Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Památkáři i město povolili domy u historické bašty ve Vimperku

  9:21aktualizováno  9:21
Vimperská dělostřelecká bašta Haselburg byla součástí opevnění hradu a patří k významným českým památkám svého druhu. Nyní v jejím sousedství rostou dvě novostavby, které věž téměř zakryjí.

U historické bašty ve Vimperku vyrostly dva nové domy. | foto: Radek Štěpánek, 5plus2.cz

Je to jedna z dominant města stojící poblíž zámku ve Vimperku. Dělostřelecká bašta Haselburg je navíc výjimečná i tím, že jí podobné stavby jsou v Česku už jen tři. Další jsou na Okoři a Krašově, hradu nad Berounkou.

Vimperská věž dlouho chátrala. Nyní je částečně opravená, ale vyrostly u ní dva nové domy, za nimiž se téměř ztrácí.

„Je pravda, že ty nové domy jsou častým tématem. Výstavba ale byla plánovaná v územním plánu už delší dobu a je řádně povolená stavebním úřadem. Na místech, kde nové domy vznikají, kdysi budovy stály. Stavby navíc povolil i památkový ústav v Budějovicích a naše vimperská památkářka. Patrně to tak bylo v mezích pravidel, která jsou ale i z mého osobního pohledu možná nastavena příliš mírně,“ říká tajemník Městského úřadu ve Vimperku Zdeněk Ženíšek.

Jedním z kritiků vznikajících domů je současný majitel bašty, podnikatel Martin Paštika. „Vůbec mě nenapadlo, že to někdo může povolit. Má chyba je, že jsem se jako účastník stavebního řízení neozval. Kdybych věděl, jak to dopadne, snažil bych se tomu zabránit,“ říká.

Věž chce nabídnout k pronájmu provozovateli zámku

Paštika baštu koupil v roce 2010 a začal ji nejprve na vlastní náklady, později i s podporou dotací opravovat. Z její koruny totiž padalo kamení a i na stavu zdí se podepsalo desítky let trvající chátrání.

Bašta Haselburg

Vznikla nejspíše po roce 1479, kdy střežila severní přístupovou cestu k hradu. Od jeho areálu se oddělila poprvé roku 1531, kdy připadla Petru Malovcovi z Chýnova a hrad získal jeho bratr Jan. Po roce 1729 měla být zbořena, ale obyvatelé jen částečně rozebrali její zdivo. V dalších stoletích chátrala a mizela v okolní zástavbě. 12. listopadu 1989 byla bašta převedena od ONV Prachatice městu Vimperk. V roce 1991 město prodalo baštu tehdejšímu zastupiteli a řediteli nemocnice Janu Bočanovi za 120 tisíc korun. Ten ji v roce 1997 daroval svému bratrovi, který ji později nabídl k odkoupení městu za 520 tisíc. V roce 2010 ji koupil současný majitel, vimperský podnikatel Martin Paštika.

„Jako vimperský patriot jsem se ji snažil opravit. Na její komerční využití jsem nemyslel, neměl bych na to ani čas. Měl jsem představu, že ji v budoucnu za symbolickou částku pronajmu provozovateli zámku tak, aby tvořily znovu jeden areál,“ tvrdí Paštika, kterému ve Vimperku patří i další objekty.

Bašta sice k hradu a později zámku patřila, několikrát v historii se ale majetky oddělily. Naposledy v roce 1991, kdy město Haselburg prodalo jednomu ze zastupitelů. Odloučení zřejmě způsobilo i to, že v současné době je každý objekt jinak památkově chráněný. Zámek je národní kulturní památkou, bašta má nižší stupeň ochrany, i když jsou obě památky součástí Městské památkové zóny Vimperk.

Mezi pozemkem bašty a areálem zámku je navíc cesta, takže provozovatel zámku nemohl být ani účastníkem stavebního řízení. To navíc bylo v roce 2014. „Tehdy ještě zámek patřil pod Správu NP Šumava. My se o záměru výstavby dozvěděli až ve chvíli, kdy se tam do stráně zakousl bagr,“ popisuje kastelán zámku Vojtěch Brož.

I přesto, že bašta není součástí areálu zámku, končí pod ní trasa druhého zámeckého prohlídkového okruhu. „Když dojde s návštěvníky řeč na baštu a městské opevnění, začne se řešit i nová výstavba. Lidem se většinou nelíbí. Nechápou, že někdo v takové blízkosti povolil stavbu domů,“ vysvětluje kastelán.

Fotogalerie

Podle Radka Lišky z odboru péče o památkový fond Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích mají z památkářského pohledu novostavby v okolí Haselburgu i další nedostatky, kterým ale prakticky nelze zabránit, pokud nevadí majitelům či architektům nových domů. Vyjádření majitelů se získat nepodařilo. Jeden z nich věc komentovat nechtěl, druhý je momentálně na dovolené.

Památkářům tolik nevadí, že domy baštu částečně zakrývají, protože to už dělaly i jiné budovy v minulosti. Ale tvrdí, že je výstavba nešetrná a není zasazená do kontextu. Nenavazuje ani na místní tradiční řešení.

„Například konstrukce vikýřů, oken, dveří nebo podoba terénních úprav neodpovídá předem projednaným projekčním podkladům. Tyto nedostatky jsou ale bohužel standardem současné stavební produkce. Při té se kladou hlavní požadavky na nízkou cenu, bezúdržbovost a podobně, což je vždy na úkor komplexního projektu se smysluplným architektonickým řešením,“ říká Liška.

„Domy do okolí zapadnou“

S tím však nesouhlasí Jaroslav Rössler z kanceláře Rössler Rybář architekti, která jednu z novostaveb navrhla. Tvrdí, že investor i projektanti se snažili vyjít památkářům maximálně vstříc.

„Zatím možná stavby z okolí vystupují, ale to je proto, že jsou nové, zatímco budovy v okolí včetně zámku jsou stále před rekonstrukcí. Doufáme, že v budoucnu nebude nijak provokovat a do okolí zapadne. Snažíme se toho docílit i využíváním tradičních materiálů. Vše děláme přesně podle požadavků památkářů,“ říká architekt.

Haselburg a jeho okolí není ideální ukázkou toho, jak by měla péče o památky vypadat. Jenže památkáři mohou stavbu zakázat jen v rámci omezeného pole památkového zákona. Pomoci by jim mohlo samotné město, kdyby si nechalo zpracovat Plán ochrany městské památkové zóny. V něm by mohla být nastavena přísnější pravidla pro výstavbu a stanoveny přísnější povinnosti vlastníků.

Jenže Vimperk nic podobného nemá. „Dalšími nástroji nad rámec kompetence státní památkové péče mohou být regulační plány, územní studie nebo veřejná projednání,“ dodal Liška.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Administrativní centrum Piano v Českých Budějovicích má být hotové do dubna...
Budějovické Piano má hrubou podobu, na jaře se začnou stěhovat nájemci

Duben příštího roku je podle investora českobudějovického administrativního centra Piano konečný termín stavby na rohu ulic Mánesova a Lidická. Minulý týden...  celý článek

dřevo
S pomocí nic netušící firmy muž kradl bratrovo dřevo. Uspěl jen jednou

Muž, který často zaměstnává jihočeské policisty, má na svědomí další krádež. Tentokrát z pozemku svého bratra odvezl dřevo a dokonce si na to najal nákladní...  celý článek

Ilustrační foto
Nepodceňujte zadýchávání, může za ním být vážná nemoc, varují lékaři

Plicní specialisté zvou lidi ve věku nad pětačtyřicet let, kteří se často zadýchávají, aby se nechali vyšetřit. Ke Světovému týdnu idiopatické plicní fibrózy,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.