Energický manažer Stanislav Hafner o sobě říká, že je stavař-amatér. Velmi ho totiž baví navrhovat domy a vymýšlet zajímavá řešení. "Nechodím do práce za trest, ale jdu si tam odpočinout," popisuje svůj přístup.
Jeho chloubou v kanceláři jsou modely bytových domů, které firma postavila.
V posledních dnech se hodně mluví o tom, že ceny nemovitostí půjdou nahoru a že se teď vyplatí nakupovat. Mám ale pocit, že se to říká v podstatě pořád... Porostou ceny bytů a pozemků?
Nemyslím si, že by se ceny nějak výrazně měnily. Určující u nemovitostí je lokalita, kvalita a cena. Kupní síla lidí je dnes nižší, ale pořád je dost takových, kteří chtějí bydlet ve svém, postavit si domek, pořídit si byt. Dnes jsou lidi náročnější než dřív, takže si více vybírají. A jsou ochotni si připlatit. Dnes je i silná skupina, která si kupuje byty jako investice. Projekty s dobrou lokalitou a kvalitou tak dle mého mohou jen podražit. Určitě se už nebude zlevňovat.
Stanislav HafnerNarodil se 27. února 1968 v Českých Budějovicích. Vystudoval střední elektrotechnickou školu, v oboru pokračoval na vysoké škole, ze které ale odešel. "Myslel jsem si, že budu dělat v Temelíně, ale nakonec mě to nebavilo," vzpomíná. Začal se věnovat stavebnictví. V roce 2002 založil se svým společníkem Martinem Bendou developerskou společnost THB Invest. Hafner je ženatý, má tři děti. Starší syn studuje práva v Praze, mladší gymnázium a chce jít na architekturu, dceři je osm let. |
Klientů, kteří jsou ochotni připlatit si, přibývá?
Ano a o to si víc vybírají. Projektů je hodně, ale některé mají víc pozitiv, jiné méně. Každý developer potřebuje návratnost. Takže když se některému nedaří prodávat byty, musí zlevňovat. My jsme developeři a zároveň stavební firma, takže to máme malinko komplikovanější. Teď se chceme ubírat směrem spíše developerským a některé projekty necháme postavit velkou firmou.
Jakou to má pro vás výhodu?
Máme klid a nemusíme se o stavbu starat.
Na druhou stranu to nemáte tak pod dohledem...
To je pravda, naší výhodou doposud bylo, že víme, jakou máme kvalitu. Díky tomu se nám vrací segment klientů - investorů. Na druhou stranu si pak za všechno můžeme. Velké firmy potřebují stavět. Mají dobré zázemí, skvělé technologie, a tak dokážou tu stavbu zlevnit. My máme omezenou kapacitu lidí, techniky a jsou věci, které neuděláme. Dneska jsou firmy rády za každou zakázku a jdou s cenou dolů. A dalším faktorem je záruka. My máme před sebou dva menší projekty - ve Smetanově a Jírovcově ulici. Velkým projektem je Rezidence u Kapličky, kde by mělo vzniknout 100 bytů, 150 parkovacích míst a nebytové prostory. Právě to si chceme nechat postavit od jiné firmy.
Neseberete tak práci vlastní stavební firmě?
To je pravda, ale projektů máme momentálně víc, takže jsme tak vytížení, že máme práci na tři roky. Kdybychom si všechno dělali sami, museli bychom něco zastavit. Vše bude záležet na tom, s jakou nabídkou stavební firmy přijdou. Pokud se nedomluvíme, máme v záloze plán přibrzdit výstavbu domků na Srubci.
Byznys developera je tedy takový, že si vytvoříte projekt, dostanete půjčku od banky, pak postavíte a doufáte, že všechny byty prodáte?
Zjednodušeně ano. Nejdřív musíte mít pozemek, kde chcete stavět. Pak vytvoříte projekt a jdete do banky. Podmínky půjček se krizí přitvrdily, dnes chtějí vlastní zdroje ve výši 30 až 40 procent, k tomu takzvanou předprodanost, která bývá také kolem 30 procent. Aby banka půjčila první peníze, musíte mít třetinu bytů prodaných. Není to vůbec jednoduché. Řada menších firem to dnes nezvládá.
Stavíte i rodinné domky ve svých lokalitách. Je stále trend, že se lidé vystěhovávají z měst do okolních vesnic?
Ano, cítíme, že se v posledních letech lidé hodně vystěhovávají ze sídlišť. Je tu i velká skupina těch, kteří prodávají velké domy a na stáří chtějí malý domeček, bungalov.
Kolem Prahy se staví v čím dál širších prstencích. Přijde takový vývoj i na jih Čech?
Dostal jsem už nějaké nabídky na lokality dál od Budějovic. Ale tam je velká náročnost pro rodiny - všude musíte děti vozit. Rodiče se pak mění na taxikáře. Než tohle, je lepší koupit kvalitní byt v centru, a až děti odejdou, pořídit si domek v přírodě někde dál. Kolem Prahy je jiná situace, jsou tam dálnice a dobré spojení. To dál od Budějovic není.
Snadno si lze všimnout, že se parcely neustále zmenšují. Některé jsou i 500metrové. To je kvůli vyšší ceně, nebo je lidé chtějí?
Je to kombinace obojího. Dnes se nezasíťované pozemky v okolí Budějovic prodávají od 600 do tisíce korun za metr čtvereční. To je opravdu hodně. Udělat sítě a infrastrukturu není nic levného. Po revoluci byly všechny parcely tisíc metrů a víc. Dnes je standard 600. Ono není tolik lidí, kteří dají jeden a půl milionu jen za pozemek, aniž by kopli do země. Navíc je tu dnes velká část lidí, kteří přichází do domků z bytů, kde mají třeba 3+kk. A domek o stu metrech čtverečních s malou zahradou, kde můžou parkovat, grilovat, opalovat se, je přesně to, co potřebují. Nechtějí sekat hektary trávy a starat se.
Půjde to ještě dál? Budou ještě menší pozemky?
Jsou i projekty řadovek, kde jsou parcely 250 metrů. To my ale neděláme. Já bych si přál prodávat tisícimetrové parcely a na nich stavět domy za čtyři miliony. Tam je možné spoustu věcí vymyslet. Dá se debatovat s architektem a klientem a vytvářet něco zajímavého. To mě totiž baví, já si všechno kreslím. Ale u těch malých domků nic nevymyslíte, maximálně nějakou divočinu na fasádě.
Vy jste s parcelami začínal.
Ano, v roce 2002 jsme koupili 4,5 hektaru pole na Srubci. Udělali jsme sítě a prvních 20 domů. Ve stavebnictví jsem se předtím pohyboval 10 let, což byla ideální doba, abych se to naučil. Výborně se to hodilo, protože jsme koupili pozemek, udělali sítě, parcely prodali a klientům rovnou nabídli stavbu domů.
Kolik bytů a domů jste už postavili?
V bytových domech je zhruba 150 bytů a přes 200 postavených domů. S každým klientem jsem se bavil, ukazoval jim nemovitost. Myslím, že bych je všechny dokázal vyjmenovat nebo bych je poznal podle obličeje.
