Před velkými problémy nás může zachránit jen zdravá půda, říká mikrobiolog

  16:58aktualizováno  16:58
Jihočeští vědci varují, že půda v naší zemi není v dobré kondici. Kvůli tomu se můžeme během relativně krátké doby ocitnout bez jídla i bez vody. Tu v krajině dokáže udržet jen zdravá půda.

Půdní mikrobiolog Miloslav Šimek šéfuje Biologickému centru AV ČR. | foto: Marek Podhora, MAFRA

„Berme letošní rok s úmornými vedry jako naléhavé varovaní. Nečekejme, že je výjimečný a příští roky budou opět průměrné. Může se stát, že příští rok bude naopak povodňový, nebo se zopakuje letošní suchý. Zachránit nás před opravdu velkými problémy může jen zdravá půda a zdravá krajina,“ říká Miloslav Šimek, půdní mikrobiolog a šéf Biologického centra AV ČR.

Jak vypadá život v půdě?
Právě s kolegy chystáme brožuru s názvem Živá půda. Je určená pro veřejnost a má přiblížit lidem život v půdě, protože půda je velmi živá. Žije v ní obrovské množství organizmů, normálně také obsahuje mnoho vody a vzduchu. Ilustruje to jeden z obrázků v brožuře, jenž překvapuje mé nové studenty pořád dokola. Z koláče, který si můžeme představit jako litr půdy, zabírají půlku půdní póry. Jen polovina je to, co když vezmeme do hrsti, vnímáme jako půdu. A z ní je naprostá většina minerální podíl a jen několik procent organická hmota.

A ta se hemží půdními mikroorganizmy a živočichy. Ale co se děje v půdních pórech?
Zhruba polovina z nich bývá zaplněná vodou a druhá půlka vzduchem. Jenže když půda vysychá, jako to bylo teď dlouhodobě, ubývá vody na úkor vzduchu. A když přijde déšť, zase ty póry zaplaví a dočasně je třeba zaplní voda všechny.

Miloslav Šimek (58 let)

Ředitel Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích je původní profesí půdní mikrobiolog a od roku 1991 také profesor Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Rodák z Dačic pracoval po absolvování Agronomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně dva roky jako agronom na Znojemsku. V roce 1984 se přestěhoval do Českých Budějovic, kde byl jedním z prvních vědců v nové Laboratoři půdní biologie a poté v Ústavu půdní biologie Akademie věd. Je ženatý, má dva dospělé syny.

Jakými tématy se zabýváte vy?
Já jsem se zaměřil na skupinu mikrobů v půdě, kteří zasahují do koloběhu dusíku a uhlíku. Z dusíku se skládají vedle dalších prvků těla všech živočichů, čili dusík potřebujeme všichni. Specializoval jsem se na plyny, které v půdě vznikají činností mikrobů, zejména na oxidy dusíku a metan. Ty nespotřebované plyny unikají do vzduchu a dochází k tomu, čemu říkáme emise skleníkových plynů.

Při svých výzkumech vidíte, v jaké kondici půda u nás je.
Bohužel, naše půda většinou není v dobré kondici. Je takzvaně degradovaná různým způsobem. Na přírodovědecké fakultě vyučuju specializovaný předmět Degradace půdy, který je možná jediný svého druhu v republice. Zapíše se mi na něj pět, sedm, osm z tisíce studentů přírodovědecké fakulty. Studenty zajímá molekulární biologie, genetika, zoologie, botanika, ale málo se jich zajímá o půdu. Řekl bych, že to je příznačné pro celou společnost. Jako společnost se o půdu a její poškozování moc nezajímáme.

Neoživila situace se suchem a záplavami v posledních letech zájem o ni?
Částečně ano, ale mám nepříjemný dojem, že ten zájem je bublina, která zase splaskne, protože to zase překryjí jiné problémy. A to je problém, protože celosvětově je lidstvo z 95 procent závislé výživou na půdě, kupodivu oceány a další zdroje nám poskytují pět procent potravy. My v Česku jsme závislí na půdě jako zdroji obživy a naše půda není v dobré kondici. Přitom na rozdíl od mýtického praotce Čecha my už nemáme kam jít, v tom je rozdíl. Protože příčinou degradace krajiny a půdy jsou jednak přirozené procesy, ale stále víc v historii to ovlivňuje člověk. A dneska jednoznačně člověk svými jinými aktivitami zároveň ničí svoje prostředí, krajinu, půdu. Chybí nám sebezáchovná silná myšlenka, že to nejde pořád. Že dojde k tomu, že se ekosystém zboří, přestane člověku sloužit a poskytovat mu to, co od něho chce.

Takže letní tropy spojené s enormním suchem máme brát jako vážné varování?
Myslím si, že letošní sucho by mělo být velmi naléhavým upozorněním pro všechny - včetně našich politiků, že priority jsou naše životní prostředí, naše krajina, příroda, půda a voda. To, abychom měli co jíst a pít. Rozvoj techniky samozřejmě nelze zastavit, ale kdybychom položili deseti lidem otázku, zda si chtějí příští rok pořídit lepší mobil, anebo raději mít čistší vodu, hodně lidí se už dneska přikloní k té vodě. A to je spojená nádoba se zdravou a kvalitní půdou.

Co nejvíc půdu ohrožuje?
Člověk! Půda vzniká velmi pomalu, jeden centimetr funkční půdy vzniká tisíce let. Tento dlouhodobý proces vývoje půdy je velmi rychle narušen či zastaven degradací, z níž je nejhorší případ eroze. To znamená, že půda je smetena pryč vodou či větrem, čili už vlastně není a není o co pečovat nebo zlepšovat. Další způsoby degradace nejsou tak radikální - můžeme k nim zařadit slehávání půdy tím, jak po ní jezdí těžká technika a používá se chemie. Pod ornicí vzniká utužená vrstva, do níž špatně proniká voda a při silnějším dešti už se nemůže hlouběji vsakovat, začne narušovat ornici a vede to k vodní erozi. Jiný způsob degradace je úbytek živočichů v půdě, například žížal, které ji svými chodbičkami provzdušňují.

Není už na její ochranu pozdě?
Nikdy není pozdě, ale už se podle mě dostáváme k bodu, kdy pozdě bude. Pořád ještě zasejeme a něco vyroste, ale je to jen díky tomu, že půda se dovede vyrovnat se spoustou negativních jevů. Dáváme do ní spoustu chemie a ona se s tím stále vyrovnává, ještě nám všechno nevymřelo. Jen desetina půdy u nás má štěstí, že se na ni vrací ekologické zemědělství. Každý odborník si myslí, že jeho oblast je nejdůležitější, ale bez vody a půdy to nepůjde.

Nejčtenější

Učitelka z Prachatic vydržela 49 dní ve tmě. Nyní si chce změnit život

Marcela Haspeklová uspořádala ve vimperské kavárně Ve Skále komponovaný večer s...

Zatímco většina lidí si vyzkouší pobyt ve tmě maximálně na týden, prachatická učitelka Marcela Haspeklová vydržela v...

Nadějná zlatovláska. Nástupkyně Neumannové o tetováních i hubnutí

Nadějná česká lyžařka Barbora Havlíčková

Pyšně vyhrnuje rukáv levé ruky. Nic nezakrývá. Naopak vášnivě popisuje příběhy důkladně promyšlených tetování. V...

Při nehodě na Písecku zemřeli čtyři cestující v osobním autě

U Drhovle na Písecku se srazil nákladní vůz s osobním, ve kterém zemřeli muž a...

U Drhovle na Písecku se srazilo nákladní auto s osobním. Při havárii zahynuli čtyři lidé. Tragédie se stala na silnici...

Muž v klubu prohýřil 30 tisíc. Když měl platit, volal na pomoc strážníky

Poslední noční kluby v Dubí bojují po otevření dálnice D8 do Německa o

Říká se, že každá zábava něco stojí, ale návštěvník nočního klubu v Českých Budějovicích si zřejmě myslel opak....

Srážka s kamionem má třetí oběť, mrtvým v autě bylo 17, 19 a 23 let

Při tragické nehodě zemřely v obci Hořice na Šumavě dvě ženy. Dva muže převezl...

Tragická nehoda v Hořicích na Šumavě z úterního večera má třetí oběť. V českobudějovické nemocnici ve středu zemřel...

Další z rubriky

Klíšťat díky vedru a suchu ubylo, ale nakažených lidí je více než loni

Ilustrační snímek

Ačkoli jihočeští vědci nasbírali v letošním horkém a suchém počasí výrazně méně klíšťat pro své výzkumné chovy než...

Poražení chtějí zrušit volby ve Strakonicích, vítěz prý blokoval plakáty

Starosta Strakonic Břetislav Hrdlička.

Krajský soud v Českých Budějovicích začal projednávat žalobu na komunální volby ve Strakonicích. Podle spisu se volební...

Stát odvezl z Milevska 18 tisíc tun odpadu, teď jsou na řadě Lhenice

Ve Lhenicích likvidují toxický odpad z tehdejšího agropodniku, kde se vyráběla...

Téměř šest tisíc tun kontaminované zeminy čeká na vyvezení z bývalého zemědělského areálu ve Lhenicích na Prachaticku....

Najdete na iDNES.cz