Vana 50metrového bazénu je nová. Stadion se otevře na začátku listopadu.

Vana 50metrového bazénu je nová. Stadion se otevře na začátku listopadu. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Budějovická radnice podporuje stavbu vodního světa. Ale chybí peníze

  • 9
Proměna plaveckého stadionu, stavba nového bazénu pro sportovce, nebo snad dokonce vybudování vodního světa. V Českých Budějovicích chtějí razantně vyřešit budoucnost plavání. Za dva týdny se po opravě otevře současný areál.

Vana 50metrového plaveckého bazénu v areálu na Sokolském ostrově září novotou. Už jen napustit vodu. Plavci se tam na začátku listopadu vrátí po dlouhé pětiměsíční odstávce.

Celý stadion už slouží 45 let a dočkal se několika úprav, přesto není nabídka pro plavce v Budějovicích vůbec ideální. O velký bazén se dělí sportovci se školami a veřejností a velká část lidí by si přála zažít více zábavy a mít vyžití pro celou rodinu.

Plavecký stadion

Na Sokolském ostrově postavili v letech 1965 až 1971 krytý plavecký stadion podle návrhu architektů B. Böhma, J. Škardy a J. Vítů. Bylo to nejmodernější zařízení svého druhu v tehdejším Československu. Výjimečnost haly spočívá v technicky náročné konstrukci zavěšené lanové střechy. Kromě závodního bazénu o rozměrech 50 x 20 metrů je uvnitř také skokanský a dětský bazén. V letech 1995 až 1997 se areál dočkal rozsáhlé rekonstrukce. Součástí bylo třeba vybudování toboganu, ale tím i zásah do ceněné stavby a její architektury. Drahé byly i opravy po povodních v roce 2002.

Radní krajského města proto znovu otevírají otázku budoucnosti bazénu.

„Delší dobu zjišťujeme informace o možnostech vybudování vodního světa, který v Jihočeském kraji chybí. Navštívili jsme taková zařízení a jednali se zahraničními investory i provozovateli. Závěr je takový, že soukromý subjekt do takové akce nepůjde, protože nemá návratnost,“ konstatoval náměstek primátora František Konečný.

Přesto město myšlenku vodního světa neopouští a vedení radnice ji podporuje, zapojit by se mohl i Jihočeský kraj. „Zadal jsem útvaru hlavního architekta, aby zpracovali vyhledávací studii. Samotná stavba je finančně nesmírně náročná. Vše potrvá delší dobu,“ předeslal Konečný.

Útvar na magistrátu se má zabývat také dalším využitím prostor kolem obou budějovických řek Vltavy a Malše. Jeho zaměstnanci se mají pokusit vytipovat lokality, které by bylo vhodné využít k aktivitám spojeným s vodou a aktivním odpočinkem.

„Nechceme se zaměřit jen na tyto dvě věci, ale ve hře je i možnost výstavby nového padesátimetrového bazénu. Ideální by bylo, kdyby stál někde u školy. Sloužil by přednostně sportovcům, kteří by tam mohli trénovat od rána do večera. Ve všech případech jsme nyní ve fázi úvah,“ zdůraznil náměstek.

Pokud by se například město rozhodlo pro nový ryze sportovní areál, mohlo by pak současný stadion na Sokolském ostrově ještě více přizpůsobit k zábavnímu vodnímu a wellness parku pro rodiny. Drahý akvapark by se pak pravděpodobně nestavěl.

Už v roce 2017 se dočká současný areál další zajímavé změny, která má přilákat více návštěvníků. „Počítáme se stavbou kaskádové vířivky pro 40 a 45 lidí. Už se zpracovává projekt a příští rok bychom ji měli vybudovat,“ potvrdil Tomáš Novák, ředitel společnosti Sportovní zařízení města České Budějovice.

A v roce 2018 se chce radnice pustit do ještě rozsáhlejší přestavby celého pravého křídla objektu. „Znamenalo by to proměnu části, kde jsou restaurace, sauna či kadeřnictví,“ doplnil Novák. Na tuto akci začínají na radnici soutěží hledat firmu, která by následně zpracovala projektovou dokumentaci.

V těchto dnech pak vrcholí rekonstrukce, která začala už v červnu. Její součástí byla výměna dlažby velkého bazénu, oprava izolace a odtoků, elektroinstalace, osvětlení. Důležité bylo také tepelné oddělení prostor plaveckého a dětského bazénu. To vše za přibližně pět milionů korun.

„Opravy byly naprosto nezbytné. Plovárna stojí už 45 let a rekonstrukcí prošla ve druhé polovině devadesátých let,“ zmínil náměstek primátora Jaromír Talíř.

Ročně celý areál navštíví zhruba čtvrt milionu lidí. Vloni to bylo dohromady 254 tisíc návštěvníků, když z toho 42 tisíc jich vyrazilo na letní plovárnu a 60 tisíc tvoří pravidelné pronájmy.

Tržby areálu jsou přibližně 14 milionů korun ročně, náklady jsou však dvojnásobné. Město tak musí provoz prostřednictvím své příspěvkové organizace dotovat. Také proto se snaží připravovat změny, které by mohly provozní ztrátu snížit. Na fungování bazénů doplácejí z rozpočtů i ostatní města kraje.