Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ordinace roku je v Kaplici. Výzva bude vítězství obhájit, říká lékař

  18:53aktualizováno  18:53
Lékař Miloslav Michek se z brněnského neurologa stal obvodním lékařem na jihu Čech. Jeho ordinace v Kaplici byla loni podle hlasování pacientů tou nejlepší v celém Česku. „Výzva pro nás bude první místo obhájit, abychom dokázali, že to nebyla náhoda,“ tvrdí Michek.

Ordinace lékaře Miloslava Michka v Kaplici byla zvolena jako nejlepší v Česku. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Když se lékař Miloslav Michek dozvěděl o vyhlášení soutěže Ordinace roku, kterou loni poprvé uspořádala česká společnost Microsite CZ, napadlo ho, že by nebylo od věci zkusit svou ordinaci přihlásit. Jenže když se o to pokusil, zjistil, že ho už předběhl některý z jeho pacientů.

„Zpočátku jsme to příliš nesledovali. Ale když začaly hlasy přibývat, samozřejmě nás to strhlo. Vítězství je pro nás velké ocenění, důkaz, že náš přístup funguje a že nezáleží na tom, kde člověk pracuje, ale jak,“ říká lékař, který v Kaplici jako praktik působí 15 let. Dřívější život zasvětil práci neurologa v Brně. Dnes k němu do ordinace chodí přes dva tisíce pacientů několika národností.

Kolik hlasů jste v soutěži dostali?
Celkem 1 466 hlasů. To bylo nejvíc v celém Česku, kde se dohromady sesbíralo přes 36 tisíc hlasů. A do soutěže bylo přihlášeno 1 022 ordinací. Vyhráli jsme i v kategorii Jihočeského kraje a také v kategorii praktických lékařů pro dospělé.

O soutěži

Soutěž Ordinace roku si dala za úkol hledat nejmodernější ordinace v Česku, které reflektují moderní informační technologie. Aktuality na webu, informace o dovolené, moderní objednávání termínů, e-recepty, digitální zdravotní knížka. To jsou hlavní kritéria.

Díky čemu jste v soutěži uspěli?
Splnili jsme deset z jedenácti hlavních předpokladů. Ty se týkaly především toho, jak ke komunikaci s pacienty využíváme internet a sociální sítě. Samotných hlasů v soutěži jsme potom dostali taky dost, takže doufám, že jsou lidé s naší prací spokojeni.

Usnadňuje vám internet práci?
Nejen nám, ale i pacientům. Snažíme se s nimi komunikovat nejen po telefonu, ale i skrz naše internetové stránky nebo Facebook. Jsou s námi stále v kontaktu, mohou se on-line objednat a předpisy jim můžeme připravit dopředu, takže neztrácejí čas čekáním. A když už tady musí čekat, mohou v čekárně využít třeba i wi-fi připojení.

Komunikace po internetu vám ale zabere čas. Jak to zvládáte?
Velkou výhodou je, že jsme v ordinaci tři. Zatímco zdravotní sestra Jaroslava Bernhardová mi pomáhá s lékařskými úkony, máme i asistentku Lenku Plachou, která je i mojí partnerkou. Ta se stará, aby u nás měli pacienti po všech stránkách dobré zázemí.

Co vás vedlo k tomu, abyste internet začali využívat?
Já sám na počítači umím minimálně a se sestrou jsme to nezvládali. Přitom jsme měli podstatně méně klientely. Postupem času počet pacientů začal růst a díky tomu, že jsme teď v ordinaci tři, tak to zvládáme. Dneska sem třeba přišlo 96 lidí.

Máte už plno, nebo přibíráte i další?
Dveře máme otevřené a přijít může každý, kdo má zájem. Zatím to ještě zvládáme. Pacienty máme i z Vyššího Brodu, Rožmberka, ale i z Českého Krumlova nebo Budějovic. Zajímavé je, že třeba v Malontech, které mají asi 230 obyvatel, máme bez dětí zaregistrovanou skoro celou dědinu. Snažíme se pomáhat i lidem, kteří do Čech jezdí za prací, ať mají pleť bílou, nebo černou, nebo jinou.

Miloslav Michek

Narodil v Ledči nad Sázavou, kde chodil i na gymnázium. Lékařskou fakultu absolvoval v Brně, kde studoval i jeho tatínek, který byl veterinárním lékařem. Říká o sobě, že je Moravák, miluje dechovku a vážnou hudbu. Bydlel v Brně. Před téměř patnácti lety se přestěhoval do Kaplice a praxi privátního neurologa vyměnil za kariéru praktického lékaře. Za loňský rok získal ocenění Ordinace roku 2015 ve třech kategoriích.

Chodí k vám i lidé z exotických zemí?
Byli tady Rumuni, Maďaři i Vietnamci, občas s některými bývá trochu horší komunikace. Extrémem v tomhle případě byli Mongolové. Ale nikoho jsme nikdy neodmítli. Teď právě máme registrované pacienty čtrnácti národností. Celkem je to přes dva tisíce lidí. Já sám jsem také vlastně náplava, přišel jsem sem z Moravy.

Co vás k tomu vedlo?
Přišel jsem sem za prací a jsem tady už skoro patnáct let. Předtím jsem v Brně dělal privátně neurologii a na Moravě jsem hodně sloužil pohotovosti. To byly samé dvanáctihodinové služby od sedmi do sedmi a o víkendech a svátcích čtyřiadvacítky. Zastupoval jsem ale i kolegy na obvodech a začalo mě to bavit. Tak jsem si udělal rekvalifikaci a vyhrál tady v Kaplici výběrové řízení.

Proč jste si vybral právě Kaplici?
Je tady krásně. Žil jsem na Moravě, kroje a vinohrady se mi stále moc líbí, ale natrvalo už bych tam zpátky nechtěl, je tam hrozné vedro a komáři. Kaplici vnímám jako strategické místo, odkud je blízko do Krumlova, Budějovic, na Lipno, Šumavu, ale i do Freistadtu. Přestěhovat se sem bylo mé nejlepší rozhodnutí v životě. Zpočátku jsem byl sám, šel jsem do úplně cizího prostředí. Ale nakonec jsem tady našel své štěstí.

Jak vnímáte nedostatek lékařů, o kterém se v souvislosti s menšími městy v Česku mluví?
Divím se tomu, že se s tím prakticky nic nedělá. Chybí tisíce lékařů i sestřiček. Podle mého názoru, pokud je studium medicíny tak náročné a nákladné a stát do něj vkládá velké prostředky, myslím si, že by mělo být uzákoněné nejméně deset let práce po vystudování ve vlasti. Aby každý státu vrátil to, co od státu dostal. Pak by si mohl jít do zahraničí, když by měl zájem. Myslím, že by to pomohlo, protože v pohraničí je lékařů nedostatek a i my v Kaplici možná budeme mít problémy s tím, pacienty někomu předat.

Co vlastně děláte, když zrovna neordinujete?
Ze začátku tady se mnou byla přes rok i moje maminka, která se o mě starala. Vždycky mě učila, že by si měl člověk jít po obědě lehnout. Já na to samozřejmě neměl čas. Pak jsem ji ale poslechl a naučil jsem se držet po obědě takovou svoji siestu. Můžu si to teď snad už dovolit. Když jsem byl privátní neurolog, tak jsem se nasloužil dost.

A na koníčky vám čas zbývá?
Mám rád jídlo, což je na mě i vidět. Ale hlavně je to dechovka, festivaly dechovek a hudba obecně. Když jsem přišel z Moravy, hrával jsem na baskřídlovku i v místní dechovce. Rádi trávíme dovolenou tady u nás nebo na Slovensku. A přes léto rádi zajdeme i ke známým, kteří hrají na zahradě na kytaru, griluje se, zazpíváme si, to nás baví. Zájem o dechovku nás dal vlastně s partnerkou dohromady. Já jsem takový nesmělý, ona Plachá, ale jde to dohromady. A jsem rád, že naši ordinaci ocenili i pacienti.

Máte do budoucna nějaké cíle?
Víte, ta soutěž, to byl první ročník. Výzva pro nás bude první místo obhájit, abychom dokázali, že to nebyla náhoda.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Věra Vávrová stála u založení firmy Vavi.
Vimperská firma šije košile skoro 30 let, uspěla v Živnostníkovi roku

V okolí Vimperka bývalo několik závodů, které se věnovaly textilní výrobě. To už je dnes minulostí. Rodinná firma Vavi ale vydržela a od roku 1990 šije košile...  celý článek

Jan Tuček stojí před budovou, kde nyní sídlí psychiatrické oddělení budějovické...
Klíčem k duševní kondici je dobré zázemí, říká primář psychiatrie Tuček

Proč nejsou všichni duševně nemocní spokojení s léčbou? To vysvětlil v rozhovoru pro MF DNES primář psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice Jan...  celý článek

Lipno u Nové Pece (říjen 2017).
Hladina Lipna kvůli suchu klesla, místy je jen v původním korytu Vltavy

Hladina lipenské vodní nádrže vzhledem k letnímu suchu výrazně klesla. Momentálně zásobní prostor přehrady zadržuje 171 milionů krychlových metrů vody a je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.