Město Písek chce dostat nejstarší český most na seznam památek UNESCO. O záměru se mluví dlouho, před minulými komunálními volbami mělo zapsání Kamenného mostu v programu hned několik stran. Jenže snaha ztroskotala na prvním kroku - kladném posudku památkářů.
"První, co potřebujete udělat, když chcete do UNESCO, je podání přihlášky. Ta stojí asi 250 tisíc korun a k tomu musí být i posudky. Jenže závěr památkového ústavu byl jednoznačný - Kamenný most už není původní, protože se mnohokrát obnovoval. Navíc se jedná o památku malého rozsahu a podle památkářů nemá tak zásadní význam, aby mohla jít na seznam UNESCO," konstatoval písecký starosta Ondřej Veselý.
Město se proto rozhodlo dostat do prestižního seznamu oklikou. Místo jedné památky bude Písek chtít zapsat celou skupinu. Ta má pak větší šanci na úspěch.
Památky UNESCOV současné době je na Seznamu světového dědictví 981 položek. Z toho 759 kulturního dědictví, 193 přírodního a 29 smíšeného ve 160 státech světa. Nejvíce památek se nachází v Itálii, Číně a Španělsku. Česko má těchto památek 12. Poslední židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči byla zapsána v roce 2003. V jižních Čechách jsou dvě - centrum Českého Krumlova a Holašovice. |
"Historické prameny uvádějí, že významné gotické památky na Písecku jsou z dílny královské písecko-zvíkovské kamenické hutě," vysvětlil starosta Veselý. Kromě Kamenného mostu je to hrad Zvíkov a několik dalších staveb.
"Za hutě se označovaly party stavebníků, kteří měli v čele nějakého umělce. V případě chrámu sv. Víta v Praze to byla huť Petra Parléře. My o písecko-zvíkovské kamenické huti moc zpráv nemáme. Nevíme, kdo v ní byl. Víme jen, že tu po ní zbylo spoustu staveb na celém Písecku - od kostelů, přes mostky až po kříže," popsal Václav Kinský, spolupracovník písecké Sladovny, který se zabývá historií regionu.
Huť brala materiál z místních lomů. Žula a žulorula se těžily na Mehelníku, nejvyšší hoře Píseckých hor.
"Kameny z této písecko-zvíkovské hutě měly své značky kameníků. My musíme najít, kde všude jsou. Přesné záznamy, co huť postavila, nejsou," vysvětlil starosta Veselý úkol na nadcházející léta. Město tak nyní shromažďuje historické podklady, spolupracuje s Prácheňským muzeem a památkáři. Ti při průzkumech historických objektů hledají kamenické značky.
"Dohledat soubor staveb, které jsou prací jedné kamenické hutě, by podle nás už zajímavé být mohlo. Šanci určitě máme," dodal starosta. Podle něj to však bude mravenčí práce na velmi dlouhou dobu. Potřebný čas na přípravu přihlášky odhaduje až na 10 let.
Kamenný most v Písku je nejstarší stavbou svého druhu v Česku. Je dlouhý 111 metrů a původně byl na obou březích chráněn obrannými věžemi, které se nedochovaly. Tu na levém břehu strhla povodeň v roce 1768 a druhou zbourali roku 1825 při likvidaci městských hradeb.
Konkurence mezi uchazeči o zápis do seznamu památek UNESCO je ohromná. O tom svědčí i číslo, kolik památek čeká na zápis - 1 623 ze 171 zemí světa. Z nich je 17 z Česka. Mezi nimi jsou takové skvosty jako hrad Karlštejn nebo secesní lázně Luhačovice. Česko přitom ke schválení může za rok navrhnout jedinou památku.
Rožmberk je součástí třeboňské rybniční sítě, která by se mohla dostat na seznam UNESCO.
Mnohem blíže do seznamu UNESCO než Kamenný most má třeboňská rybniční síť. Ta by teoreticky mohla uspět už v červnu. "V současné době je naše žádost o zapsání rybníkářského dědictví připravená na indikativním seznamu v Paříži na komisi UNESCO," uvedla mluvčí třeboňské radnice Jitka Bednářová.
Město tak udělalo vše, co mělo, a teď již bude jen čekat, kdy Česká republika zapsání doporučí. "Načasování je stěžejní. Je to diplomatická záležitost. Když vás komise jednou odmítne, je to definitivní," podotkla Bednářová.
Třeboň by mohla mít slušnou šanci, v poslední době se zapisují spíše technické památky, což unikátní rybniční síť se stovkami propojených rybníků splňuje. "Je to důmyslný systém, který vytvořil člověk a zcela změnil ráz naší krajiny," dodala Bednářová.
