Do krásného lesa prosvítá slunce. Necelé dvě desítky studentů se na jeho okraji hrbí nad zvláštním valem plným kamenů. Některé vyberou, jiné nechají ležet. Vše je ohraničeno provázky, které tvoří čtverce.
Tuhle idylu už za několik měsíců nahradí těžké stroje. Zaříznou se do země a nedaleko Plava na Českobudějovicku vyroste na místě dávných pohřebišť dálnice D3 jako součást obchvatu krajského města.
Právě jí předchází záchranný archeologický průzkum. Ředitelství silnic a dálnic za něj zaplatí více než dva miliony korun. Na místě už nějaký čas pracují odborníci Jihočeského muzea ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích. V úterý představili první výsledky svého bádání na místě plavských mohyl, které jsou mnoha turistům dobře známé.
První průzkum byl už v roce 1866
„Je jich tady celkem 35. Tři z nich budou v budoucnu pod dálnicí, a v podstatě tak zmizí. Zajímavé je, že o nich víme už od roku 1866 díky budějovickému obchodníkovi i romantickému archeologovi Františku Stulíkovi. Místní lidé je znali ještě dříve, protože tady těžili kámen na stavby,“ upozornil Petr Zavřel, archeolog Jihočeského muzea, který výzkum vede společně s kolegou Ondřejem Chvojkou.
Už v minulosti tak z místa zmizela celá řada artefaktů, které se následně dostaly na výstavu do Budějovic a poté do sbírky Národního muzea.
Současný průzkum je hodně odlišný a jeho účastníci používají moderní postupy odkrývání pohřebiště, i když se samozřejmě ani dnes neobejdou bez lopat, motyček a koleček. Na akci se podílejí i studenti z univerzity v německém Hamburku, kteří provádějí geofyzikální měření v okolí zkoumaného mohylníku.
„Předpokládáme, že kolem muselo být nějaké osídlení ve vzdálenosti do jednoho až dvou kilometrů, ale o něm dodnes nevíme. Osobně favorizuji území, které je odsud jižním směrem, uvidíme, co ukážou odborná měření,“ očekává další výsledky archeolog Ondřej Chvojka, který je zároveň ředitelem archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.
Prozatím na místě odkryli a zdokumentovali tři mohyly z doby bronzové a starší doby železné – z druhé a z první poloviny prvního tisíciletí před naším letopočtem.
V hrobech se nacházel například bronzový náramek či keramika. „Zajímavé je, že jsou zde násypy, které jsou ještě mnohem starší než samotné mohyly. Máme tu i nálezy z mezolitu, čímž se dostáváme až do osmého tisíciletí před naším letopočtem,“ navázal Zavřel. Podle jeho slov to dokazuje mnohem starší osídlení. Pod jednou z odkrytých mohyl se také podařilo objevit hned dva pohřby.
Na místě nejdříve pracovali dva týdny studenti prvního ročníku archeologie Karlovy univerzity, které vystřídali jejich kolegové z Jihočeské univerzity. Pomáhá také několik brigádníků.
Jih Čech je na nálezy chudší
Při stavbě dálnice D3 není nic neobvyklého, že se podaří najít pozůstatky z dávných dob minulých. Navíc Jihočeský kraj je v tomto ohledu spíše chudší, mnohem více se toho nachází třeba ve východních Čechách v Polabí a podobně.
Přesto archeologové v trase dálnice D3 nalezli například germánské sídliště z prvního století, dále také osadu prvních zemědělců z doby pět tisíc let před naším letopočtem, ale i sídliště ze starší doby bronzové a slovanské osídlení.
„Jižní Čechy jsou v nálezech skromnější, ale o to je to zajímavější. Na druhou stranu, když něco mimořádného nalezneme, můžeme se tomu opravdu věnovat,“ podotkl Zavřel.
Často se také ještě dost věcí objeví, když už se „pase bagr“. Tento termín archeologové používají, když se do práce, v tomto případě na stavbě dálnice, pustí stroje, které odhalí další nálezy. Tak se třeba podařilo najít sídliště u Borku poblíž Českých Budějovic.
Na podzim by měli být archeologové s výzkumem mohyl v Plavu hotovi. Rychle se ovšem přesunou jen pár kilometrů proti směru budoucí dálnice ke Starým Hodějovicím, kde je čeká další kopání. „Tam je to velké. Budou tam nálezy od staré doby bronzové, přes dobu halštatskou, Kelty až po Slovany. Tam se na to přišlo už v roce 1990 při kopání kanalizace,“ upozornil Zavřel.
