Ptačí chřipka zasáhla komerční chov ve Vlachově Březí na Prachaticku. V únoru...

Ptačí chřipka zasáhla komerční chov ve Vlachově Březí na Prachaticku. V únoru tam veterináři a hasiči utratili 17 tisíc kachňat. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Lidé obnovují chovy utracené kvůli ptačí chřipce. Škody mají zaplacené

  • 1
Ministerstvo zemědělství proplatilo 11 jihočeským chovatelům kompenzaci za ztráty způsobené ptačí chřipkou. Celkově se suma vyšplhala na 5,2 milionu korun.

Rychle a nečekaně. Tak udeřila ptačí chřipka na začátku letošního roku na jihu Čech. Kvůli ní utratili hasiči a veterináři na různých místech kraje desítky až tisíce kusů drůbeže.

Blatenská ryba dopadla nejhůř. Přišla o necelých 30 tisíc kusů a téměř 60 tisíc násadových vajec. „Jednání s ministerstvem zemědělství byla velmi vstřícná, dostali jsme náhradu škody v částce, kterou jsme požadovali. Dělalo to přes čtyři miliony korun,“ popisuje jednatel společnosti Jiří Bláha. Výkrmny kachen se v Blatné podařilo plně obnovit, dnes je v ní kolem 27 tisíc ptáků.

Před epidemií ptačí chřipky tu měli i zhruba čtyři tisíce chovných kachen. „Ještě nevíme, jestli do nich půjdeme znovu a za jakých podmínek. Neradi bychom, aby se opakovalo něco podobného. Proto řešíme, jestli je dáme do hal, nebo ne,“ dodává Bláha.

Drobní chovatelé už většinou své chovy obnovili. I jim pomohla finanční kompenzace od vlády. Ta pokryla výlohy za sanaci a další nutná technická opatření. Samotná ztráta drůbeže ale byla podle některých chovatelů vyšší, než činila náhrada.

Sanace stála 12 tisíc korun

„Za slepice jsme dostali méně, než byla jejich opravdová hodnota. Kdybych měl koupit malé kuře, budu mít vejce třeba až za rok. Slepice, která začne snášet do dvou měsíců, ale stojí od 160 do 180 korun, kompenzace byla stokoruna. U kachen je částka adekvátní,“ porovnává František Titz z Ledenic na Budějovicku.

V únoru museli veterináři kvůli nákaze ptačí chřipkou utratit jeho malochov, desítky kachen a slepic.

„Byl to šok. Poradili nám veterináři, rozdali papír s instrukcemi. Problém byl se sanací. Tu musela provést odborná firma. Jenže některé firmy řekly, že to mohou dělat, jen když je víc než pět stupňů nad nulou, jinak to nemá účinek. V noci byly ještě mrazy a podle pokynů jsem to měl mít hotové do určité doby. Nakonec jsme sehnali jednu, která měla speciální přípravky a mohla dezinfikovat i v mrazech,“ vzpomíná František Titz.

Jen samotná sanace stála 12 tisíc. „Požádali jsme o náhradu, ministerstvo zemědělství nám ji přiznalo a do týdne nebo 14 dnů jsme měli peníze na účtu. Nakonec jsme to všechno zvládli,“ říká Titz, který už svůj chov obnovil.

Spokojený je i další chovatel, Václav Čechtický ze Sedlečka u Soběslavi. Také on přišel během pár hodin o celý chov slepic, hus a kachen. Proplacenou částku za utracené ptáky považuje za odpovídající.

Nemoc postupovala rychle

„Kvůli nákaze by mi stejně uhynuli. Takže jsem rád, že mi zaplatili vše podle tabulek. Veterináři a hasiči se chovali skvěle, nemůžu si na nic stěžovat. Jsem spokojený, že mi nevznikla újma, a myslím, že to vyřešili tak, aby náhrada byla proplacená co nejdřív,“ prohlásil Čechtický

Zároveň poukázal na chovatele z Moravy, kterým byla drůbež utracena proto, že se nemoc objevila v sousedství. „Ti mohou mít pocit, že přišli o zdravé kusy, které měly větší cenu, než je kompenzace,“ zamýšlí se.

Podle ředitele Krajské veterinární správy Jihočeského kraje Františka Kouby se na Moravě nemoc šířila velice rychle. Během několika hodin se rozjelo několik ohnisek, skákala z jednoho chovu na druhý. Proto bylo rozhodnuto o likvidaci veškeré drůbeže.

„V Jihočeském kraji jsme dělali mnoho dalších šetření v průběhu utrácení drůbeže v ohnisku nákazy. Inspektoři se starosty obcí obcházeli chovy, které byly nejblíže, kontrolovali zdravotní stav drůbeže. Kdyby se onemocnění objevilo v těsné blízkosti, chovali bychom se také jinak. Když jsme neprokázali klinické onemocnění a lidé zavírali svou drůbež hned, jak zjistili, že se nákaza v okolí objevila, mohli jsme rozhodnout, že nebudeme dál utrácet,“ vysvětlil Kouba.

Na jihu Čech odhalili 11 ohnisek

Veterináři prošli v okolí ohnisek nákazy asi 1 100 chovů. „I tak často slýcháme, proč jsme utráceli drůbež, která nebyla klinicky nemocná. Virus byl opravdu velice agresivní. Viděli jsme to ve Vlachově Březí, šlo to tak rychle, že i kdybychom v jeden den chov neutratili, druhý den by byli všichni ptáci mrtví. Pro kachňata to bylo vysvobození, trpěla, nemohla dýchat,“ vzpomínal Kouba.

V jižních Čechách veterináři odhalili celkem 11 ohnisek nákazy ptačí chřipky. Z toho osm v malochovech a tři v komerčních chovech. „Ministerstvo zemědělství přijalo od chovatelů celkem 11 žádostí o kompenzaci. Všechny jsou již vyřízeny a celková náhrada ve výši 5,2 milionů korun byla vyplacena,“ podotkla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Jestli ptačí chřipka znovu udeří a kdy, zůstává otázkou. „Je to stejné jako s lidskou chřipkou, její viry kolují v populacích na celé zemi. Například v Belgii a Německu jsou pořád ještě ohniska. Situaci stále hlídáme,“ naznačuje Kouba.