Zrekonstruovaná Sladovna v Písku, kam se bude nově stěhovat místní infocentrum.

Zrekonstruovaná Sladovna v Písku, kam se bude nově stěhovat místní infocentrum. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Dům přírody, nebo hopsárium? Písek hledá využití Sladovny

  • 4
Nevyužité prostory Sladovny rozdělují píseckou veřejnost. V polovině historického objektu je galerie, druhá část je zakonzervovaná a čeká na opravy. A také na nápad, co s ní. Problém je v tom, že ideí je víc než využitelného prostoru.

Vedení Sladovny proto ve čtvrtek uspořádalo veřejnou debatu na téma, jak s nevyužitými prostory naložit. Lidé se seznámili s projekty Muzea sladovnictví a Domu přírody.

Muzeum sladovnictví by zabíralo všech šest pater ve středové části budovy. Návštěvníky by seznámilo s kompletním průběhem výroby a skladování sladu v 19. století. "Pro vznik expozice je potřeba 25 milionů korun, 15 milionů by mohla pokrýt dotace z Unie," uvedl místostarosta Písku Josef Knot.

Proti muzeu nikdo nic nemá, další projekt, který by na expozici sladu navazoval, odmítá vedení Sladovny.

Do nevyužitého spodního patra zakonzervované části totiž nabídl umístit unikátní sbírku koster zvířat Miroslav Procházka a Nadace Tomistoma, která vlastní Krokodýlí zoo Protivín. V muzeu nazvaném Dům přírody by návštěvníci mohli obdivovat například kostry nosorožců, žirafy, interaktivní expozice velkých predátorů a také několik živých zvířat, jako jsou hadi či ježury.

"Inspirovali jsme se expozicemi v Salcburku, Lutychu nebo Monaku. Muzeální předměty jsou obohacené živou zoologickou sbírkou," popsal základní filozofii Procházka.

Právě tento návrh vyvolal v minulých týdnech ostrou reakci ze strany části správní rady a současné ředitelky Sladovny Terezy Dobiášové.

Dům přírody se prý do koncepce Sladovny nehodí. Ta je totiž zaměřena na kulturu a Procházkův projekt je prý výrazně komerční a nezapadá do profilace objektu.

"Naše cílová skupina jsou rodiny s dětmi. Hlavní téma, na které se zaměřujeme, je dětská knižní kultura, chceme být centrem české ilustrace," zdůraznila Dobiášová.

Ve Sladovně se podařilo zvednout návštěvnost

Podle Procházky je ale cílová skupina současné Sladovny i jeho projektu naprosto stejná. Jeho zoo navštíví ročně 40 tisíc lidí a do muzea v protivínské Kaplance, kde se malá část jeho kosterních sbírek nachází, přijde dalších 15 tisíc návštěvníků. A většina z nich jsou rodiny s dětmi a také školní zájezdy.

Dobiášová si umí ve zbývajících částech budovy představit hopsárium, obchod s místními produkty nebo ubytování pro umělce.

"Prospěšné pro Písek by bylo, pokud by se Sladovnu podařilo uvést jako centrum rezidenčního bydlení. Když umělci potřebují někde tvořit, tak jezdí na různá místa. V Evropě je to rozšířené," podotkla Dobiášová.

Ředitelce se v prvních měsících podařilo zvýšit návštěvnost galerie. Za leden zaplatilo vstupné 206 lidí, v březnu jich bylo již 1 875. Úspěšná je například interaktivní výstava Cesta do neznáma. Problémem Sladovny však je, že provoz budovy je velmi nákladný, město každoročně doplácí přes šest milionů korun.

Právě ekonomické faktory Domu přírody zajímaly veřejnost patrně nejvíc. Přišlo i několik námětů, jak by se daly prostory využít jinak. Někdo navrhl, aby se využilo genia loci místa, které může sloužit i jako obřadní síň. Jiný návrh prosazoval, aby v rámci expozice sladovnictví vznikla také hospůdka, která by si vařila vlastní pivo.