Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před velkými problémy nás může zachránit jen zdravá půda, říká mikrobiolog

  16:58aktualizováno  16:58
Jihočeští vědci varují, že půda v naší zemi není v dobré kondici. Kvůli tomu se můžeme během relativně krátké doby ocitnout bez jídla i bez vody. Tu v krajině dokáže udržet jen zdravá půda.

Půdní mikrobiolog Miloslav Šimek šéfuje Biologickému centru AV ČR. | foto: Marek Podhora, MAFRA

„Berme letošní rok s úmornými vedry jako naléhavé varovaní. Nečekejme, že je výjimečný a příští roky budou opět průměrné. Může se stát, že příští rok bude naopak povodňový, nebo se zopakuje letošní suchý. Zachránit nás před opravdu velkými problémy může jen zdravá půda a zdravá krajina,“ říká Miloslav Šimek, půdní mikrobiolog a šéf Biologického centra AV ČR.

Jak vypadá život v půdě?
Právě s kolegy chystáme brožuru s názvem Živá půda. Je určená pro veřejnost a má přiblížit lidem život v půdě, protože půda je velmi živá. Žije v ní obrovské množství organizmů, normálně také obsahuje mnoho vody a vzduchu. Ilustruje to jeden z obrázků v brožuře, jenž překvapuje mé nové studenty pořád dokola. Z koláče, který si můžeme představit jako litr půdy, zabírají půlku půdní póry. Jen polovina je to, co když vezmeme do hrsti, vnímáme jako půdu. A z ní je naprostá většina minerální podíl a jen několik procent organická hmota.

A ta se hemží půdními mikroorganizmy a živočichy. Ale co se děje v půdních pórech?
Zhruba polovina z nich bývá zaplněná vodou a druhá půlka vzduchem. Jenže když půda vysychá, jako to bylo teď dlouhodobě, ubývá vody na úkor vzduchu. A když přijde déšť, zase ty póry zaplaví a dočasně je třeba zaplní voda všechny.

Miloslav Šimek (58 let)

Ředitel Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích je původní profesí půdní mikrobiolog a od roku 1991 také profesor Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Rodák z Dačic pracoval po absolvování Agronomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně dva roky jako agronom na Znojemsku. V roce 1984 se přestěhoval do Českých Budějovic, kde byl jedním z prvních vědců v nové Laboratoři půdní biologie a poté v Ústavu půdní biologie Akademie věd. Je ženatý, má dva dospělé syny.

Jakými tématy se zabýváte vy?
Já jsem se zaměřil na skupinu mikrobů v půdě, kteří zasahují do koloběhu dusíku a uhlíku. Z dusíku se skládají vedle dalších prvků těla všech živočichů, čili dusík potřebujeme všichni. Specializoval jsem se na plyny, které v půdě vznikají činností mikrobů, zejména na oxidy dusíku a metan. Ty nespotřebované plyny unikají do vzduchu a dochází k tomu, čemu říkáme emise skleníkových plynů.

Při svých výzkumech vidíte, v jaké kondici půda u nás je.
Bohužel, naše půda většinou není v dobré kondici. Je takzvaně degradovaná různým způsobem. Na přírodovědecké fakultě vyučuju specializovaný předmět Degradace půdy, který je možná jediný svého druhu v republice. Zapíše se mi na něj pět, sedm, osm z tisíce studentů přírodovědecké fakulty. Studenty zajímá molekulární biologie, genetika, zoologie, botanika, ale málo se jich zajímá o půdu. Řekl bych, že to je příznačné pro celou společnost. Jako společnost se o půdu a její poškozování moc nezajímáme.

Neoživila situace se suchem a záplavami v posledních letech zájem o ni?
Částečně ano, ale mám nepříjemný dojem, že ten zájem je bublina, která zase splaskne, protože to zase překryjí jiné problémy. A to je problém, protože celosvětově je lidstvo z 95 procent závislé výživou na půdě, kupodivu oceány a další zdroje nám poskytují pět procent potravy. My v Česku jsme závislí na půdě jako zdroji obživy a naše půda není v dobré kondici. Přitom na rozdíl od mýtického praotce Čecha my už nemáme kam jít, v tom je rozdíl. Protože příčinou degradace krajiny a půdy jsou jednak přirozené procesy, ale stále víc v historii to ovlivňuje člověk. A dneska jednoznačně člověk svými jinými aktivitami zároveň ničí svoje prostředí, krajinu, půdu. Chybí nám sebezáchovná silná myšlenka, že to nejde pořád. Že dojde k tomu, že se ekosystém zboří, přestane člověku sloužit a poskytovat mu to, co od něho chce.

Takže letní tropy spojené s enormním suchem máme brát jako vážné varování?
Myslím si, že letošní sucho by mělo být velmi naléhavým upozorněním pro všechny - včetně našich politiků, že priority jsou naše životní prostředí, naše krajina, příroda, půda a voda. To, abychom měli co jíst a pít. Rozvoj techniky samozřejmě nelze zastavit, ale kdybychom položili deseti lidem otázku, zda si chtějí příští rok pořídit lepší mobil, anebo raději mít čistší vodu, hodně lidí se už dneska přikloní k té vodě. A to je spojená nádoba se zdravou a kvalitní půdou.

Co nejvíc půdu ohrožuje?
Člověk! Půda vzniká velmi pomalu, jeden centimetr funkční půdy vzniká tisíce let. Tento dlouhodobý proces vývoje půdy je velmi rychle narušen či zastaven degradací, z níž je nejhorší případ eroze. To znamená, že půda je smetena pryč vodou či větrem, čili už vlastně není a není o co pečovat nebo zlepšovat. Další způsoby degradace nejsou tak radikální - můžeme k nim zařadit slehávání půdy tím, jak po ní jezdí těžká technika a používá se chemie. Pod ornicí vzniká utužená vrstva, do níž špatně proniká voda a při silnějším dešti už se nemůže hlouběji vsakovat, začne narušovat ornici a vede to k vodní erozi. Jiný způsob degradace je úbytek živočichů v půdě, například žížal, které ji svými chodbičkami provzdušňují.

Není už na její ochranu pozdě?
Nikdy není pozdě, ale už se podle mě dostáváme k bodu, kdy pozdě bude. Pořád ještě zasejeme a něco vyroste, ale je to jen díky tomu, že půda se dovede vyrovnat se spoustou negativních jevů. Dáváme do ní spoustu chemie a ona se s tím stále vyrovnává, ještě nám všechno nevymřelo. Jen desetina půdy u nás má štěstí, že se na ni vrací ekologické zemědělství. Každý odborník si myslí, že jeho oblast je nejdůležitější, ale bez vody a půdy to nepůjde.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stanislav Pilát z Tálína na Písecku si doma čistí krev pětkrát týdně. Mobilní...
Jsem sám sobě sestřičkou, říká první jihočeský pacient s domácí dialýzou

Podnikatele Stanislava Piláta z Tálína zradily ledviny loni v lednu. Rok a půl dojížděl na hemodialýzu do písecké nemocnice, ale od letošního července už si...  celý článek

Volební hlasování.
Jihočeši žijící v cizině jdou k volebním urnám v Londýně i v Kodani

Když se lidé ráno v Česku probouzeli, měla už odvoleno. Jedenadvacetiletá Kateřina Šimková, která pochází z Budějovic, ve čtvrtek večer pacifického času po...  celý článek

Zámek Hluboká otevřel novou prohlídkovou trasu Hostinské pokoje. Návštěvníci...
Hluboká otevřela novou trasu. Na zámek letos přišlo už přes 260 tisíc lidí

Druhé pato nabízí návštěvníkům pohled do hostinských pokojů, kde Schwarzenbergové ubytovávali své významné návštěvy. Lidé zde poznají atmosféru 19. a počátku...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.