Vlastníkem a investorem projektu je podnikatel Jiří Tomeš, který se věnuje mimo jiné zahraničnímu obchodu. Zastupuje ho společnost Exprin, jejíž jednatel Petr Prokop přiblížil současný stav po jednání s novým Výborem pro rozvoj Průmyslové zóny Soběslav.
Firma a zástupci města řešili nejrůznější požadavky obyvatel k zóně, jejíž poslední podobu místní viděli při veřejném projednání v únoru.
„V tuto chvíli například pracujeme na jednom z návrhů, podle kterého by byl příjezd do jižní části areálu z komunikace, která vede paralelně s dálnicí. Posuzujeme, jestli je to reálné,“ zmínil Prokop.
Kromě toho se projektanti zabývají požadavkem na vsakování dešťových vod v severní části zóny. To v minulé studii chybělo. Vsakovací podmínky by tam údajně měly být lepší.
„Řešíme také parkování kamionů mimo areál. Od města máme požadavek na malé záchytné parkoviště. My jsme ho měli původně v severní části, kde bylo 10 míst. Snažíme se ho teď zvětšit, pokud to bude možné,“ popsal Prokop.
Upozorňuje také, že ne všechny požadavky investor dokáže naplnit. Jedním z nich je třeba zmenšení hal, kterých má být podle posledního návrhu pět, v součtu mají zabrat plochu 72 tisíc metrů čtverečních.
„Požadavek na více menších hal je pro nás nepřijatelný. Už teď nám územní plán nařizuje 40 procent zeleně, což u takových projektů není běžné číslo. Obvykle se pohybuje okolo 15 až 20 procent. Jakékoliv další zmenšování hal pro nás nemá ekonomický smysl,“ sdělil Prokop.
Firma ještě slíbila, že Soběslavským dodá dopravní posudky. Město pak má připravit smluvní ujednání k dalšímu postupu. Součástí dohody by mohlo být, že se investor bude finančně podílet na cyklostezce, která povede po silnici mezi severní a jižní částí zóny a spojuje Soběslav s nedalekým Chlebovem.
Někteří místní ale při veřejném projednání kritizovali, že se cyklostezka nepostaví až do této městské části. Právě obyvatelé Chlebova jsou velcí kritici záměru.
„Oddělíte nás od města. My tady žijeme, denně tudy jezdíme na nákupy nebo vozíme děti do školy. Vy tam chcete přivést dalších 310 kamionů. Jak nám zlepšíte život?“ ptala se například při veřejném projednání obyvatelka této části Lucie Mateová.
Klíčový je proces EIA
Investor nyní nemá problém s tím, že v halách bude určitý podíl tvořit výroba. To měl být jeden z požadavků obyvatel. Přesnější znění případné písemné dohody s cílem zvolit společný postup však zatím není na stole.
„My teď připravujeme výstupy pro jednání zastupitelstva, kde informace zveřejníme. Teď by to bylo hodně v teoretické podobě,“ vzkázal předseda výboru Jaroslav Himpan.
„Na zastupitelstvu bude konkrétní a podrobná zpráva. Půjde o výsledek jednání s investorem a různými odborníky. Nechci to ale zveřejňovat předem,“ přidal Himpan. Zastupitelé se sejdou 28. dubna.
S odvoláním na jednání teď nechtěl situaci blíže komentovat ani starosta města Jindřich Bláha. V únoru nicméně MF DNES sdělil, že rozvoj podnikání v Soběslavi vítá, ale musí se dělat vhodnou formou. Petici proti projektu podepsalo v minulých měsících více než dva tisíce lidí.
Řada obyvatel se již opakovaně ptá na to, kdo bude haly využívat nebo kolik zaměstnanců tam bude potřeba. To ale podle zástupců investora nyní není možné říct. Firma teď nemůže jednat s případnými nájemci, protože nemůže garantovat konkrétní termíny. Klíčový je tak proces EIA, tedy vyhodnocení vlivu na životní prostředí.
„Když se to podaří, tak bychom podávali územní rozhodnutí. V tu chvíli už bychom to chtěli připravovat na míru pro koncového zákazníka. Až tedy skončí EIA, chceme řešit případné uživatele,“ dodal Prokop.
Součástí procesu EIA je i veřejné projednání. Není však vyloučené, že se uskuteční dříve, pokud se na tom město a firma dohodnou.
Projektanti teď záměr upraví a poté ho znovu předloží. Jako první by pak materiály měl vidět výbor, který vznikl letos právě kvůli průmyslové zóně.
