Bydlí v Českých Budějovicích už přes dva roky a neměnila by. Rodačka z Jindřichova Hradce si v krajském městě našla hned po studiu dobrou práci.
„Nechtěla jsem zůstávat v rodném městě, tady je víc vyžití. Navíc jsem si tu našla dost známých a už se mi nechtělo znovu pryč,“ tvrdí 28letá účetní Zuzana Kubatová.
Právě na Jindřichohradecku podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) ubylo v Jihočeském kraji v roce 2017 nejvíc obyvatel.
„Tento okres se nachází v záporných hodnotách od roku 1996, od té doby se stalo jen čtyřikrát, kdy se dostal do plusu,“ upřesnila Petra Dolejšová z Krajské správy ČSÚ v Českých Budějovicích.
Pohyb obyvatel v kraji v roce 2017Přírůstek či úbytek v okresech |
Za loňský rok se odtud odstěhovalo 290 lidí. Naopak nejvíc v kraji se jich již tradičně přistěhovalo na Českobudějovicko, celkem 1 392 lidí, meziročně je to o 430 víc. Ti, kteří z kraje odcházejí, nejčastěji míří do Středočeského kraje nebo Prahy.
Z pohledu celého Jihočeského kraje počet obyvatel stále narůstá. Loni se zvedl o 1 414 na 640 196 lidí, meziročně jde o nejvyšší nárůst za posledních devět let.
V Hradci chybí velký průmysl
O problému odcházejících obyvatel z Jindřichohradecka ví i starosta Stanislav Mrvka. Ale věří, že se situace za pár let zlepší.
„Není tu velký průmysl, lidé hůře hledají práci, máme tu nízkou nezaměstnanost. To jsou asi ty hlavní důvody. Po několika letech se nám podařilo vykoupit a scelit pozemky, abychom vytvořili zázemí pro průmyslovou zónu ve městě směrem na Pelhřimov. Do dvou let už tu mohou fungovat nové výrobny. Náklady na žití jsou u nás jedny z nejnižších v kraji, takže myslím, že se ten stav brzy zlepší,“ odhaduje starosta.
Protože z regionu obyvatelé postupně mizí, ani developery místo neláká. „Při cenách stavebních prací se investorům nevyplatí, aby postavili byty jinde než v krajském městě. V Budějovicích je prodají za víc peněz,“ konstatoval realitní makléř Petr Šmejkal.
Jeho slova potvrzuje situace v Budějovicích, kde, než developeři byty dokončí, už bývají prodané. Aktuálně se staví domy na několika místech - na okraji i v centru.
Loni se po delší době právě u krajského města nepotvrdil trend, kdy se rodiny stěhují spíše do okolních obcí. „Proces takzvané suburbanizace stále pokračuje, ovšem pro rok 2017 bylo zajímavé, že se lidé spíš stěhovali do Budějovic,“ poznamenala Dolejšová z ČSÚ.
Víc dětí a mimo manželství
Žádný babyboom se loni nekonal, ale oproti roku 2016 se v Jihočeském kraji narodilo o 133 dětí více. Ve srovnání mezi okresy byla nejvyšší porodnost na Českobudějovicku a Strakonicku.
„Maximálně o desítky se u nás zvýšil počet porodů, ale nebylo to nijak razantní. Naše spádová oblast zůstává zhruba stejná a přesahuje i do některých jiných částí, třeba na Šumavu. Co ale pozoruji v posledních letech, tak je určitě vyšší průměrný věk prvorodiček, kterým je okolo třiceti. Víc než polovina z nich nepřivede dítě do manželství a je nesezdaná,“ všiml si Václav Vlášek, primář gynekologicko-porodnického oddělení ve strakonické nemocnici.
V roce 2017 tady napočítali o 28 víc narozených dětí než rok předtím. Nejnižší porodnost se podle ČSÚ týkala Písecka a Jindřichohradecka. „Změnou oproti minulým letům je výrazně vyšší podíl narozených dětí mimo uzavřené manželství v okresech Prachatice (57 %) a Jindřichův Hradec (56 %),“ doplnila statistiku Dolejšová.
Počet svateb v kraji klesá a nebylo tomu jinak ani v roce 2017. Celkem 3 145 párů uzavřelo manželství. Nejvíc se oddávalo na Prachaticku, nejméně na Písecku.
Ze zahraničí se v předchozím roce dostalo do kraje 2 162 lidí, z toho největší počet tvořili Ukrajinci, těch bylo 703. Hned za nimi to byli Slováci (246) a Vietnamci (177). „Nelze určit, do jakého okresu se cizinci stěhovali nejvíc, je to rovnoměrně rozprostřené,“ dodala Dolejšová. Naopak z kraje se do zahraničí odstěhovalo 688 lidí.
Počet lidí v Česku loni překonal hranici 10,6 milionu lidí, takové číslo zaznamenali statistici naposledy na konci druhé světové války.
