Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Oddychnu si pokaždé, když porod dopadne dobře, říká primář Sák

  11:03aktualizováno  11:03
Hned po studiích nastoupil Petr Sák na gynekologickoporodnické oddělení českobudějovické nemocnice. A zůstal mu věrný dodnes. Od roku 1995 je tady primářem.

Primář Sák pracuje v českobudějovické nemocnici už dlouhá léta | foto: Marek Podhora, MAFRA

Dva tisíce dvě stě šedesát sedm. Přesně tolik dětí se narodilo v loňském roce v českobudějovické porodnici. Jen na Silvestra doplnilo počet dokonce rekordních 14 miminek, z toho jednou dvojčata.

Petr Sák, primář gynekologickoporodnického oddělení, tvrdí, že si oddychne pokaždé, když porod dobře dopadne. Ze zkušeností ví, že i u ženy, která je naprosto zdravá a rodí potřetí, může dojít k nepředvídatelné situaci. Také proto je odpůrcem domácích porodů. Jsou podle něj hazardem nejen pro rodičku, ale i dítě.

„Máme institut ambulantního porodu, kdy žena přijde, porodí, a pokud je vše v pořádku, za dvě hodiny může jít domů. Navíc s ní mohou být bezplatně dvě blízké osoby,“ poznamenává s tím, že při plánování nového perinatologického pavilonu využili i názorů žen, které preferují alternativní porody.

„Pokud vše půjde dobře, už na podzim se budou děti rodit v novém. Na porodních pokojích nebudou chybět například hydromasážní vany. V jednom dokonce bude ze stropu spuštěné lano, které žena může využít pro protažení,“ vypočítává plánované vymoženosti. S úsměvem dodává, že odmítl ustoupit jedinému požadavku, a to, aby místo lana byla liána...

Pracují s 3D brýlemi

Když zavedu řeč na novoroční miminka, trochu si píchne do novinářů, kteří tento hon na první dítě podporují. „Taky bychom uměli leccos oddálit nebo uspíšit, načasovat císařský řez tak, abychom dítě vyjmuli první vteřinu roku, ale jsem zásadně proti,“ říká muž, který letos na podzim oslaví už dvacet let na primářské židli.

„Věřím, že naše oddělení je ve skvělé kondici a já bych ho jednou rád předal svému nástupci v ještě lepší. Například na podzim se nám podařilo s výbornými výsledky uspět ve výběrovém řízení na onkogynekologická centra,“ konstatuje patřičně pyšně s tím, že takových je jen 12 v republice.

Jen on sám ví, kolik se za tím skrývá práce. Pro všechny budoucí i současné pacientky je to velmi zásadní informace. „Nelze žádné z nich na 100 procent slíbit, že ji vyléčíme. To bych teď neseděl na pivu v Masných krámech, ale přebíral Nobelovu cenu.

Jen můžeme oproti minulosti například výrazně zlepšit kvalitu jejich dalšího života. Jde o to neplánovat léčbu pro léčbu, ale dbát na životní komfort,“ míní. Tento názor poprvé slyšel od profesora Pavla Klenera, onkologa, u něhož při studiích pracoval jako pomocná vědecká síla.

Obor gynekologie i porodnictví od roku 1980, kdy poprvé začal pracovat v nemocnici, udělal podle jeho zkušeností obrovský skok dopředu. Teď jako první a zatím jediní v republice tady operují s 3D laparoskopem. Lékař v něm vnímá i hloubku prostoru.

„Pracujeme s podobnými brýlemi, jaké dostávají návštěvníci kina, když jsou na 3D projekci. Pro onkologickou diagnostiku máme zase ultrazvuk, jenž ukáže problém, který jsme ještě před dvěma roky neměli šanci najít,“ dodává. I proto mu trochu vadí, když se k nim dostanou pacientky, u nichž nebyla provedena operace tak, jak být měla, a ony se musí podrobit další onkologické léčbě. „V tu chvílí mívám vztek, že vidím rudě,“ přiznává.

V té souvislosti si slibuje zlepšení právě od nemocničního onko-gynekologického centra. U pacientek z celého kraje, kterých bohužel stále přibývá, tak budou vlastně centrálně rozhodovat o postupu léčby. Tu z velké části mohou zvládnout pak i menší nemocnice. Nehodlá si klepat na rameno, že jsou v budějovické nemocnici nejlepší, ale nabízí jednoduché přirovnání.

„Když si koupíte auto, nemusíte být hned nejlepší řidič. Ale tím, že jezdíte denně, se jím postupně stáváte,“ míní. Je proto logické, že pokud v nemocnici nějaký typ nádoru operují jednou za měsíc, nelze jejich zkušenosti srovnávat s lékaři, kteří to dělají minimálně jednou denně.

Věk pacientek roste

Od nemocných pacientek, pro něž je na gynekologii vyhrazeno 50 lůžek, přejdeme k rodičkám. Jejich největším problémem je podle primáře věk.

„Ze sociologického hlediska to chápu. Chtějí po škole cestovat, pak budují kariéru a bydlení a najednou jim je 35 let. Neuvědomují si, že s věkem bohužel přibývá riziko nejrůznějších zdravotních komplikací,“ nabízí hledisko medicínské.

Právě počet prvorodiček nad 35 let se v poslední době stále zvyšuje. Na druhé straně ho šokují případy, kdy devatenáctiletá dívka chce řešit početí formou asistované reprodukce, protože ani po dvou měsících s přítelem ještě neotěhotněla.

Při vizitách žertuje

Je pověstný tím, že s pacientkami na svém oddělení často při vizitách žertuje. Je totiž přesvědčený, že mnoho následných problémů mezi lékařem a pacientem vzniká právě při chybějící komunikaci. Vede proto k tomu i lékaře.

„Když pacientce vysvětlíte správně, že rozpadající se jizva po operaci je běžnou komplikací, ještě vám poděkuje. Pokud se nebavíte s tou dobře zhojenou, odchází často s pocitem špatné péče,“ obhajuje svůj styl a živě gestikuluje.

Nelze si nevšimnout jeho dlouhých prstů. „To už dávno není kritérium pro výběr gynekologa na oddělení. Dnes se na tento obor lékaři příliš nehrnou. Je totiž rizikový,“ usmívá se. Sami právníci prý dělí obory na nízkorizikové, rizikové a porodnictví. Rodiče často řeší problémy špatně prospívajícího dítěte ve škole trestním oznámením na porodnici, která údajně zpackala porod.

„V Americe ubývá porodníků, protože ti musí sami platit obrovské pojistky pro podobné případy. U nás to často rodiny berou jako satisfakci, která je nic nestojí, ale bohužel následně roztočí kolotoč vyšetřování a soudu,“ posteskne si nad případy, které musí také řešit.

Naštěstí umí dobíjet baterky při golfu, který začal hrát jako náhradu za milovaný basketbal. Před devíti lety si při něm totiž zlomil prst na pravé ruce. Nebo jezdí za dobrým vínem pro svou domácí vinotéku do Alsaska. A hodně čte. Za den dovolené dokáže zdolat i 500 stránek.

Dvě pozdní odpoledne v týdnu ho také jeho pacientky najdou v soukromé ambulanci. „Otevřel jsem si ji původně proto, že mě ženy mých známých trochu zdržovaly od práce v nemocnici. Na druhou stranu je to pojistka, že až se jednou rozhodnu pověsit primářský plášť na hřebík, nevypadnu úplně z medicínské kondice.“





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na farmě Jiřího Netíka (na snímku) pracují handicapovaní i lidé, kteří se cítí...
Farmář zaměstnává v sadech postižené i lidi, kteří utíkají před stresem

Jiří Netík se svými třemi bratry dává práci zdravotně handicapovaným lidem na své farmě na Vltavotýnsku už od 90. let. Teď už je má jako kmenové zaměstnance,...  celý článek

Ředitel Samsonu Daniel Dřevikovský.
Zákazníci se k nám začínají vracet, říká ředitel pivovaru Samson

V Českých Budějovicích platívalo, že od jihu po Rudolfovskou třídu vládne Samson, dále pak Budějovický Budvar. Samson však ustoupil ze slávy. Významnou pozici...  celý článek

Zámek Hluboká otevřel novou prohlídkovou trasu Hostinské pokoje. Návštěvníci...
Hluboká otevřela novou trasu. Na zámek letos přišlo už přes 260 tisíc lidí

Druhé pato nabízí návštěvníkům pohled do hostinských pokojů, kde Schwarzenbergové ubytovávali své významné návštěvy. Lidé zde poznají atmosféru 19. a počátku...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.