Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pomník bitvy u Zborova ležel rozebraný mezi odpadem. Teď stojí u knihovny

  11:08aktualizováno  11:08
Před sto lety se u Zborova poprvé zformovaly československé legie. Památnou bitvu první světové války připomíná v Českých Budějovicích pomník s názvem Voják na stráži, který stál původně v Žižkových kasárnách. Od roku 2013 zdobí trávník u Jihočeské vědecké knihovny.

Slavnostní odhalení pomníku u Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích v roce 2013. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Ani zdaleka nepatřila mezi velké bitvy Velké války. Ale pro svůj ideologický nádech měla zmizet podobně jako jiné významné události v historii Československa v propadlišti dějin.

V bitvě u ukrajinského Zborova se poprvé proslavili ve dnech 1. a 2. července 1917 čeští a slovenští legionáři, kteří bojovali zpočátku po boku ruské armády. Ortel nad legionáři, za první republiky oslavovanými národními hrdiny, zpečetil politický režim po roce 1948. Tito vojáci totiž bojovali po roce 1918 také proti ruským bolševikům.

Je symbolické, že podobný osud si prožil i pět metrů vysoký památník stojící dnes na Lidické třídě u Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.

Fotogalerie

V průběhu jednoho století se památník, který vytvořil sochař a legionář Otto Birma, odhaloval celkem třikrát. Socha na podstavci s názvem Voják na stráži stála od roku 1927 na nádvoří Žižkových kasáren. V roce 1939 ji Češi rozebrali a díly ukryli před nacisty.

V červenci roku 1945 vyrostla v kasárnách znovu, bohužel v polovině 60. let minulého století opět zmizela. Tentokrát na dlouhých padesát let. Zásluhou Jihočechů - členů Klubu vojenské historie Čeští lvi, stojí nově zrekonstruovaná u řeky Malše.

„Ten památník měl od začátku velké kritiky. Ačkoliv se mu říkalo Zborovský pomník a má symbolizovat hlavně sílu československých legionářů, socha vojáka má pušku a přilbu, které spíš připomínají vybavení rakousko-uherské armády. Moc lidí si ho podle mě nevšimne. Při loňských oslavách bitvy u Zborova k němu nepřišel ani jeden z budějovických politiků. Kromě lidí z klubu vojenské historie tu nebyl z veřejnosti nikdo,“ říká smutně publicista a badatel v oblasti vojenské historie Pavel Mörtl, jehož zásluhou se torza pomníku po roce 2010 našla.

Několik částí umazaných od barev a asfaltu objevil Mörtl v armádním skladu u Rudolfova. Po dalším pátrání ministerstvo obrany nakonec zjistilo, že kusy pomníku ani nemá armáda v evidenci. Podle vedení správy armádního majetku právě tato skutečnost zbytky díla uchránila od totální zkázy. Mohl skončit v základech nějaké budovy, podobně jako jeho žulový podstavec.

Kamenné části z dioritu, což je tmavá žula, jako hlava, ruka, blok s puškou, ležely mezi vyhozeným a nepotřebným odpadem, například propagačními panely z vojenských kluboven a učeben.

Po identifikaci nálezu začala hra o záchranu. Armáda převezla nalezené kamenné bloky do vojenského historického ústavu v Lešanech u Prahy. Při jednání o jeho vrácení do Budějovic významně pomohl tehdejší vicehejtman František Štangl a hlavně lidé z klubu vojenské historie. Památník je dnes dál majetkem armády, propůjčený ho má obec legionářská. Stojí na pozemku patřícímu státu.

Docela komplikované bylo díly sestavit a přidělat chybějící části. „Našli jsme šikovné restaurátory Lukáše Hosnedla a Jana Koreckého, kteří památník opravili a sestavili,“ říká Radek Marcín, jenž při posledním odhalování v červenci 2013 stál u monumentu čestnou stráž v legionářské uniformě.

Dobrovolníci z klubu se zasloužili i o postavení nového podstavce, a dokonce vybrali mezi sebou část peněz potřebných na opravu.

Jak vnímají památník kolemjdoucí lidé? Podle Mörtla většinou nevědí, co představuje nebo symbolizuje. „Stalo se mi, že se u něho zastavila dvojice mladých lidí a hledali na něm nějaké informace. Nebyli to Jihočeši. Vysvětloval jsem jim proto celý příběh. Bylo by dobré na podstavec umístit nějakou informační tabulku,“ míní Mörtl.

Podle Radka Marcína už je tato záležitost na cestě, výroba tabulky je zadaná. „Bohužel, k letošním červencovým oslavám ještě hotová nebude,“ sdělil člen obce legionářské.

Češi proti Čechům bojovali za samostatnost státu

Význam československých legií, které poprvé vystoupily v boji u Zborova, vnímají dodnes historici různě. Podle některých bylo tragédií, že právě u Zborova bojovali Češi proti Čechům.

Legionáři československé střelecké brigády tvoření ze zajatců a dezertérů působící na straně Rusů stáli proti krajanům v uniformách rakousko-uherské a německé armády.

Ačkoliv to nebyla zdaleka velká bitva Velké války, pro budoucí československý stát měla nezpochybnitelný význam. Brigádu tvořili Češi a Moravané, kteří odmítali nosit uniformu rakouského mocnářství a vyzývali k samostatnosti republiky.

Z války se pak tito vojáci vrátili už do svobodného Československa jako národní hrdinové.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dvouletá fenka zapnula packou sporák a způsobila požár kuchyně ve Vodňanech.
Nudící se fenka retrívra zapnula packou sporák, způsobila požár kuchyně

Netradiční příčinu měl požár bytu ve Vodňanech na Strakonicku. Způsobila jej fena zlatého retrívra, která se doma sama nudila. Škoda je třicet tisíc korun.  celý článek

Noční pohled na budoucí podobu IGY v Českých Budějovicích.
Nové IGY v Budějovicích otevře v listopadu. Úpravy začaly před rokem a půl

Dokončené IGY Centrum na českobudějovické Pražské třídě se otevře za měsíc a půl, konkrétně v pátek 3. listopadu. Stavba nové budovy a rekonstrukce současné,...  celý článek

Českobudějovický park Stromovka.
Nové domy u budějovické Stromovky? Na jih od parku se může stavět

Z jedné strany ohraničuje lesopark Stromovka v Českých Budějovicích silnice, z těch ostatních čím dál víc domů. A v budoucnu by mohly přibýt další. Zastupitelé...  celý článek

Okurková limonáda v 7 minutách!
Okurková limonáda v 7 minutách!

Vyměňte kupované limonády za domácí.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.