Platí domy na půl cesty pro mladé z dětských domovů, azylové domy pro matky s dětmi v tíživé situaci, azylové domy pro muže, domy s pečovatelskou službou a domovy důchodců pro seniory. Větší jihočeská města mají i speciální sociální byty.
Sociální bytyměsto: skutečnost - plán Č. Budějovice: 410 - 2140 |
Ani to však nestačí. Podle připravovaného zákona o sociálním bydlení, který by měla dostat vláda na stůl začátkem září, se musí obce postarat o velkou skupinu lidí, která nedosáhne na tržní nájem. Jsou v ní lidi z ubytoven i bezdomovci.
„Cílem sociálního bydlení je odrazit se z tíživé situace a najít si práci. Daňoví poplatníci přestanou platit 13 miliard na předražené nájmy v privátních ubytovnách, a když to bude fungovat, jak má, tyto peníze půjdou obcím a ty mohou stavět nové byty,“ uvedl Jiří Vaněk z tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí.
Města nyní k návrhu zákona sepisují připomínky a netají se tím, že je ministerská předloha zatěžuje. Zdaleka totiž nejde jenom o lidi v produktivním věku.
„Do seniorského věku se dostávají lidi, kteří byli dlouhodobě bez práce nebo hned po revoluci podnikali a neplatili si zdravotní a sociální pojištění, takže propadnou do sociální sítě. Fascinuje mě, že ministryně Marksová (ČSSD) nevidí, že města to nejsou schopna ufinancovat,“ říká českobudějovická radní Lucie Kozlová (ANO).
Čím je město větší, tím víc sociálních bytů bude potřebovat. Ačkoli na radnicích pracují zatím jenom s prvními kvalifikovanými odhady, v Českých Budějovicích by měli přistavět zhruba 1 730 sociálních bytů, v Táboře mluví nejméně o 700 a v Jindřichově Hradci jich musí mít alespoň 500.
Z tabulky, kterou sestavila MF DNES podle informací ze všech sedmi okresních měst v Jihočeském kraji, se vymyká třicetitisícový Písek. Už nyní má nejvíc sociálních bytů ze všech, dokonce víc než zhruba třikrát lidnatější krajské město, proto písecký místostarosta Josef Knot (TOP 09) odhaduje, že městu bude v blízké budoucnosti stačit 30 nových bytů pro lidi v tíživé sociální situaci.
„Sociální bydlení by se mělo vztahovat spíš na lidi, kteří pracují, celý život se perou s podprůměrnými příjmy, a ne na ty, kteří celý život nepracují,“ podotkla jindřichohradecká místostarostka Petra Blížilová (ČSSD).
Podle mluvčího Vaňka má o zařazení do systému sociálního bydlení rozhodovat úřad práce. „A člověk tam musí sám přijít a požádat o posouzení, zda tam spadá,“ řekl.
Jenže starostové, kteří jsou zavaleni peticemi obyvatel bránících se soužití s lidmi žijícími ze sociálních dávek, tvrdě oponují.
„Podle mě to vede jen k tomu, aby se tvořila ghetta. Obce postaví sociální byty co nejdál od ostatních, aby se jim nestěhovali pryč slušní lidé. Stát prostě jen poroučí, co máme dělat, ale nedává nám pravomoci, třeba jak odebírat sociální byty,“ popsal strakonický starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická veřejnost).
A první muž prachatické radnice Martin Malý (Nezávislí) vyzval ministryni, aby zkusila žít mezi nepřizpůsobivými a vyzkoušela si jednání s nimi na radnici. „Máme sociální péči vypilovanou k dokonalosti, ale jsou lidé, kteří nechtějí žít spořádaně, nikdy nepůjdou do práce a smějí se nám, že se jim musíme postarat o bezstarostný život, a přitom sami musíme chodit do práce,“ uvedl.
