Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Partyzáni rukojmí lynčovali, někoho i ubili, vzpomínají v knize Němci

  11:57aktualizováno  11:57
Bylo to pár dní, na které většina pamětníků do konce života nemůže zapomenout. Události krátce po druhé světové válce v jihočeském pohraničí a příběhy Němců, kteří žili v okolí Nové Bystřice a Jindřichova Hradce, popisuje kniha Vzpomínky na vyhnání německy mluvících obyvatel.

Němci z Blata (německy Sichelbach) těsně před transportem z rakouského Melku do Německa. | foto: Heimeitkreis Neubistritz

Kniha popisuje poslední dny těchto lidí z asi šedesáti jihočeských obcí. V češtině vychází poprvé. Je smutným svědectvím smutné doby, kdy si válkou a ponížením zdrcení Češi vybíjeli zlost na v mnohých případech nevinných Němcích.

O tom, že toto téma stále budí emoce, svědčí i obrovský zájem o představení knihy, které bylo v Jindřichově Hradci a poté i v Nové Bystřici. V bystřickém kulturním domě byl sál narvaný k prasknutí, lidé stáli dokonce na chodbě.

„Nechtěli jsme, aby se tyto vzpomínky ztratily, a proto vznikla tato kniha. Příběhy mají být příspěvkem k hledání toho, jak to dříve bylo. Součástí diskuse. Nechceme stavět žádné zdi mezi vámi a námi. Naopak chceme mluvit otevřeně a to samé čekáme i od vás. Byl bych rád, kdybychom společně přispěli k tomu, aby už v Evropě nikdy k podobným událostem nedošlo,“ řekl na úvod předseda Němců pocházejících z Novobystřicka a Jindřichohradecka Franz Schöberl.

Průběh byl skoro všude stejný

„Tu smutnou událost, vyhnání Němců v květnu 1945, jsem prožil v Dolní Pěně. Bylo mi tehdy pět let. Přesto si na to velmi dobře vzpomínám,“ popisoval Schöberl.

Vyhnání nebo také divoký odsun, jak se tyto události bezprostředně po válce nazývají, se v okolí Nové Bystřice a Jindřichova Hradce odehrával od 28. května po následujících pár dní.

Fotogalerie

Průběh byl všude takřka stejný. Němci se museli shromáždit na návsi, kde si partyzáni vzali několik rukojmí. Ostatní Němci se museli do půl hodiny sbalit. Vzít si mohli jen to, co unesli. Kočárek nebo vozík směli mít jen ti, kteří vezli malé děti nebo staré příbuzné, kteří nemohli chodit.

Všechny cennosti a peníze partyzáni zabavili, Němci tak odcházeli s trochou jídla, které stihli pobrat, a základním oblečením. Někteří ve spěchu a strachu vzali naprosté zbytečnosti. Rukojmí byli mezitím často lynčováni, dokonce i ubiti k smrti.

Partyzáni zabili v okolí Bystřice a Hradce mnoho Němců, ačkoli se později ukázalo, že se spletli a v žádném případě se nejednalo o lidi, kteří by byli nenávistní vůči Čechům.

Nejhorší prý byli sovětští vojáci

Surovostí se většinou nedopouštěli místní, ale partyzáni, kterých se bezprostředně po válce vyrojilo velké množství. Násilnosti prováděli i lidé, kteří si přišli majetek původních německých obyvatel zabrat.

Sovětští vojáci byli podle svědectví možná zdaleka nejhorší. Znásilňovali, kdo se jim postavil na odpor, toho zabili. Je známý i případ z Jindřiše, kdy trojice vojáků vytrhla matce kojence z náručí a hodila jej do rybníka, kde se chlapec přes zoufalou snahu matky utopil.

Vyhnání a odsun Němců je stále po řadu lidí velmi citlivé téma. Zvláště pro starší, kteří si válku přímo pamatují nebo ji znají z vyprávění svých blízkých.

„Je dobře, že si Němci vzpomínají na odsun, ale nějak zapomněli na ty provokace před válkou. A že jich tu bylo,“ podotkl důchodce, který se prezentace nové knihy účastnil.

Monika Horáková, která knihu přeložila a podílela se na jejím vzniku hledáním archiválií a pátráním po českých místopisných názvech, však připomíná, že publikace o vyhnání Němců je jen jedním z pramenů, které vypovídají o konkrétní události.

„Kdyby Češi napsali vzpomínky, jak odcházeli z pohraničí v roce 1938 do vnitrozemí, byly by to třeba dost podobné vzpomínky. Bohužel, takovýchto svědectví je velmi málo,“ poukázala Horáková.

Každý Němec navíc nebyl nacista. Ačkoli mezi jihočeskými Němci byla řada členů NSDAP. S těmi si to partyzáni vyřídili většinou ještě před vyhnáním Němců.

„Opozice proti Hitlerovi tu byla. Žilo tu dost rodin, které se hlásily k sociální demokracii, ale bohužel se mi je nepodařilo dohledat. Buď již zemřeli, nebo nevím, kam po vyhnání odešli,“ řekla Horáková.

„V našem okolí měli všichni velký strach říct něco proti Hitlerovi,“ vzpomínal Franz Schöberl na život českých Němců za doby třetí říše.

„Pamatuju si, jak otec přišel z války raněný. Svému bratranci tehdy řekl, že Hitlera by měli pověsit. Bratranec mu na to odpověděl, že jestli to řekne ještě jednou, bude ho muset nahlásit,“ dodal Schöberl.

Nová přátelství

V mnoha obcích jsou hluboké rány dávno zahojené a naopak se současní místní obyvatelé s těmi původními přátelí. Příkladem je Děbolín.

„Od roku 1945, kdy jsem vesnici jako desetiletá opustila, se tam pravidelně vracím. Spolu s devíti mými krajany jsem se účastnila oslavy 750. výročí založení Děbolína. Potom jsme na oplátku pozvali deset současných Děbolíňanů do Bádenska-Württemberska na naše pravidelné setkání,“ naznačila Maria Fischerová.

„Podíleli jsme se na vytvoření kopie sošky z děbolínské kaple. Když se světila, byli jsme na tuto slavnost pozváni. Jezdíme sem skoro každý rok a místní zase jezdí k nám. Máme velmi přátelské vztahy,“ dodala.

Vzpomínka Agnes Draxlerové

„Přišli čeští partyzáni a oznámili nám, že svůj domov musíme navždy opustit. Do půl hodiny jsme měli být pryč. Mého muže společně s dalšími třemi odvedli. Od očitých svědků jsme se později dozvěděli, že se všichni čtyři museli vysvléknout, vykopat si v hnojišti hrob a poté je partyzáni zastřelili. Střílet začali od nohou, každý dostal do těla asi deset nábojů. Později jsme z Rakouska obdrželi zprávu, že Češi prověřovali veškeré dokumenty a zjistili, že můj muž byl nevinnou obětí. Byl starostou, v rámci svého úřadu neznal však nenávist či něco podobného. Každý si jeho práce a spravedlivého přístupu vážil.“

Agnes Draxlerová - Dolní Žďár (tehdy Niedermühl)

Autor:



Nejčtenější

Majitel části hřiště si ohradil pozemek, kůly zabetonoval před brankou

Majitel čtvrtiny fotbalového hřiště v Přešťovicích  si svůj pozemek ohradil...

Jámy a v nich zabetonované železné kůly vyrostly takřka přes noc na fotbalovém hřišti v Přešťovicích na Strakonicku....

Soud zrušil záměr převést vepřín v Letech na stát, kupní smlouva však platí

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...

Rozhodnutí o záměru převodu vepřína v Letech na Písecku na stát není platné. Takový je verdikt Krajského soudu v...



Z Písku by mohlo být malé Brno, věří ekonom České národní banky

„S bývalými spolužáky jsem stále v kontaktu. Stejně jako oni, i já v sobě...

O České národní bance, o podnikání na jihu Čech i o svém rodném městě v rozhovoru pro MF DNES mluvil ekonom Petr Král....

Placené provozování života v Krumlově má ohlas, části místních projekt vadí

Kateřina Šedá v českokrumlovské Široké ulici, kde bude během jejího projektu...

Vlnu kritiky od místních, ale i nadšené ohlasy vyvolal projekt Kateřiny Šedé s názvem UNES-CO. Umělkyně se v něm věnuje...

Nová poliklinika v Budějovicích plánuje 30 ordinací. Licenci ještě nemá

Nová poliklinika v Českých Budějovicích má vyrůst naproti Nákupnímu centru...

Lékařský dům s třiceti ordinacemi vyroste do roka v sousedství Nákupního centra Géčko na českobudějovickém sídlišti...

Další z rubriky

Podvodník změnil trik na seniory, místo peněz pro vnuka je chtěl na úplatek

(ilustrační snímek) - Jak ušetřit peníze

S inovovanou historkou k ošálení důvěřivých seniorů přišel podvodník, po kterém nyní pátrají policisté v Českých...

Mladí budějovičtí autoopraváři bodovali na soutěži v Mladé Boleslavi

Žáci z českobudějovické střední školy automobilní uspěli v celostátní soutěži...

Pětice opravářů z budějovické automobilní průmyslovky a středního odborného učiliště přivezla druhé místo v kategorii...

Dům na náměstí v Krumlově, kde byla spořitelna, přestaví na luxusní hotel

Budova v centru Krumlova, kterou společnost CPI předělá na hotel, byla...

Historickou budovu spořitelny na českokrumlovském náměstí Svornosti přestaví společnost CPI za 100 milionů korun na...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz