Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nasadit nové kroužky, změřit, zvážit. Vědci zkoumají ptáky u Řežabince

  17:13aktualizováno  17:13
Přírodovědci z Prácheňského muzea pořádají u rybníka Řežabinec již čtyřicátý ročník odchytové a kroužkovací akce zvané Acrocephalus. Při ní v uplynulých 39 letech odchytili celkem 34 242 ptáků ze 107 druhů.

Výzkum a kroužkování ptáků u rybníka Řežabinec u Ražic provádějí ornitologové z Prácheňského muzea. Na snímku: Lumír Vozábal rozplétá rákosníka ze záchytné sítě. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Těsně před železničním přejezdem v Ražicích na Písecku zahýbáme doprava. Po chvíli přijíždíme k rybářské baště. Sto metrů za ní zastavujeme na malém parkovišti, vjezd do rezervace Řežabinec je zakázán. Dál vyrážíme pěšky.

Je sedm hodin ráno a my se po polní cestě mezi rybníkem a tůněmi blížíme k táboru výzkumníků. Přírodovědné oddělení Prácheňského muzea v Písku pořádá na rybníku Řežabinec odchytovou a kroužkovací akci ptáků zvanou Acrocephalus.

Tým odborníků se do rezervace letos vrátil už počtyřicáté. Za tu dobu zde zkoumal celkem 34 242 ptáků ze 107 ptačích druhů. Letos se očekává odchyt 35 000. opeřence.

Fotogalerie

Po chvíli přicházíme k pozorovací věži, kde už vidíme natažené sítě. Zmítají se v nich drobná tělíčka právě lapených ptáků. Jiní už jen rezignovaně čekají na vysvobození.

„Přicházíte akorát, právě jdeme prohlédnout sítě,“ vítá nás mezi stany zoolog Prácheňského muzea Jiří Šebestian, který od roku 2002 akci organizuje. S partou vědců se vracíme zpátky k sítím. S jemností a citlivostí chirurgů vyplétají opatrně ptáky z pasti a dávají je do připravených vaků.

„Musí se to dělat opatrně a nemůže to dělat každý. Před několika lety se nám stalo, že sem přišli aktivisté, kteří ptáky ‚osvobodili‘. Ti nám pak ještě několik dní skákali kolem stanů po zemi, měli pochroumaná křídla a nohy,“ vzpomíná Šebestian. Mně je při pohledu na drobná tělíčka vážící jen několik gramů jasné, že bych si vyplétání z jemných sítí sama ani nedovolila zkusit.

Vyhodnocují tukové zásoby

V táboře už je připravený tým dalších vědců. Ti určují druh opeřence, okroužkují ho a pak začíná prohlídka včetně měření a vážení.

„Vyhodnocujeme tukové zásoby, celkovou kondici, pelichání, stav opotřebení peří, zkoumáme i změnu křídel a ocasů. Hlavním cílem celé akce je dlouhodobé monitorování stavu populace ptáků v jedné z ornitologicky nejvýznamnějších národních přírodních rezervací v České republice,“ vysvětluje Šebestian.

Po pečlivém zápisu pak odborníci opeřence, kteří se snaží vyprostit z lidských dlaní klováním, pouštějí znovu na svobodu.

„Sledujeme i tah ptáků, teď už je období, kdy některé druhy odlétají. Když se pak někde na zimovišti, nebo v jiné části Evropy podaří odchytit okroužkované jedince, může se prokazovat směr jejich tahu. A když se tady podaří odchytit jinde okroužkovaného ptáka, je zajímavé pro nás, odkud přilétl,“ podotýká Lumír Vozábal, člen týmu, který byl i u historicky prvního odchytu.

Chytí se chřástal malý?

Když se do jemných nárazových sítí, kterých je na třinácti stanovištích nataženo celkem 222 metrů, zaplete zajímavý druh, mají odborníci o to větší radost.

„Nejčastěji v sítích uvázne rákosník obecný, zpěvný nebo proužkovaný, budníček menší a pěnice černohlavá. Ze zajímavějších druhů očekáváme také slavíka modráčka, cvrčilku slavíkovou, ledňáčka říčního a po letech snad i bukáčka malého. Když skutečně bude přát štěstí, chytí se i chřástal vodní, kropenatý či malý, případně některá ze sov nebo dravců,“ vyjmenovává Šebestian.

Během deseti dnů chytnou vědci i přes tisíc opeřenců. Loni byl hojným lapeným druhem ledňáček.

Přestože ho lidé vidí málokdy, na Písecku se mu daří. „Záleží na průběhu počasí na jaře. Právě ledňáček není ohrožený deštěm, protože hnízdí v norách, ale může být ohrožený vodou, která jim noru vyplaví. Musí mít čistou vodu, aby viděl rybky, které loví. Je tak spíš u potoků nebo horních toků řek. A musí tam být hlinitý břeh, do kterého může vyhrabat nory a zahnízdit,“ radí Vozábal, kde na modrého zástupce ptačí říše narazit.

Občas se ale do pasti chytí i druh naprosto nečekaný. V minulých letech to byla andulka nebo zebřička. Svobody si po útěku od chovatelů moc neužili, odborníci je zase předali chovatelům, v přírodě by nepřežili.

Rozsáhlý výzkumný projekt u Řežabince je ojedinělý nejen v Evropě, ale i v celosvětovém měřítku. Většina dnešních profesionálních jihočeských ornitologů tak začínala sbírat své zkušenosti právě tady a dodnes se sem řada z nich vrací.

Akce, která trvá do 5. srpna, je otevřena i veřejnosti. Lidé mohou vědce navštívit denně od 6 do 18 hodin, nejvíce však uvidí, když přijedou ráno. Mohou také vyrazit s profesionály vybírat sítě.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Daniel Šefčík v Táboře vytesal portrét Davy Jonese z filmu Piráti z Karibiku,...
VIDEO: Při festivalu mlsounů v Táboře vznikla socha ze čtvrt tuny čokolády

Během sobotního Čokoládování, festivalu muzea čokolády v Táboře, byla vytvořena největší kakaová socha v republice. Plastika piráta se nyní stane novým...  celý článek

Zlínští policisté našli nad malenovickým hradem ostatky lidského těla. (27. dubna 2011)
Policie odvolala pátrání. Houbařka nechala kolo u lesa a šla domů pěšky

Ztraceného houbaře, po němž zůstal přes noc u cesty jen bicykl, hledali policisté v lese u Soběslavi. Záhy se ukázalo, že do lesa nevyrazil muž, ale žena,...  celý článek

(ilustrační snímek) - Daňové povinnosti musí plnit všichni
Střelské Hoštice vyhrály soudní spor se státem o daně z prodeje pozemků

Střelské Hoštice na Strakonicku uspěly ve sporu se státem ohledně odvodu daní z prodávaných stavebních pozemků. Nejvyšší správní soud v Brně rozhodl, že obec...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.