Patrik Kotrba vystudoval dějiny umění na vysoké škole v Brně.

Patrik Kotrba vystudoval dějiny umění na vysoké škole v Brně. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

S batohem a kytarou putoval přes rok do Santiaga de Compostela

  • 0
Třicetiletý Patrik Kotrba má za sebou neobvyklou pouť. Z Kloužovic u Chýnova šel do známého poutního města Santiago de Compostela ve Španělsku. Cesta mu trvala přes rok. Denně ušel přibližně 25 kilometrů, jen v Itálii musel na delší čas zastavit, aby si vydělal peníze na cestu.

Na 150 tisíc lidí z celého světa se každoročně vydává na cestu do španělského Santiaga de Compostela. Mnoho poutníků jde cestu z města Sarría vzdáleného 100 kilometrů, jiní tam míří z mnohem větších dálek.

Jihočech Patrik Kotrba šel do Santiaga už pětkrát, poslední cesta mu trvala přes rok a vyrážel z Kloužovic u Chýnova na Táborsku.

"Vyšel jsem z rodného domu své matky. Místo, odkud vyjdete, není určené, mohl jsem vyjít i z Veselí, kde jsem strávil nejvíce času, ale mamka se ke mně chová hezky, tak jsem šel odsud. Vyrazil jsem 10. dubna 2012 a vrátil jsem se v červnu 2013," vzpomíná 30letý Kotrba.

Santiago de Compostela

Od roku 1982 je hlavním městem autonomního společenství Galicie. Má přes 95 tisíc obyvatel. Od středověku je jedním z nejvýznamnějších poutních míst Evropy. V roce 2000 bylo spolu s Prahou Evropským hlavním městem kultury. Santiago de Compostela bylo založeno na přelomu 4. a 5. století. Název města je odvozen z latinského Campus Stellae, tj. hvězdné pole respektive Mléčná dráha. Později pak byl zkomolen na Compostela. V 9. století zde byly objeveny údajné ostatky svatého Jakuba Staršího, jednoho z 12 apoštolů.
Zdroj: wikipedie

Cestu do Santiaga de Compostela měl v plánu už při studiích. "Vystudoval jsem dějiny umění na vysoké škole v Brně. S nejlepším kamarádem jsme se domluvili, že po škole pojedeme do Španělska. Jenže kamarád to nakonec odvolal, takže jsem jel sám," vypráví.

Poprvé šel trasu na doporučení známé. "Ale důvod, proč jsem ji opakoval, byl, že jsem na ní vlastně několik let žil. Je to dennodenní inspirace krajinou, lidmi, historií a svébytným kulturním kontextem," popisuje prožitky Kotrba, který se živí hraním na kytaru.

Nástroj ho doprovázel i na daleké pouti. "Poslední roky jsem se hodně zabýval psaním poezie, textů k písním, historií umění a všemi uměleckými obory. Cesta pro mě byla tím nejlepším místem, kde tvořit," přemítá zahloubaný muž.

Na výpravách dospěl k tomu, že cesta znamená osobitý typ univerzity. "Trasa dává specifický druh vzdělání v tom, že vám nikdo neříká, co máte dělat. Ať jsme ve škole, nebo v práci, tak nad námi neustále někdo stojí. Vydal jsem se na cestu i kvůli tomu, že jsem studoval dějiny umění, a historických památek je na trase spousta," připomíná poutník.

Kotrba vyrazil do Španělska po svých s batohem a kytarou od Tábora přes Veselí, Budějovice a Krumlov. Přešel Šumavu, dál směřoval přes Salcburk a Innsbruck do Itálie, Francie a Španělska. "Na zádech jsem nesl dvacetikilový batoh připravený na zimu. Měl jsem stan, kvůli dvěma věcem - klíšťatům a protože jsem plánoval jít přes Alpy. Vzal jsem si kvalitní spacák, boty a oblečení. Zbytek se dá vždycky koupit," říká.

Velká únava v Itálii

Denně zvládl přibližně 25 kilometrů. Jídlo si kupoval, vařil si málo. "Oheň se rozdělávat ve většině zemí nesmí. A tak se mi stalo, že jsem třeba po celý měsíc neměl teplé jídlo. Nevím, jestli jsem byl opravdu vyčerpaný, ale cítil jsem všechny druhy svalů, které si člověk dovede představit s batohem na zádech a s kytarou v ruce. Nepříjemný byl déšť na Šumavě, kde jsem spal promoklý. V Alpách padal sníh s vodou, takže jsem se vzbudil a stan ležel na mně. Když se stane něco jednou a jeden den, tak to má vždy řešení, nesmí se to dít týden," upozorní Kotrba, jehož maximální výkon byl 45 kilometrů za den.

V Itálii pocítil první velkou únavu a musel si vydělat peníze. A tak hrál na kytaru dva měsíce. Do Španělska zavítal v druhé polovině října.

"Prvně jsem se zastavil v Cadaqués, městě, kde trávil dětství malíř Salvador Dalí. Mým cílem ale bylo Santiago de Compostela. Vydávají se tam většinou lidé, kteří nejsou nábožensky založení, spíš jde o společenské setkávání. Hlavním místem, kam poutníci jdou, je náměstí s katedrálou. V poledne je mše pro poutníky, ti tam pak zůstávají dva až tři dny. Sdílejí jídlo, mají radost ze setkání. Prohlížejí si památky a druží se s ostatními poutníky," přibližuje atmosféru.

Někteří jdou cestu zážitkově a doslova paří. Jiní cestovatelé se tam podle Kotrby vydají, když se jim stane něco podstatného v životě. "Zdá se mi, že každý člověk má v sobě trn, třeba z rodiny, nebo nějaký stín. Domnívám se, že cesta léčí," naznačí.

O své poznatky z pouti se podělí ve čtvrtek 27. března v knihovně v Chýnově.

A dál? Kotrba koketuje s myšlenkou, že se vydá na cestu kolem světa. Ovšem nechce jít sám, uvítá parťáka.