Po pěti letech končí v Písku ředitelka Sladovny Tereza Dobiášová. V minulosti problematická galerie se díky ní stala populární. Co bude se Sladovnou dál?
Její nástup byl za minutu dvanáct. Dům stál velké peníze, nefungoval a efekt byl velmi nízký. Ředitelka před ní sice zlepšila ekonomiku, ale Sladovnu nenastartovala. Přiznávám, že při výběrovém řízení jsem Tereze Dobiášové až tolik nevěřil, ale ona to zvládla bravurně. Dnes Sladovna spolupracuje i s galerií třeba ve Vídni. Teď odchází, ale nabízí možnost, že by ještě v roce 2018 a 2019 pomohla s programem. Doufám, že nabídku město využije. Bude strašně záležet, koho správní rada vybere jako nástupce.
Předvolební rozhovorySeriál předvolebních rozhovorů s lídry jihočeských kandidátek stran a hnutí, které mají největší šanci dostat se do Sněmovny podle předvolebních průzkumů. |
Takže od 1. ledna nastoupí nové vedení. Podaří se udržet směr, kterým se Sladovna vydala?
Byl bych rád, aby se ten trend podařilo udržet. Galerie je nastavená jako prostor pro rodiny s dětmi. Výstava s obrázky je fajn, ale když paní Dobiášová přišla s formou herny, bylo to něco úplně jiného. Lidé mají chuť se vracet.
A může být vstupné do Sladovny nebo třeba do Jihočeského muzea zadarmo? Ptám se proto, že v programu ČSSD slibujete lepší přístupnost kulturních institucí, levnější vstupné nebo vstup zdarma.
Mohou být zadarmo, ale je potřeba najít jiný zdroj financování. Pokud se toho chopí stát a příjmy nahradí, tak to možné je. V programu směřujeme k tomu, aby základní kulturní a historické památky byly přístupné všem bez ohledu na jejich příjmy. Pro někoho může být problém zaplatit vstupné 100 nebo 150 korun. Máme na mysli spíše památníky, muzea a podobně.
Ondřej Veselý (41 let)Bývalý starosta Písku z let 2010 až 2014 vystudoval Právnickou fakultu ZČU v Plzni. Do ČSSD vstoupil v roce 2003 a o tři roky později se stal zastupitelem Písku, kterým je dodnes. V letech 2008 až 2016 byl také zastupitelem Jihočeského kraje. Lídrem kandidátky sociální demokracie pro nadcházející volby do Sněmovny se stal po odstoupení Stanislava Mrvky z jejího čela. Je ženatý a má tři děti. |
Takže Sladovna spíše ne, ale Jihočeské muzeum zdarma ano? Rozumím tomu správně?
Sladovna je už více herna, ale muzeum ano. Tam je ten aspekt dostupného vzdělávání pro všechny.
To je takový britský model, muzea a galerie jsou pro všechny bezplatně přístupné a pak může zájemce případně přispět, kolik uzná za vhodné.
Přesně tak. Ale musíme zajistit ten výpadek financování ze vstupného. Třeba v případě Sladovny by to byl obrovský výpadek.
A jak by to měl stát nahrazovat?
Například formou dotačního programu. Ale mělo by to směřovat ke vzdělávacím projektům, nikoli veškeré kultuře.
V Českých Budějovicích by mohl vzniknout vědecko-technický park v areálu výstaviště. Jak se vám takový projekt zamlouvá?
Myslím si, že je to určitě projekt reálný a navíc žádoucí. Podobné věci fungují v Liberci, Ostravě, Plzni a dalších místech. Určitě chceme podporovat technické vzdělávání. Technika je složitá na studium, a proto není pro každého úplně lákavá. Takto bychom mohli dětem ukázat, že to může být i zábava. Má to moji podporu.
Vrátím se do Písku. V době, kdy jste byl starostou, jste se snažili o úpravu nábřeží Otavy v centru města mezi mosty. Nakonec se to nepovedlo dotáhnout a nábřeží zůstává nevyužité.
Je to obrovská škoda. Dostali jsme se až k soutěži a vybrali jsme kancelář, která projekt kreslila, a na úpravy se mělo dostat na přelomu minulého a současného volebního období. Původně s tím přišel pan architekt Josef Pleskot. I on řekl, že je nevyužitého nábřeží velká škoda.
A proč se nepodařilo záměr dotáhnout do konce?
Architekti to mají nastavené tak, že je potřeba, aby se jim věnovali ti nejvýše postavení. Když nastoupilo nové vedení radnice, tak chtěli pokračovat, ale už to nikdo nepřevzal na takové úrovni. Architekti pro sebe měli „jen“ úředníka, to jim bylo málo. Když nastal první spor, tak se natolik rozhádali, že to skončilo. Úpravy přitom mohly být hotové za zhruba 15 milionů korun, což není špatná suma. Problémy pak začaly s tím, když se k projektu měla připojit i obnova vodovodu a kanalizace. Teď už je to jedno. Zásadní je, že je nábřeží dodnes nepoužitelné. Není to pobytové místo, jen průchozí. Přitom je hned vedle naší největší památky - Kamenného mostu.
Chcete se k projektu vrátit?
Snažili jsme se toto téma otevřít, ale pro současné vedení města to nebylo tak přínosné. Pokud bychom se z opozice dostali opět do vedení, budu se k tomu chtít vrátit. Můžeme za relativně málo peněz udělat hodně muziky.
Mluvíme o věcech, které souvisí s turismem. Písek asi bude vždy za Českým Krumlovem či Hlubokou nad Vltavou. Nebo má větší ambice?
Místní kancelář destinačního managementu už dříve spočítala, že pro Písek je únosných tři sta tisíc turistů ročně, aniž by to mělo dopad na život ve městě. Takových čísel zdaleka nedosahujeme, takže je prostor lákat turisty. A cestovní ruch roste.
Kolik návštěvníků teď dorazí?
Pokud se nepletu, jsme na sto tisících ročně.
A lze Písek označit za štiku Jihočeského kraje?
To si úplně nemyslím. Krumlov třeba řeší, aby turisté přespali déle než jednu noc. Písek zatím řeší, aby vydrželi déle než čtyři hodiny. Jde o to, aby se zde turista alespoň najedl, koupil nějaké suvenýry a něco utratil. Nechceme, aby to končilo u selfíčka na Kamenném mostě.
Tou štikou jsem myslel z celkového pohledu kvality života.
To si naopak myslím, že určitě ano. Písek dlouhodobě patří v republikovém měřítku mezi jedno z nejlepších míst k životu. Jako Písečák nejsem úplně objektivní, ale jsem přesvědčen, že pro život je to super město. Opět bych to srovnal s Krumlovem a nechci se ho nijak dotknout. Když tam je přes milion turistů a 13 tisíc obyvatel, musí se něco začít dít. Začne se částečně vylidňovat. Písek naopak postupně roste. Máme dostatečnou nabídku práce, kulturního a společenského vyžití, ale není to velké bláznivé město.
Aby lidé v místě zůstávali, potřebují třeba pomoci s bydlením.
Naše představa je taková, že bude s bydlením pomáhat stát ve spolupráci s obcí. Vyberou se obce, které mají akutní problém. Stát je podpoří finančně a obce budou stavět.
Pak to bude jako v seriálu Chalupáři, když šel mladý učitel s rodinou do obecního vejminku za výhodných podmínek.
Je to hezky zlehčené, ale v podstatě máte pravdu. Ideální bude, když ke stavbám bydlení využijeme brownfieldy, které často ve městě jsou. Vyřeší se tím i problém mnohdy nevzhledného prostoru.
