města zajíždět, protože se musí dostat k podnikům v centru.
Musí najet na chodník
Odpůrci navíc vidí v plánované stavbě nevratné poničení tamní přírody.
„Kolem Řečice je krásná krajina, obyvatelé Blatné tam chodí na procházky. Teď cestu přeruší nesmyslná silnice, která tu bude mít úrovňové křížení se silnicí na Řečici. Bude tam řada technických prvků, vysoké náspy, mosty, do krajiny to nezapadne. Navíc se důsledkem náspu u mostu přes potok Lomnice zhorší povodňová situace v části obce Řečice,“ varuje Král.
ŘSD však v blízké budoucnosti obchvat kolem Blatné po silnici I/20 neplánuje.
„Máme asi 39 investičních akcí. Myslím si, že to je i finančně až přespříliš, každá z nich představuje víc než miliardu a jsou i dražší. Takže zatím nepřipravujeme ani vyhledávací studii. Příprava obchvatu Blatné není schválená ministerstvem dopravy,“ potvrzuje ředitelka Vladimíra Hrušková.
Podle starostky Blatné Kateřiny Malečkové je vybudování obchvatu přeložky silnice II/173 jedinou možností, jak ulevit dopravě ve městě.
Průtah této silnice totiž vede přes historické centrum. Trasa je pro nákladní automobily a autobusy technicky jen obtížně průjezdná. Kamiony musí zejména na křižovatce u kostela najet na chodník, když chtějí pokračovat dál.
Historické chodby pod náměstím
Pod náměstím Míru se navíc nacházejí historické chodby a při vyšší intenzitě těžké dopravy by hrozil propad silnice.
Vjezd nákladních automobilů nad tři a půl tuny, autobusů a traktorů v centru Blatné je kvůli tomu mimo dopravní obsluhu zakázaný. Tranzitní dopravu navádí značky na dva úseky místních komunikací Šilhova – Jana Wericha – Sadová a Vrbenská – V Jezárkách – Fügnerova.
„Jsou to jediné alternativní trasy, kde je vjezd nákladní a autobusové dopravy při zvýšené opatrnosti technicky možný. Rozhodně ovšem nelze tvrdit, že jsou tyto komunikace pro těžkou dopravu ideální. Ulice Šilhova vede sídlištěm a kolem mateřské školy a je úzká. Nákladní automobily a autobusy tam musí při vyhýbání zpomalit a najet k okraji vozovky,“ popisuje.
„Ve Fügnerově ulici jsou pak problematická místa především na začátku a konci, kde jsou velmi malé poloměry zatáček. V obou případech musí při vyhýbání větších vozidel vždy jedno zastavit,“ dodává.
V minulosti obdržela radnice petice, ve kterých občané požadovali umístění značek zákaz vjezdu nákladních automobilů do ulice Šilhova a Fügnerova.
„Úřad na ně pokaždé odpovídal v tom smyslu, že za současné situace toto není možné a že se jedná o provizorní stav, který vyřeší právě vybudování přeložky silnice II/173,“ shrnuje Malečková.
Začít se má do roku 2024
Starostka současně říká, že přeložka nebude sloužit jen pro vozidla projíždějící Blatnou směrem na Bělčice a Březnici, ale i pro ta, která pokračují z Blatné dále po silnici III/1738. Na konci města je k této silnici v ulici Riegrova navíc připojený areál společnosti DURA Automotive CZ, do kterého jezdí desítky kamionů denně.
„V případě vybudování přeložky silnice předpokládáme, že požádáme, aby byly v ulicích Šilhova a Fügnerova umístěné dopravní značky zakazující vjezd nákladních automobilů nad tři a půl tuny, čímž tato vozidla povinně navedeme na obchvat,“ plánuje.
Petici dostali na stůl i krajští zastupitelé, kteří se jí zabývali na svém květnovém zasedání. Ani protest místních však kraj nepřesvědčil, aby změnil názor.
„Příprava pokračuje. Předpokládáme, že na začátku roku nebo na jaře 2023 získáme stavební povolení, samotná stavba by mohla začít na podzim stejného roku, nejpozději v roce 2024. Přeložka má délku 1,5 kilometru a náklady na její vybudování jsou zhruba 650 milionů korun,“ hlásí náměstek hejtmana Tomáš Hajdušek.