Domov pro seniory na Husově třídě v Českých Budějovicích.

Domov pro seniory na Husově třídě v Českých Budějovicích. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Domovy pro seniory trápí odchody ošetřovatelek kvůli nízkým platům

  • 6
Tisíce zaměstnanců chybějí v sociálních službách podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb a odborů. Personální nedostatek řeší i jihočeské domovy pro seniory. Zatím nemusí omezovat péči o klienty, ale potýkají se s odchody pracovníků.

Jana Egnerová pracuje jako pečovatelka v domově pro seniory u Českých Budějovic už dvacet let. Dálkově vystudovala střední zdravotnickou školu, aby měla pro svou profesi lepší kvalifikaci. Péče o seniory ji baví a nezvažuje odejít do jiného oboru. Poslední rok ale vnímá, že situace v domově není ideální.

„Je nás málo. Nedávno k nám nastupovala nová dívka, která tu, bohužel, vydržela jen čtrnáct dní. Každodenní rutina v domově je náročná. Dovedu si představit, že by měla být lépe finančně ohodnocena,“ říká pracovnice.

Při nočních směnách má sama na starosti 27 seniorů. Celkově se u nich střídá deset pečovatelek, plný stav by ale byl v počtu šestnáct. Nástupní plat pracovníka v sociálních službách, který poskytuje základní péči, se pohybuje bez příplatků jen okolo 12 tisíc korun.

Pokud se pečovatel rozhodne odejít do supermarketu, čeká ho optimističtější výplatní páska. Jeden z obchodních řetězců v únoru informoval, že nástupní mzdu zvyšuje na 23 tisíc korun.

„Personál je přetěžovaný, je to neúnosné“

„Když ti zaměstnanci mohou, odcházejí jinam. Personál je přetěžovaný, což nám potvrdili i zaměstnavatelé. V zařízeních je třeba na noční směny polovina lidí nepohyblivých, nedokážou se sami ani napít, a pokud na třicet klientů má být jeden člověk, tak je to neúnosné,“ říká Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR.

V průměru chybí na každé sociální zařízení zřizované Jihočeským krajem pět pečovatelů či pečovatelek.

Nedostatek pracovníků přímé obslužné péče trápí například Domov pro seniory Hvízdal v Českých Budějovicích, který se stará o 280 klientů a zřizuje jej město. Momentálně zaměstnává 78 pečovatelů, devět jich ale hledá.

„Každý týden pořádáme výběrové řízení. My sice pracovníky nabereme, ale stává se, že pak během dvou až tří týdnů odcházejí, protože je to pro ně příliš náročné. Absenci zaměstnanců řešíme tak, že těm, kteří jsou ochotni sloužit, proplácíme přesčasy,“ vysvětlila ředitelka Ludmila Kubelová.

„Na zvyšování platů sestrám se ošetřovatelky dívají se slzami“

Pečovatelka či pečovatel si podle jejích slov v Hvízdalovi vydělá měsíčně po zapracování 20 370 korun, k tomu dostává příplatky za víkendy a noční směny. Nástupní plat je zde 14 700 korun.

Tři až pět procent pečovatelů chybí trvale v domově pro seniory Stachy - Kůsov na Prachaticku, kde se starají o 140 klientů.

„Pokud se zvyšují plošně mzdové tarify zdravotním sestrám, tak se na to zase ošetřovatelky a ošetřovatelé dívají se slzami v očích. Je to selekce, spíš bych pravomoc zvyšovat či snižovat platy těmto pracovníkům dal do gesce krajům nebo ředitelům zařízení, nikoliv aby to fungovalo takto diskriminačně,“ uvažuje ředitel tohoto zařízení Ladislav Gál.

Pracovník přímé obslužné péče v domovech pro seniory musí být k ruce zdravotní sestře, pomáhá klienty koupat, krmit, stlát a polohovat. Pracovníci musí do 18 měsíců od nástupu projít kvalifikačním kurzem, jinak stačí, aby měli dokončené středoškolské vzdělání či výuční list.

„Kurz absolvují až za pochodu, tudíž zjišťují, co práce obnáší, ještě předtím, než jsou kvalifikovaní, a mnohdy ani k tomu nedojde. Stálí pečovatelé zase musí pořád někoho zaučovat, což personál, který už tak toho má hodně, vyčerpává,“ popsala situaci ředitelka strakonického domova pro seniory Dagmar Prokopiusová.

Na konci dubna jednali zástupci odborových svazů o situaci s vládou. Požadují, aby se pracovníci sociálních služeb přeřadili do šesté tarifní stupnice, kde jsou zdravotníci. Dohromady na přesun vyšších platových tříd je podle Žitníkové potřeba zhruba 800 milionů korun.

„Myslím si, že náš požadavek není nijak nadnesený. Reálně by si tímto opatřením zaměstnanci přilepšili o 1 000 až 1 500 korun,“ dodává Žitníková.

„Výsledkem posledního jednání z dubna je to, že nám předseda vlády a ministerstvo práce a sociálních věcí doporučili, ať jdeme za ministrem financí. Sociální služby a jejich uživatelé asi nejsou pro tuto vládu prioritou,“ řekl Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb.