Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Michal Klíma, MAFRA

Prodat byt ve Volfově ulici je nereálné, nikdo tu totiž nechce bydlet

  • 13
Obyvatelé nechvalně známé ulice V. Volfa v sídlišti Máj v Českých Budějovicích se jen těžko zbavují svých bytů. Kvůli nepořádným občanům tu nikdo bydlet nechce a byty jsou proto téměř neprodejné.

Poznala to i Libuše Paurová. Nyní by chtěla, aby jí město doplatilo rozdíl mezi požadovanou cenou bytu a tou, za kterou se dá reálně prodat.

Paurová bydlí sama v družstevním bytě 4+1 na budějovickém sídlišti Máj. Za poplatky a energie dá polovinu důchodu, proto by ráda šla do menšího bytu. Má však smůlu. Bydlí v nechvalně známé ulici V. Volfa, kde jsou byty prakticky neprodejné. A pokud už se jich lidé zbaví, získají za ně o dost méně než v sousedních ulicích.

"Byt ve druhém patře má 80 metrů čtverečních. Chci za něj 960 tisíc korun. Už jsem tu měla vážné zájemce, ale rychle couvli, když zjistili, kolik Romů tady v ulici bydlí," konstatuje 73letá žena.

I ti, kdo se do Budějovic stěhují, vědí, jak to v ulici chodí

Někteří kupci ji sami oslovili s nabídkou kolem 600 tisíc korun. To však Paurová považuje za příliš nízkou cenu. Chtěla si totiž pořídit dvoupokojový byt ve Větrné ulici na sídlišti Šumava za 930 tisíc korun.

Jenže Jiří Doucha z budějovické realitní kanceláře Rondo tvrdí, že s vyšší nabídkou příliš počítat nemůže. "I lidé z jiného města, kteří se stěhují do Budějovic, mají o Volfově ulici informace a byty tu nechtějí," vysvětluje makléř s tím, že byt stejných rozměrů se v nedaleké ulici K. Chocholy nabízí za 1,3 milionu korun.

Paurová je přesvědčena, že za současnou situaci může budějovická radnice. "Do městských bytů nastěhovali Romy, kteří tam dělají nepořádek," horlí seniorka. Město by jí prý proto mělo doplatit rozdíl mezi požadovanou cenou bytu a tou, za kterou se dá reálně prodat.

Město nemůže udělat nerovnítko mezi občany

Primátor Miroslav Tetter to ale považuje za absurdní. "Takových lidí, kteří bydlí v paneláku a nemají dobrého souseda, je přece celá řada. Nemůžeme z městské kasy někomu dávat kompenzace proto, že mu bydlení v určitém místě nevyhovuje," reaguje Tetter.

Stejné vysvětlení má i právník Miroslav Kříženecký. "Kdyby paní požadovala finanční dorovnání, tak by romské občany označovala za lidi druhé kategorie. Město nemůže udělat nerovnítko mezi menšinovou a většinovou populací," míní známý advokát.

Nařčení Paurové, že radnice sestěhovala do Volfovy ulice Romy, striktně odmítá také šéf správy městských domů Ladislav Volf. "Hodně lidí si kupovalo chátrající domy v centru Budějovic, kde žili často Romové, a výměnou jim nabídli byty na Máji. Ty jsme my prodávali při privatizaci bytového fondu," argumentuje Volf.

Žena nedostane ani menší byt, přednost mají sociálně slabí

Město ani nemůže Paurové dát menší byt. Přednost mají lidé, kteří nemají na bydlení peníze a žijí v těžkých sociálních podmínkách. Paurové Volf navrhuje, aby si našla místo v domě s pečovatelskou službou.

Paurová je tímto přístupem rozhořčená. "O nemohoucí maminku jsem pečovala doma dva roky, protože se mi ji nepodařilo dostat do domova důchodců. Myslíte, že čekají na radnici na mou žádost, když jsem ještě zcela soběstačná?" ptá se rezignovaně žena, která šetří každou korunu. V bytě si prý ani nepouští topení a na WC splachuje vodou z umývaného nádobí. Levněji však svůj byt prodat nechce.