Největší akce je naplánovaná na polovinu dubna, kdy začne odstávka druhého bloku kvůli modernizaci turbíny, což zvýší výkon elektrárny o dvě procenta při stejné spotřebě paliva. Elektřina, kterou Temelín vyrobí navíc, bude stačit pro 50 tisíc domácností.
Elektrárna bude o další krok bezpečnější. Letos na Temelíně dokončí poslední etapu opatření, která vzešla z testů po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Na ně ČEZ v několika letech vynaložil celkem tři čtvrtě miliardy korun. Pro letošní rok zbývá například instalace dalších zařízení na likvidaci vodíku v budově, která chrání reaktor.
Bohdan ZronekNarodil se 21. ledna 1971 ve Vimperku. Vystudoval Gymnázium ve Strakonicích, poté absolvoval ČVUT v Praze, obor elektroenergetika. Po škole začal pracovat v ČEZ, po dvou letech školení nastoupil v Temelíně. Postupně si prošel celou řadou funkcí - operátor sekundárního okruhu, operátor reaktoru, vedoucí blokové dozorny, vedoucí reaktorového bloku, směnový inženýr, v roce 2008 se stal hlavním technologem, po dvou letech vedoucím provozu Temelína a po dalších dvou letech začal šéfovat bezpečnosti všech elektráren ČEZ. Od 1. ledna 2015 je ředitelem Jaderné elektrárny Temelín. Je ženatý, má dvě děti. |
„Zlepšování bezpečnosti tím ale nekončí. Už máme několik nových projektů. Jedním z nich je způsob obnovy napájení z malé vodní elektrárny Hněvkovice. Dále provedeme opatření, aby strojovna lépe odolala případnému požáru,“ vypočítal plány na letošní rok Zronek.
Elektrárna se již nyní začíná připravovat na budoucí prodloužení provozu. Licence na první blok platí do roku 2020, na druhý pak o dva déle. Obhajoba licence je jednou z hlavních priorit nového ředitele.
„Je to kontinuální proces. V průběhu celého provozu musíme splňovat náročné podmínky plynoucí z mezinárodní i české legislativy. Pouze plnit zákony ale nestačí. Musíme být o krok napřed, abychom se nedostali do potíží při zpřísňování požadavků. S tím, jak se mění svět kolem nás, mění se i nároky například na jaderná zařízení,“ dodal nový ředitel.
Proces obnovení licence je podle něj hodně o stavu zařízení a zejména způsobu řízení životnosti elektrárny. Souvisí s tím i pravidelné hodnocení, které se provádí vždy po deseti letech před žádostí o licenci.
„Z toho hodnocení mohou vzejít požadavky na technické modifikace, ale vzhledem k mládí Temelína v tom posledním hodnocení požadavků nebylo mnoho,“ uvedl Zronek. Prodloužení licence si tak podle něj pravděpodobně nevyžádá žádné mimořádné investice.
