Někdo právě volá. Vedoucí kanceláře dá na znamení, že mají být všichni potichu, prst před ústa. Okamžitě se všichni ztiší, aby mohla úřednice v klidu zodpovědět všechny dotazy volajícího.
„Počkejte, říkal jste do zahraničí za prací. Jak daleko za hranice dojíždíte? Aha, tak to by vás měli i nadále pouštět. Ale sledujte dál aktuální informace, situace se bude brzy nejspíš ještě měnit,“ odpovídá klidným hlasem zaměstnankyně úřadu Jihočeského kraje.
Sedí ještě s jedním kolegou v malé místnosti hejtmanství a mají na starost pohotovostní linku, kterou kraj zřídil v souvislosti s koronavirem. Měla pravdu, zástupci vlády pak o několik hodin později informují o nových opatřeních a omezeních.
Místnosti na úřadě, kam lidé volají, vévodí velká mapa severu Itálie. Na ní je dobře vidět, jak se nejdříve řešil návrat turistů jen z určitých regionů této země. To se změnilo, a proto je fixou přes mapu napsáno celá Itálie a karanténa a další data.
Hned ve vedlejší místnosti sedí členové pracovní skupiny krizového štábu, zástupce policie i hasičů v uniformě, jiní, civilně oblečení, všichni ovšem v pohotovosti a připraveni reagovat podle potřeby. Někdo právě odesílá e-mail, další telefonuje, na velkých tabulích jsou ty nejzásadnější informace o tom, jak koordinovat dění v regionu.
Pohotovostní linkyJihočeský kraj: |
„Krizová linka už je v provozu přes tři týdny. O víkendu je o něco méně telefonátů, když se něco změní a vláda vydá nějaká nová opatření, tak jsou to pak desítky hovorů za den,“ popisuje mluvčí úřadu Jihočeského kraje Hana Brožková.
Na jiné věci se lidé ptali po spuštění linky a jiné je to nyní. „Ze začátku to bylo obecně na vlastnosti koronaviru, na ochranné pomůcky, později pak na vývoj situace, na zavřená kina či obchody. Hodně je pak zajímá, jak to bude s přechodem hranic a další podrobnosti s tím související. To chtějí vědět hlavně pendleři, kteří pracují v příhraničí,“ vyjmenovala Brožková.
Doplnila, že naprostá většina volajících je slušná a dotazují se věcně. „Za celou dobu jsme zaznamenali snad jen jeden nebo dva vyhrocenější hovory,“ dodala mluvčí Jihočeského kraje.
S tím jak už je nyní napříč krajem více specializovaných linek, tak se počty hovorů rozmělnily. „Volají tak více lidé s detailními dotazy, než obecnými. Například jsme řešili problém rodiny, kde je jeden z páru cizinec a chystali se odjet ze země. Pak třeba volají lidé, kteří se vrací ze země, o které se v souvislosti s koronavirem příliš nemluví, ale mají třeba jen mezipřistání v Německu a podobně,“ upřesnila Hana Brožková. V souvislosti s rouškami prakticky nikdo nevolá.
Jak uvedla Gabriela Žampachová z Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, na jejich linku lidé volají téměř nepřetržitě.
„Řada dotazů je od vracejících se občanů z různých evropských států, co pro ně domácí karanténa znamená, kdo ji vystavuje a podobně. Dále zaznamenáváme mnoho dotazů od řidičů kamionů nebo českých občanů pracujících v Německu či Rakousku, zda se na ně vztahuje karanténa a zákaz vstupu do těchto dvou zemí, či mají výjimku. Řešíme případy občanů, kteří se ptají, co dělat, když mají pozitivní cestovatelskou anamnézu a klinické příznaky respiračního onemocnění,“ uvedla Žampachová.
Každý dotaz řeší KHS individuálně. Informuje občany, že karanténu, případně e-neschopenku vydává příslušný praktický lékař.
„Dále jim třeba sdělujeme, jak se mají v domácí karanténě chovat. Většina dotazů je konkrétních a jen minimum bychom hodnotili jako zbytečné,“ doplnila Žampachová.