Primátor Českých Budějovic Juraj Thoma se obává, že počínající policejní vyšetřování může znamenat definitivní konec hlediště v Českém Krumlově.
"Kriminalisté se podáním nyní zabývají. Prošetřují, zda byl spáchán trestný čin," říká jihočeské policejní mluvčí Lenka Holická.
Současná podoba scény smí v zámeckém parku zůstat do konce roku 2015. K přesunutí se zavázala Česká republika Výboru UNESCO.
Zástupci ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, Jihočeského kraje, Českého Krumlova a Českých Budějovic se loni v lednu rozhodli pro nové řešení - točna změní podobu, zůstane na stejném místě před letohrádkem Bellarie a bude demontovatelná. Poprvé byli pro i památkáři.
Jenže toto řešení je v rozporu s platným rozhodnutím ministerstva kultury z února 1992, které nesouhlasí se stavbou otáčivého hlediště v zámecké zahradě.
Policie vychází ze stížnosti Jiřího Faltuse, majitele Kvítkova Dvora za zámeckým parkem. "Chtěl jsem upozornit na nerovnost před zákonem. Běžní majitelé kulturních památek jsou vystaveni při nakládání s památkami velké kontrole a přísným omezením. Vedle toho celosvětově ceněná zahrada může být používána pro komerční účely bez ohledu na odborná stanoviska," tvrdí Faltus.
"Obrátit se na policii kvůli podezření ze spáchání trestného činu je povinností každého člověka. V tomto případě tak však činí někdo, kdo městu Český Krumlov dlouhodobě neúspěšně nabízí umístění nové točny na svém pozemku, a to přesto, že to stávající územní plán Českého Krumlova nedovoluje," upozornil primátor Českých Budějovic Juraj Thoma.
Majitel Kvítkova Dvora opakovaně nabízel své pozemky k umístění točny. Student architektury Rostislav Mareš totiž před časem přišel s myšlenkou hlediště, které by se otáčelo a současně jezdilo po svahu. Jeho práce byla součástí studentské soutěže o nalezení prostoru pro scénu mimo zahradu.
Krumlovští zastupitelé v srpnu 2012 Faltusův návrh odmítli a zařadili ho mezi podněty, které budou prověřovány při tvorbě nového územního plánu.
Podle Thomy jediným výsledkem počínajícího policejního vyšetřování může být definitivní konec otáčivého hlediště v Českém Krumlově. "Pochybuji totiž, že v dnešní době kriminalizace všeho a všech bude některý politik či úředník ochoten riskovat své stíhání a zažívat možná i mnohaleté nepříjemné vyšetřování policií," dodal Thoma.
Udržet točnu v Krumlově je klíčové, tvrdí Šesták
Podle Jiřího Šestáka, senátora a ředitele Jihočeského divadla, které před točnou hraje svá představení, je klíčové scénu v Krumlově udržet. Odkazuje se na velkou návštěvnost i petici za zachování scény, kterou podepsalo zhruba 140 tisíc lidí.
Hlediště stojí ve středu jedné z nejvýznamnějších barokních zahrad na světě. Šest set padesát tun těžká technická stavba likviduje květinový střed a průhledovou osu. O jejím negativním působení je i několik vyjádření od českých i zahraničních odborníků. Kvůli scéně hrozilo i vyškrtnutí Českého Krumlova z prestižního Seznamu světového dědictví UNESCO.
Město České Budějovice jako vlastník konstrukce mělo vypsat architektonickou soutěž na novou a demontovatelnou podobu scény. Zámek s přilehlou zahradou je však národní kulturní památkou a platí v něm přísná omezení.
Od 1. února nastoupil na novou pozici manažera otáčivého hlediště Tomáš Froyda, bývalý šéf plzeňského divadla Alfa. Chce posílit návštěvnost scény i marketing v zahraničí. Otáčivé hlediště je podstatným zdrojem příjmů pro Jihočeského divadlo. Loni na vstupném vydělalo 26 milionů.
