Příspěvek, kde si někteří stěžovali na zacházení s krokodýly při focení, ovšem už z Facebooku zmizel. Ředitel krokodýlí zoo Miroslav Procházka ho smazal.
„Ta diskuse mě mrzela a považuji to za konkurenční boj ze strany jiných zoologických zahrad, některé z kritiků znám. Krokodýlům páska neubližuje, jako chovatel si nemohu dovolit, aby se něco stalo, i když je to nepravděpodobné. Jsou krotcí a po generace žijí v zajetí. Naopak jsou rádi a je pro ně příjemné, když je někdo vezme do náručí, zvyšuje to jejich tělesnou teplotu. O žádném stresu nemůže být řeč,“ říká Miroslav Procházka.
Dodává, že u focení s poučným výkladem se střídá celkem sedm mláďat, která jsou na lidský dotek zvyklá.
Fotka jednotlivce s mládětem vyjde na 50 korun, celá rodina bude mít obrázek na památku za 100 korun. Za focení plazů v teráriích si návštěvníci ještě připlatí 100 korun.
„Regulujeme to, protože nechceme, aby se tu neustále fotilo s bleskem. Když sem v létě přijde několik stovek lidí a každý s foťákem, tak to není ideální stav pro zvířata,“ upozornil Procházka.
Opatření v podobě pásek přes tlamu krokodýlů je podle zoologa z Univerzity Karlovy v Praze naprosto v pořádku.
„Vůbec jim to nevadí. Povrch jejich těla je pevný a tvoří ho šupiny z keratinu, takže když pak tu pásku dáváte pryč, oni to ani necítí. Je třeba počítat s tím, že lidé se krokodýla neumějí správně dotýkat, a kdyby se náhodou ohnal, tak může dotyčného poškrábat. Proto se nedivím, že mu v zoo zalepí páskou tlamu při kontaktu s návštěvníkem,“ poznamenal Robert Černý, odborník na obratlovce.
Protivínská zoo chová už deset let kriticky ohrožené druhy krokodýlů. V červnu oslaví výročí tím, že zpřístupní expozici bílých aligátorů. Jednoho už má ředitel Miroslav Procházka připraveného v zázemí, druhý je na cestě ze Spojených států amerických.
Protivínská zoo chová zhruba 150 plazů včetně gaviálů indických, kteří se zde vylíhli loni v květnu. Jde tak o první zařízení, kde se podařilo spářit kriticky ohrožený druh krokodýla v mírném klimatickém pásmu.
Doposud se gaviálové rozmnožovali jen v Indii, Bangladéši a Nepálu, odkud pocházejí. V roce 2017 zavítalo do zoo na Písecku rekordních 60 tisíc návštěvníků, o rok dříve se návštěvnost pohybovala okolo 50 tisíc.
