Velká a Malá Mokrůvka.

Velká a Malá Mokrůvka. | foto: Vladimír Kunc

Největší šumavská kalamita od Kyrilla. Vítr polámal 40 tisíc kubíků dřeva

  • 31
Vichřice na přelomu března a dubna napáchala velké škody v šumavských lesích. Nejvíce lámala a vyvracela stromy v okolí Prášil. Podle vedení národního parku kůrovcová kalamita nehrozí. I tak vítr způsobil druhou největší kalamitu za posledních deset let.

Správci a lesníci šumavského parku stále chodí po lesích a zjišťují, jaké škody napáchala poslední vichřice. Na Churáňově tehdy meteorologové zaznamenali poryvy větru o síle 112 kilometrů v hodině.

Podle prvních odhadů padlo třicet tisíc metrů krychlových dřeva. Nyní správa parku uvádí čtyřicet tisíc. Toto číslo navíc ještě zřejmě mírně naroste. Některé lokality nejsou totiž stále kvůli velkému množství sněhu dostupné. Jisté je, že šlo o největší kalamitu od orkánu Kyrill v lednu 2007.

Polomy na Šumavě

2005: 18 475 m³
2006: 35 907 m³
2007: 744 440 m³
2008: 38 739 m³
2009: 6 321 m³
2010: 2 449 m³
2011: 37 631 m³
2012: 15 378 m³
2013: 15 086 m³
2014: 6 198 m³

Zdroj: Správa NP Šumava

„Škody prakticky nepostihly střední Šumavu v okolí Kvildy a Modravy. Ale i tam mohou být ve vyšších polohách poškozené stromy. Kvůli sněhu jsme se ještě do těchto míst nedostali,“ uvedl mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.

Většina popadaných stromů leží v takzvaných zásahových zónách, odkud bude dřevo vytěženo. Zbytek pak v nejcennějších lokalitách, kde se příroda ponechává svému osudu, a proto zde polámané stromy zůstanou ležet, dokud nezetlí.

Podle šumavských lesníků a vedení národního parku nehrozí, že by z tohoto dříví vylétlo tolik lýkožroutů smrkových, aby vypukla nová kůrovcová kalamita.

„Plochy ponechané bez těžby jsou dnes již z velké části ‚pročištěné‘ předchozím žírem kůrovce, takže pro lýkožrouty je tam relativně málo atraktivního smrkového dříví. Dále v těchto lokalitách bývají po vichřicích obecně nižší škody než tam, kde se těží a kde jsou obnažené a labilní stěny stromů na okrajích pasek,“ popsal ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. Uvedl také, že na ostatních místech bude správa parku proti kůrovci zasahovat. „Ale s důrazem na co nejmenší poškození ekosystémů,“ dodal.

Starosta Schubert varuje před kalamitou

Jak ovšem chce správa parku bojovat s kůrovcem, když po žalobě obcí soud zrušil plán péče, který určoval pravidla v lesích právě pro správu šumavského parku?

„Budeme postupovat podle dosud platných správních rozhodnutí, která nám vymezují území ponechané bez těžby a území, ve kterém musíme každý těžební zásah jednotlivě a zvlášť posoudit z hlediska vlivu na předměty ochrany, Naturu 2000 a zvláště chráněných druhů. Takže, když to zjednoduším, budeme se řídit stejnými pravidly, podle nichž se zde postupovalo od roku 2007,“ doplnil ředitel parku Hubený.

Předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert tvrdí, že je jasné, jak by se měla správa parku zachovat. „Podle zákona by se v první zóně mělo popadané dříví nechat, v druhé zóně pak vytěžit. Když bude nutné dělat všechny posudky, potrvá to měsíce, brouk vylétne a máme tu znovu kalamitu,“ varuje starosta Modravy Antonín Schubert, který je původní profesí lesník.