Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Policista hlídal hranici v Maďarsku: Na stavbu plotů už je asi pozdě, říká

  7:23aktualizováno  7:23
Tři jihočeští policisté sedm týdnů střežili maďarsko-srbskou hranici při proudění běženců do Evropy. Mezi nimi i Tomáš Roupec z Jindřichova Hradce. Na podobnou misi by jel znovu a tvrdí, že na příliv migrantů je Evropa špatně připravená.

Tomáš Roupec z Jindřichova Hradce patří mezi zkušené policisty. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Odjel stovky kilometrů daleko, aby hlídal u oplocení na hranicích a sledoval, jak stovky migrantů proudí Evropou především do Německa. Třiatřicetiletý policista Tomáš Roupec z Jindřichova Hradce vloni na konci října na sedm týdnů opustil svou rodinu a každodenní práci a vyrazil do Maďarska.

Jak nyní vnímáte běžence?
Jsem přesvědčený, že jde pouze o ekonomické uprchlíky. Za tu dobu, co jsem tam byl, jsem se nesetkal s žádným typickým válečným uprchlíkem, kterému by bylo jedno, kde je, hlavně že je v bezpečí. Jedná se převážně o mladé muže, kteří by určitě byli prospěšnější ve své zemi. Je to jiná kultura. Můžu mít sice zkreslený pohled, ale vnímal jsem, že ženy a děti využívají pouze jako lidský štít pro média, kamery a fotoaparáty.

Snažili se uprchlíci dostat přes plot, a tedy i přes vaše hlídky?
Myslím, že věděli, že je zvýšená ostraha hranic na maďarské straně. Z toho důvodu se oplocení snažili překonávat hlavně v noci. A i přes nasazení velkého počtu příslušníků nelze všechna místa uhlídat. Maďaři se snažili vždy předem zjistit a vytipovat, kde se skupina o 10 až 70 lidech pokusí překonat plot, a pak být na tom místě připraveni.

Dostali jste se s některými běženci do konfliktu?
Já jsem se s agresí nesetkal. Oni se snaží dostat do vnitrozemí a dále pokračují do západních zemí. Běženci před vámi utíkají, i proto jsem nezaznamenal žádný útok z jejich strany. Chtěl bych dodat, že nelegální překonání či poškození oplocení je v Maďarsku trestným činem a za něj je poměrně vysoký trest, který končí odnětím svobody.

Vznikala tam stanová městečka?
To jsem nikde neviděl. Spíše se běženci snažili dostat dál a hojně využívali služeb převaděčů. Jejich konečná stanice určitě nemělo být Maďarsko, ale Německo nebo severské země.

Kde přesně jste sloužil?
České velitelství bylo v Szegedi. Odtud jsme my policisté a maďarští vojáci jezdili do služeb v jednotlivých úsecích. Pod velitelství spadá 75 kilometrů státní hranice se Srbskem v oblasti Rözske, Ásotthalom a Mórahalom. Jsou to místa, kde byl v letních měsících největší příliv běženců. Celkově má hranice délku 170 kilometrů.

Byli tam kromě českých a maďarských policistů i jiní z dalších států?
Sloužili tam také Slováci a Poláci a také maďarští vojáci, ať už profesionálové, nebo studenti maďarské důstojnické školy. V podstatě byli na ostrahu hranic nasazováni příslušníci států visegrádské čtyřky.

Kolik vás na místě hlídalo?
Ohledně nasazení sil vždy rozhodoval maďarský velitel, kdy na denní i noční službu připadalo přibližně 300 příslušníků.

Pro vás to bylo asi hodně jiné než běžný pracovní den v Jindřichově Hradci, že?
Samozřejmě. Když sloužím na obvodním oddělení, zpracovávám trestnou činnost a podobně, tam by se to dalo přirovnat k práci cizinecké a nebo v minulosti pohraniční policie. V podstatě jsme hlídali u oplocení. Českou republiku zastupovali zkušení policisté, každý musel mít odslouženo více než pět let. Byli tam členové cizinecké, dopravní, pořádkové policie, služby kriminální policie a vyšetřování. Dále i příslušníci ze speciální pořádkové jednotky a pohotovostní motorizované jednotky.

Co říkali na vaši přítomnost místní obyvatelé?
Bylo znát, že jsou rádi, že tam jsme. Byl jsem u toho, když nám jeden z místních napsal na kus papíru, že obyvatelé jsou rádi za naši pomoc. Vzkaz nám dal za stěrač u služebního auta. Když jsme pak mluvili s místními lidmi, tak nám bylo jasné, že v minulých měsících museli zažívat - v uvozovkách - peklo.

Takže oni se osobně střetli s migranty?
Jeden starší muž o tom vyprávěl. Žije v těsné blízkosti státní hranice a žije pouze z toho, co vypěstuje. Jejich oblast je na naše poměry chudá. V letních měsících loňského roku se mu přehnal přes jeho sad několikatisícový dav běženců. On pěstuje jablka, papriky nebo broskve a běženci mu zničili a rozkradli kompletní úrodu, která ho měla živit celý tento rok. Podle místních obyvatel je Evropa zradila, jelikož jim nikdo v těch prvních týdnech a měsících nepomohl.

Maďarsko na začátku sklízelo za stavbu plotu velkou kritiku.
Já se stavbou plotů mezi jednotlivými státy souhlasím, ovšem teď už je na to asi pozdě. Každý stát by si měl chránit svoji bezpečnost, a pokud si myslí, že tomu postavení plotu pomůže, ať si jej postaví. Maďarsko skoro každý za stavění plotu odsuzoval a poté ke stejnému řešení přistoupily i další státy. Maďarsko jenom chtělo chránit svoje obyvatelstvo a vnější hranice schengenského prostoru. V tom vidím největší problém, je slabá ochrana a ostraha vnějších hranic Schengenu.

Do Evropy se dostaly statisíce běženců. Co se s tím teď dá dělat?
Nejsem specialista, ale domnívám se, že aktuálně není v možnostech bezpečnostních orgánů jednotlivých zemí důkladně prověřovat všechny osoby, které do Evropy proudí. Osobně vnímám příliv těchto běženců jako budoucí obrovské bezpečnostní i sociální riziko pro celou Evropu. Také právě proto mi moje policejní práce, a nejen ta v zahraničí, připadá velmi důležitá.

Myslíte, že se pro migranty může stát cílovou zemí i Česko?
My pro ně nejsme cílovou destinací. Hledají místo, kde jim nabídnou lepší sociální podmínky ve formě různých dávek a podobně. Pokud by je nějaká opatření donutila, aby začali proudit do naší země, změní se pouze jejich koridor, ale budou se chtít dostat dál na Západ.

Autor:



Nejčtenější

Majitel části hřiště si ohradil pozemek, kůly zabetonoval před brankou

Majitel čtvrtiny fotbalového hřiště v Přešťovicích  si svůj pozemek ohradil...

Jámy a v nich zabetonované železné kůly vyrostly takřka přes noc na fotbalovém hřišti v Přešťovicích na Strakonicku....

Soud zrušil záměr převést vepřín v Letech na stát, kupní smlouva však platí

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...

Rozhodnutí o záměru převodu vepřína v Letech na Písecku na stát není platné. Takový je verdikt Krajského soudu v...



Z Písku by mohlo být malé Brno, věří ekonom České národní banky

„S bývalými spolužáky jsem stále v kontaktu. Stejně jako oni, i já v sobě...

O České národní bance, o podnikání na jihu Čech i o svém rodném městě v rozhovoru pro MF DNES mluvil ekonom Petr Král....

Placené provozování života v Krumlově má ohlas, části místních projekt vadí

Kateřina Šedá v českokrumlovské Široké ulici, kde bude během jejího projektu...

Vlnu kritiky od místních, ale i nadšené ohlasy vyvolal projekt Kateřiny Šedé s názvem UNES-CO. Umělkyně se v něm věnuje...

Nová poliklinika v Budějovicích plánuje 30 ordinací. Licenci ještě nemá

Nová poliklinika v Českých Budějovicích má vyrůst naproti Nákupnímu centru...

Lékařský dům s třiceti ordinacemi vyroste do roka v sousedství Nákupního centra Géčko na českobudějovickém sídlišti...

Další z rubriky

Tábor nechce věznici ve Všechově, odmítl změnu územního plánu

Bývalé vojenské letiště Všechov vTáboře.

Táborští zastupitelé nesouhlasí s výstavbou mužské věznice na bývalém vojenském letišti ve Všechově. Ke stavbě je nutná...

Jihočeské Slavonice slaví. Jsou Historickým městem roku 2017

Slavonice jsou Historickým městem roku 2017.

Díky dobré péči o památky se dnes Slavonice z Jindřichohradecka staly Historickým městem uplynulého roku. Výhru v...

Sténající figurína rodící ženy vylekala na soutěži i mediky

Jindřichohradecká nemocnice hostila o víkendu čtvrtý ročník soutěže Medik roku....

Jindřichohradecká nemocnice hostila o víkendu čtvrtý ročník soutěže Medik roku. Jedním z důvodů, proč ji společnost...

Najdete na iDNES.cz