„Do konce roku by mělo být hotovo. Práce bohužel prodlouží problémy se statikou stavby, které se objevily až při opravách, a nemohli jsme je tedy předpokládat. Způsobeny jsou dlouholetým působením vlhka a chloru,“ vysvětluje místostarostka Tábora Michaela Petrová.
Rekonstruovat se původně měla pouze část střechy nad vestibulem nebo malým dětským bazénem. Střecha se ale v důsledku potíží bude opravovat rovnou i nad velkým bazénem. S jeho proměnou počítá sice až budoucí druhá etapa projektu, nicméně současné stavební práce jeho zpřístupnění veřejnosti neumožňují.
První část rekonstrukce trvá od začátku roku a kromě střechy se zaměřuje na vstupní halu, dětský bazén a nástavbu s wellness centrem. To nabídne zvětšené prostory včetně lázní, saun a vířivky. Převlékárny budou výrazně rozšířené.
Práce na hrubé stavbě jsou u konce. „Malý bazén se už dokonce napustil, aby prošel zátopovou zkouškou a zjistilo se, zda neprotéká. Nečekané statické potíže si vyžadují další finance. Původní náklady ve výši 105 milionů korun se navýší zhruba o 12 milionů,“ podotkla Petrová.
Lumíra Slabého z Tábora prodloužení doby oprav netěší. „Bazén mi chybí a bude chybět. Výpadku těch pravidelných plavecko-parních rituálů částečně přičítám i své problémy se zády. Plavání by mi teď určitě pomohlo. Ničemu se nedivím. Překračování lhůt se dneska bohužel bere jako standard,“ myslí si.
Na plavecký stadion si zvykl docházet dvakrát týdně. „I z finančních důvodů nepřemýšlím o dojíždění třeba do bazénu v Jindřichově Hradci,“ dodává Slabý.
Kluby musí trénovat jinde
Kromě veřejnosti se absence stadionu dotýká i sportovních klubů. „Na tréninky musíme dojíždět do Písku nebo Pelhřimova. Tam však nedostaneme tolik prostoru jako na domácím stadionu. V Táboře jsme byli zvyklí trénovat pětkrát týdně, mimo město jen třikrát. To se podepisuje i na výkonnosti plavců,“ uvádí Jan Šimek, hlavní trenér plaveckého oddílu TJ Tábor.
„Zažádali jsme si o dotaci od města na dojíždění a pronájem náhradních bazénů. V létě jsme využívali letní plovárnu. Zatím ale nevím, jestli nám finanční prostředky vystačí i po konci září, kdy měla být rekonstrukce hotová,“ doplňuje vedoucí oddílu Vladimír Pochylý. Plavci budou venkovní bazén využívat do poloviny září, pak začnou opět jezdit jinam.
Vodní pólisté dojíždějí až do Strakonic, a to jak dospělí, tak děti. „Od května jsme také využívali venkovní plovárnu. Ta však zanedlouho zavře a opět ubyde tréninků, které se poté snažíme kompenzovat třeba v tělocvičnách. Další věcí je, že nemůžeme hrát domácí zápasy u nás ve městě,“ vysvětluje Jan Fuka, trenér přípravek vodního póla TJ Tábor.
Prodloužení rekonstrukce nedělá potíže některým základním školám. „Plavání máme ve školním vzdělávacím programu a jeho výuku nabízíme dětem ve školce i žákům prvních, druhých a třetích tříd. S opravami i jejich zpožděním jsme počítali a hodiny plavání máme nasmlouvané na jaro, kdy už snad bude plovárna otevřena. Žádné ročníky tak uzavírkou bazénu neutrpí,“ ujišťuje ředitel ZŠ a MŠ Tábor v Husově ulici Petr Zamrzla. Podobně situaci hodnotí i Ladislav Křemen, který řídí ZŠ Mikuláše z Husi.
Jisté je, že v budoucnu bude velký plavecký bazén znovu uzavřený, a to kvůli zmiňované druhé etapě modernizace stadionu. „Termín zatím nemůžeme předpokládat, ovšem stavba se nyní projektuje. Je na dalším zastupitelstvu, aby po volbách rozhodlo, zda se bude bazénová vana prohlubovat. To by přineslo navýšení investičních i provozních nákladů,“ konstatuje místostarostka Petrová.
Plavecký bazén byl opravovaný naposledy v 80. letech a jeho současná hloubka je od 1,4 do 1,7 metru, dlouhý je 25 a široký téměř 17 metrů. Stadion v Kvapilově ulici ročně navštíví okolo 185 tisíců lidí.
