Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: SXC

Chybějí dětští psychiatři, na prohlídku se někdy čeká i dva měsíce

  • 3
Dlouhé čekací lhůty, málo lékařů a narůstající počet pacientů. Takový je stav dětské psychiatrie v Česku. Na jihu Čech ordinuje samostatně jen šest pedopsychiatrů. Někteří lékaři dokonce museli ukončit přijímání nových pacientů.

Děti s poruchou pozornosti, úzkostnými stavy a fobiemi plní ordinace pedopsychiatrů. A jsou stále mladší. Dětská psychiatrička z Písku Iveta Burdová upozorňuje na webových stránkách, že objednací doba je minimálně dvouměsíční.

„Jak se čeká déle než dva měsíce, tak pacienti pak ani nepřijdou. Možná už za týden začnu uvažovat o tom, že přestanu přijímat nové lidi. Je to neúnosné. Pacientů je stále víc a jejich počet se začal opět zvyšovat v době zavedení inkluze ve školách,“ stěžuje si Burdová.

Například ve Strakonicích a Prachaticích nepůsobí ani jeden dětský psychiatr. V krajském městě jsou dva a v Táboře, Jindřichově Hradci, Českém Krumlově a Písku vždy jen jeden. Podle údajů Asociace dětské a dorostové psychiatrie vychází dva lékaři na 100 tisíc obyvatel.

„Potřebujeme mít šest lékařů na 100 tisíc obyvatel, to je zhruba ideální stav. Problém také je, že kolegové nejsou moc ochotni k nám děti posílat. Pacient, který přijde k pediatrovi, je doporučený nejprve do pedagogicko-psychologické poradny, pak ho třeba pošlou na neurologii a dítě je ve vzduchoprázdnu. Někdy rodiče říkají, že nakonec skončili u psychiatra, ale já tvrdím, konečně jste začali u psychiatra,“ říká Iva Hodková, ředitelka největší dětské psychiatrické nemocnice v Česku, která sídlí v Opařanech u Tábora.

Podle ní se děti s psychickými problémy dostávají na psychiatrii zhruba až za osm let od prvních příznaků.

Jen zlomek nemocných dětí přijde

Jak vyplývá z údajů nemocnice, deset až třináct procent dětí trpí během svého vývoje nějakou duševní poruchou. „Jen zlomek dorazí do psychiatrických ambulancí, udává se okolo pěti až sedmi procent,“ dodává Hodková.

Zkušenosti pedopsychiatrů napovídají, že populace pacientů mládne. Do ordinací se tak dostávají děti, které jsou nezvládnutelné už v předškolním věku okolo tří let.

Nalákat více mediků k pedopsychiatrii je ale těžké. Do roku 2013 nebylo možné, aby šel student medicíny rovnou studovat dětskou a dorosteneckou, musel nejprve absolvovat psychiatrii a pak jako nadstavbu pedopsychiatrii, to celé trvalo osm let.

Nyní je to základní obor, který má student hotový za pět let, což by mělo zvednout zájem. Přitom ročně se atestuje podle Hodkové pouze čtyři až šest nových dětských psychiatrů.

K oboru dětské a dorostenecké psychiatrie se už v minulosti vyjádřila Česká lékařská komora, která ho v roce 2015 vyhodnotila jako nadbytečný. Tehdy řekl Miloš Voleman pro MF DNES, že péči o děti zvládne i psychiatr pro dospělé. Dnes jeho vyjádření zjemňuje mluvčí komory Michal Sojka. „O samostatný obor zřejmě zájem není, ale rušit by se také neměl. Pak je otázkou, jestli nezvážit, že by to přece jen zůstalo jako nadstavba dospělé psychiatrie. Je nevýhodné, když psychiatr pro dospělé nemůže snadno přejít k pedopsychiatrii, musí ji studovat samostatně jako nový obor. Parcelovat medicínu na co nejvíce specializací nepřináší vždy dobrý výsledek,“ poznamenal.

O reformě dětské psychiatrie diskutuje ministerstvo zdravotnictví s odborníky už několik let, ale zatím nedošlo k žádným konkrétním krokům.

Jedním z návrhů je tvorba mobilních skupin, které by řešily problémy v terénu, nebo vznik center pro duševní zdraví určených pro děti, kde by se celé rodině dostala pod jednou střechou i sociální a pedagogická pomoc.

„Obor spíše než reformu potřebuje základní a dostatečnou síť lékařů a psychiatrických ambulancí, aby mohly například vznikat dětské stacionáře. Pak se lze bavit o nových formách péče, jakými jsou centra duševního zdraví,“ dodala Hodková.