„Věřím, že máme šanci uspět. Dokonce si troufám říct, že v Jihočeském kraji budeme mít opět víc hlasů, než je celorepublikový průměr ČSSD,“ odhaduje Veselý, který je poslancem a zároveň místostarostou Písku.
Kde se vám lépe pracuje, v komunální, nebo ve vysoké politice?
Na první pohled to vypadá, že je to pořád to samé, ale je to úplně jiné. V Písku řeším konkrétní věci – opravy, lidské problémy. Parlament to neumožňuje, ale zase se toho dá v globálu ovlivnit mnohem víc. Obojí mě moc baví, ale současně je hodně náročné zastávat naráz funkci poslance a místostarosty. Byť jsem neuvolněný a dá se říct bez výplaty, snažím se pracovat v Písku hodně. Přepínat mezi oběma modely je ale těžké.
Ondřej Veselý (45 let)Narodil se v Krnově, žije v Písku. Vystudoval Fakultu právnickou ZČU v Plzni. Následně získal doktorát na Právnické fakultě UK v Praze. Od roku 2004 pracoval jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři. V roce 2006 složil advokátní zkoušky a po zapsání do seznamu advokátů ČAK začal pracovat samostatně. V roce 2003 vstoupil do ČSSD. Byl starostou Písku, nyní je poslancem, předsedou zahraničního výboru a současně místostarostou Písku. Vede kandidátku ČSSD v Jihočeském kraji. Je ženatý a má tři děti. |
Před minulými volbami do Poslanecké sněmovny se vám v létě hroutila kandidátka a odcházeli vám kandidáti, včetně původního lídra Stanislava Mrvky. Nyní to asi takové nervy nejsou, že?
To určitě ne, tehdy to bylo hodně složité. Teď máme super kandidátku, na druhém místě je Milan Štěch, což je velmi známá osoba, v senátních volbách loni dokázal, že má čím lidi oslovit, byť v druhém kole neuspěl. Třetí je bývalá hejtmanka Ivana Stráská, kterou lidé dobře znají, a nechybí nám tam ani dva odboráři. Věřím, že máme šanci uspět, dokonce si troufám říct, že v Jihočeském kraji budeme mít opět víc hlasů, než bude celorepublikový průměr ČSSD.
Srpnové předvolební průzkumy dávaly sociální demokracii kolem pěti procent, některé predikovaly, že se ani nedostanete do Sněmovny. Jak podle vás dopadnete?
Pokud bychom skončili lépe než v posledních volbách, tedy kolem sedmi procent, tak je to úspěch. Pokud hůře, je to neúspěch. A když vypadneme z parlamentu, bude to pro stranu znamenat obrovský otřes.
Pomůže vám fakt, že jihočeská ČSSD není tak rozhádaná, jako tomu bylo před čtyřmi lety?
Pro nás je lepší táhnout za jeden provaz. Před čtyřmi lety jsem měl volby opravdu komplikované, musel jsem několikrát doplňovat kandidátku a spousta členů mi tenkrát házela do kampaně vidle. Teď naopak jedeme jako jeden muž a věřím, že to bude lepší. Nicméně kondice sociální demokracie jako takové je slabší, než tomu bylo před čtyřmi lety.
Čím přesvědčíte voliče, aby vám dali hlas?
Máme to nastavené tak, že neřešíme primárně krajskou kampaň, necílíme na jihočeské problémy, byť tu jsou, zejména v oblasti dopravy. Ale řešíme celostátní téma. Když levice zmizí z parlamentu, nebude nikdo, kdo by se zastal zaměstnanců a lidí se středními a nízkými příjmy. Po čtyřech letech ve Sněmovně mám zkušenost, že jakýkoliv návrh, který se má zastat zaměstnanců, zlepšit pracovní podmínky, všichni bojkotují – kromě nás a komunistů.
Co konkrétně tedy chcete změnit?
Pracovní podmínky v České republice se za 30 let poměrně výrazně pohnuly dopředu, ale tím, jak se hýbou dopředu i na Západě, nemůžeme je dostihnout. Chce to velkou ránu, navrhujeme úpravy mezd, pracovní doby a dovolené a věříme, že tím lidi oslovíme a dostatečný počet z nich pochopí, že bez levice v parlamentu to bude minimálně na čtyři roky obrovský průšvih.
Říkáte, že vaše kampaň nebude zaměřená primárně na jihočeské problémy. Zmínil jste ale třeba dopravu na jihu Čech. Co je třeba změnit?
Jižní Čechy jsou jedním z mála krajů, který nemá napojení na celostátní dálniční síť a celostátní rychlostní železniční síť. Pokud jde o dálniční, zásadní je, že se staví D4. Současně bude nutné dodělat obchvat Budějovic. A je třeba zvýšit kapacitu silnice I/20 mezi Pískem a Budějovicemi.
Předseda ČSSD Jan Hamáček byl na začátku pandemie hodně vidět. Pak mu ale aféra týkající se jeho cesty do Ruska a kauza výbuchu muničních skladů ve Vrběticích body zase ubraly. Je v čele strany správně?
Je pořád náš lídr a věřím, že volby ve Středočeském kraji zvládne. Je ale pravda, že dnes je z hlediska témat viditelnější Jana Maláčová. Vnitro není věc, kterou naši voliči primárně vnímají, pocitově tak bude podle mě lídrem pro spoustu lidí právě Jana Maláčová.
Seriál předvolebních rozhovorůMF DNES představuje v rozhovorech vybrané jedničky jihočeských kandidátek pro volby do Poslanecké sněmovny ČR. |
Světem v posledních týdnech otřásaly zprávy o situaci v Afghánistánu. Vy jste předsedou zahraničního výboru, je podle vás dobře, že jsme do České republiky přivezli Afghánce, tlumočníky a jejich rodiny, kteří byli v nebezpečí?
Obecně musím říct, že je velmi špatně, že situace tam tak dopadla. Afghánistán byl vždy místem, kde měly teroristické organizace velké zázemí. A odchod Američanů ze země bez rozmyslu vrátil situaci, která byla nějakým způsobem pod kontrolou, zpátky na úroveň před 20 lety. Nevěřím, že Tálibán je dnes jiný než tehdy. Chyba naopak nebyla pomoci lidem. Nejsem příznivcem toho, abychom přijímali migranty z jiných kulturních sfér, naše země na to není zvyklá. Na druhou stranu, nechat lidi, kteří pomáhali chránit životy našich vojáků, na holičkách, to si vůbec neumím představit. To, že jsme pomohli konkrétním lidem, kterým hrozila smrt, je správné.
Teď je čeká azylové řízení ve střediscích ministerstva vnitra. Jedno z nich je v Červené nad Vltavou na Písecku, kde našli zázemí v minulosti třeba volyňští Češi. Budou tam umístěni i Afghánci?
Málokdo ví, že teď tam byli lidé z Venezuely. Potomci Čechů, uprchlíků z 30., 40. a 60. let, se tam repatriovali. Věřím, že to tak může fungovat, ale myslím si, že Afghánci u nás nebudou chtít zůstat. Často mají příbuzné jinde v Evropě a budou za nimi chtít jít. Jde o to, poskytnout jim zázemí, kde by se mohli rozmyslet o své budoucnosti.
Češi nejsou obecně moc nakloněni migrantům. I tato situace tak může posílit strany, které se staví k přijetí cizinců do Česka odmítavě. Máte představu, co byste dělal, pokud by ČSSD nepřekročila pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny?
Už jsem to zažil v roce 2014, kdy jsem sice vyhrál volby v Písku, ale nestal jsem se znovu starostou. Takže bych pokračoval v advokacii a mám ještě rok práci na písecké radnici. Zřejmě bych se tak stáhl do komunální politiky a věnoval se dál Písku.
Takže se v příštím roce pokusíte zabojovat znovu v komunálních volbách o křeslo starosty Písku?
To říct nemůžu. Předpokládám, že ani nebudu lídrem kandidátky v komunálních volbách, nebudu o to moc usilovat a stal bych se jím jen v případě, že by na mě kolegové hodně naléhali.
