Za gurmánský zážitek v podobě řízku se salátem z provozovny rychlého občerstvení v centru Štěkně na Strakonicku zaplatilo padesát lidí salmonelózou. Ačkoli turisté se tu nakazili bramborovým salátem už na konci července, zatím jediná letošní jihočeská epidemie nepříjemné střevní infekce vyvolávající zvracení a průjem ještě není uzavřená.
„Společně s veterinární správou čekáme na výsledky z chovu slepic, odkud byla použitá vajíčka. Víme, že nákaza vznikla z kontaminované stravy, ale hledáme její zdroj,“ uvedla krajská epidemioložka Jitka Luňáčková.
Jihočeští hygienici zaznamenávají v posledních letech nárůst pacientů se salmonelózou i kampylobakteriózou, přestože epidemie s hromadným výskytem nemocných z jednoho místa jsou v kraji výjimečné.
V drtivé většině onemocní jen několik jedinců z nedostatečně tepelně upravených vajec nebo masa, především kuřecího. Na vině bývají i špatné hygienické zásady, když domácí kuchtíci krájejí na jednom prkénku třeba syrové a pak uvařené maso.
Poslední tři roky počty rostou
Se salmonelózou, která bývá postrachem díky zmrzlinám a majonézám, se v roce 2012 v kraji potýkalo 475 lidí, o rok později 847, loni už 1 076 a letos je to za prvních osm měsíců 555 pacientů.
U kampylobakteriózy, která je spojovaná hlavně s oblíbenými zahradními grilovačkami, ale můžete se jí nakazit i přímo kontaktem třeba se štěňaty, kuřaty, selaty či telaty, když je budete hladit a pak si sáhnete neumytýma rukama do pusy, jsou počty nakažených ještě vyšší. Zatímco v roce 2012 hygienici v kraji zapsali 958 nemocných, v roce 2013 pak 967, vloni už 1 149 a letos zatím 776 pacientů.
Jenže tato čísla nezahrnují podle odborníků všechny nemocné, protože řada lidí se léčí sama.
„Tato onemocnění se vyskytují převážně jako zažívací potíže spojené se záněty žaludku nebo se záněty střev, které se projevují průjmy a zvýšenými teplotami. Ale u oslabených lidí nebo u malých dětí se mohou bakterie dostat ze střeva do krevního oběhu a potom způsobovat závažná zánětlivá onemocnění,“ popsala Luňáčková.
Krajská epidemioložka zároveň varuje před zlehčováním salmonelózy nebo kampylobakteriózy na úroveň obyčejného průjmu. „Mohou způsobit záněty jakéhokoliv orgánu. U malých dětí dokonce i zánět mozkových blan,“ upřesnila.
Střevní infekce jsou zvlášť nebezpečné u malých dětí
Proto epidemiologové doporučují vždycky udělat vyšetření, aby se zjistilo, co průjem způsobuje. Když specialisté v laboratoři potvrdí, že je původcem nějaká bakterie, směřuje se podle toho i léčba.
U těžších případů nasadí lékaři antibiotika, na lehčí formy onemocnění stačí dostatek tekutin, minerálů a dieta. Výsledky z laboratoře dostanou zpátky na stůj lékaři, ale i hygienici. Ti pak vyjíždějí do terénu, aby zjistili o původu infekčního onemocnění co nejvíc a případně provedli preventivní opatření proti dalšímu šíření nákazy.
Primář dětského oddělení budějovické nemocnice Vladislav Smrčka varuje, že střevní infekce jsou zvlášť nebezpečné u malých dětí. „Protože léto bylo extrémně teplé, salmonelózových a kampylobakteriózových infekcí na našem oddělení mírně přibylo. Rodiče většinou vyplaší vysoké teploty, které u dětí vyskočí až na 40 stupňů, průjmy nebývají tak zásadní,“ popsal Smrčka, který letos zaznamenal na svém oddělení i velmi vysoký počet rotavirových infekcí.
Ty nejčastěji postihují děti do pěti let a způsobují akutní střevní potíže s těžkým průběhem. „Trápí hlavně kojence a batolata a přenáší se hlavně kontaktem mezi dětmi ve školkách,“ sdělil primář.
