Na vrcholu Libína stojí rozhledna. Za několik let by odtud mohla vést sjezdovka...

Na vrcholu Libína stojí rozhledna. Za několik let by odtud mohla vést sjezdovka dlouhá přes 1 400 metrů. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Prachatičtí chtějí nejdelší sjezdovku v kraji. Vedla by z Libína

  • 8
Tak dlouhá sjezdovka není u Lipna ani na Zadově. Trať měřící přes 1 400 metrů plánuje postavit prachatická radnice. Zastupitelé schválili uvolnění peněz na studii, která ukáže, mají-li v projektu pokračovat.

Minulé projekty zkrachovaly, Prachatičtí ale snahu o vybudování lyžařského areálu v blízkosti města nevzdávají. Poslední vize, kterou tento týden představil starosta Martin Malý (Nezávislí Prachatice), je ta nejambicióznější.

Pokud by vznikla, z Libína by vedla nejdelší sjezdovka v Jihočeském kraji. Navíc s takovým převýšením, které by mohly závidět ostatní šumavské areály.

I když se ale Prachatičtí o vybudování střediska snažili už v minulých letech, teď začínají znovu od nuly. Všechny původní plány totiž shodili se stolu a pro sjezdovky vybrali nové lokality. Ve hře jsou dvě varianty.

Ta zajímavější počítá s využitím vrcholu Libína (1 096 m n. m.), na který by vedla lanovka po severovýchodním svahu, a sjezdovka by končila až nad Leptáčskou kolonií. Měřila by 1 436 metrů a převýšení by měla 400 metrů. Druhá varianta, kterou starosta označil jako záložní, počítá s tratí na Volovickém vrchu. Tam by sjezdovka měřila přes 800 metrů, převýšení by bylo 280 metrů.

„Pro srovnání konkurenceschopnosti našeho záměru jsme tyto parametry porovnávali s oblíbenými areály v okolí. Tam takhle dlouhou sjezdovku nemají,“ konstatoval starosta.

Na Zadově měří nejdelší sjezdovka 1 100 metrů a převýšení má 189 metrů. U Lipna sice měří nejdelší sjezdovka také 1 400 metrů, ale její převýšení je jen 160 metrů.

Většina pozemků pod sjezdovkami patří městu

O umístění plánovaných sjezdovek rozhodovalo několik faktorů. Především přístupnost, možnost zázemí, ale i dostupnost vodních zdrojů nebo zastínění. Obě trasy se také vyhýbají chráněným územím a až na výjimky se nacházejí na pozemcích města.

„Právě na tom totiž ztroskotaly dřívější plány. Nepodařilo se domluvit s majiteli pozemků a také další vlivy hrály v neprospěch bývalého projektu,“ připomněl místostarosta Jan Klimeš (ČSSD).

Na bývalé projekty vzpomněl při jednání zastupitelů, kteří nakonec odsouhlasili vyčlenění peněz z rozpočtu města na vytvoření studie proveditelnosti, i bývalý starosta Jan Bauer (ODS). Může se jednat až o milion korun.

„Zatím nemáme podklady, abychom se mohli rozhodnout, zda podpoříme vznik projektové dokumentace. A já bych nerad, abychom udělali stejné chyby jako v minulosti. Bude dobře, když se celá věc vrátí k projednávání, až bude více dostupných podkladů,“ řekl Bauer.

Mnozí zastupitelé totiž měli k záměru různé výhrady. „Nikdo se při těchto úvahách nezaobíral vývojem klimatu, chybí finanční rozvaha i další důležitá data,“ podotkla zastupitelka Růžena Štemberková (KDU-ČSL).

Studii, která bude tyto informace obsahovat, dostanou zastupitelé k posouzení, jakmile bude hotová. Jak dlouho to bude trvat, není jisté. „Firem, které něco podobného umí vytvořit, je málo. Nejprve některou budeme muset vybrat a nevím, jak dlouho potom jejich práce potrvá,“ uvedl starosta Malý.

Posuzování vlivu na životní prostředí by tak bylo předčasné. „Záleží na mnoha okolnostech, ale je zřejmé, že posouzení v procesu EIA bude provádět krajský úřad,“ vysvětlila vedoucí odboru životního prostředí v Prachaticích Marie Peřinková.

Jisté je tak jen jedno. V případě, že by u Prachatic nová sjezdovka vznikla, bude závislá na umělém zasněžování. „Bez toho v našich podmínkách už dnes nemůže přežít žádný lyžařský areál. Technický sníh déle vydrží a být závislý jen na tom, co napadne, je nemožné,“ řekla Jitka Soukupová z Lyžařského areálu na Libínském Sedle. „Provoz takového areálu bude za špatných zim jistě nutné dotovat, tak jako třeba veřejné koupaliště ve městě v době, kdy se nepovede léto,“ podotkla.