Čísla, dobíjení, trestné body. Jak jsme jeli rallye autem na elektřinu

  • 0
Jak správně dodržovat určenou průměrnou rychlost? A jak rychle předjet traktor? Redaktor MF DNES si vyzkoušel závod s autem na elektrický pohon. Volkswagen e-Golf proháněl s navigátorem Janem Pumprem po cestách při Rallye Český Krumlov.

Otevírám sešit a nestačím se divit. Na osmdesáti stránkách vidím jen piktogramy domečků či stromků, černé čáry, šipky, značky startu a cíle. A čísla. Hodně čísel. Ten sešit se jmenuje roadbook, což je velice podrobný itinerář. Plán toho, jak a kde se bude závodit.

„V životě jsem nic takového neviděl,“ říkám svému spolujezdci. Jan Pumpr, 35letý středoškolský učitel ze Sezimova Ústí, který mě bude za volantem tři dny řídit pokyny, je na tom úplně stejně. Navíc úloha navigátora je nesmírně náročná.

Jdeme bojovat do jednoho z podniků mistrovství světa New Energies Rallye při 45. Rallye Český Krumlov. Šestý ročník soutěže pro auta na alternativní pohony spadá do seriálu mistrovství světa.

Čekání u zásuvky

Je čtvrtek dopoledne a náš Volkswagen e-Golf od Jaderné elektrárny Temelín dobíjíme po cestě z Budějovic do Tábora u místní střední průmyslové školy. V Táboře čekají posádky na start takzvané hvězdicové jízdy více než tři hodiny. I tohle jsou závody s auty na elektrický pohon, často musíte přečkat i několik hodin, než se vám dobijí baterie.

Blíží se ale čas 13.34 hodin. Jakmile přesné závodní hodiny ukážou tohle číslo, šlapu na pedál a golf s číslem šest letí kupředu. Po vyznačené trase míříme přes Temelín, Dívčice, Netolice směrem na Šmědeč. A první problém je tu. Na displeji svítí dojezd jen 17 kilometrů. „Do Krumlova nedojedeme, kopce za Netolicemi nám ubraly dobrých deset kilometrů,“ říkám Honzovi.

Zastavujeme tedy na místní čerpací stanici a poprosíme, jestli si nemůžeme auto na chvilku píchnout do zásuvky. A zase čekáme, tentokrát zhruba půl hodiny. Jenže v Krumlově musíme být v přesně stanovený čas.

Závodníci musí dodržovat průměrnou rychlost

„Nedá se nic dělat, jedeme,“ odepíná Honza nabíječku. Dobili jsme pět kilometrů. Auto proto šetřím, jak jen to jde, jedeme pomalu a bez zbytečného zrychlování. Jsme na místě, v krumlovské pivovarské zahradě. Golf ukazuje dojezd čtyři kilometry. Do závodu jsme se zapsali a přes noc nám závoďák „dotankuje“ plnou.

Druhý den soutěže, první etapa i s testy pravidelnosti. New Energies Rallye je takzvaná setinová soutěž. Neznamená to, že musíte mít od startu do cíle nejrychlejší čas. Musíte správně dodržovat průměrnou rychlost a projíždět vytyčenými body. A pokud jste v daném místě dříve, nebo později, dostáváte trestné body. I když jedete i v měřených úsecích v normálním provozu, později se několikrát ukáže, že občas musíte i tady elektromobily popohnat.

Třeba když si celou dobu testu snažíte držet průměrnou rychlost 49,3 kilometru za hodinu a do cesty vám vjede traktor. Pak se průměr musí někde nahnat, ale to už jde těžko.

Adrenalin na výstavišti

Hned na začátek si na posádky pořadatelé připravují nejdelší test, který měřil skoro 29 kilometrů. Do cíle dojíždíme v Rožmitále na Šumavě. Část testu po úzkých lesních cestičkách tak jedeme po stejně náročné trase jako pak odpoledne soutěžní vozy Rallye Český Krumlov. Do cíle v Rožmitále přijíždíme s jednou chybou, když jsme chvíli v roadbooku hledali tu správnou odbočku.

Podobných testů na nás v pátek čeká ještě pět. I tak se já i Honza stále v setinové rallye zaučujeme, proto třeba další chyba přišla v Zaluží. A trestné body naskakují po stovkách. Přijíždíme do Budějovic na výstaviště. Čtvrtý test se jede úplně stejně jako první rychlostní zkouška. Ale napřed musíte opět poctivě čekat, elektromobily jsou už zase skoro na nule.

„Pojedeme tady naplno, průměr neprůměr. Když už tu jsme, tak si to chceme užít,“ říkají budějovičtí kolegové ze soutěžního BMW i3. S takovým plánem taky souhlasíme.

Startovací hodiny na výstavišti odpočítávají poslední vteřiny. Přepínám výkon golfu na normální režim a s nulou na hodinách auto hodně rychle vystřeluje dopředu. Při každé zatáčce gumy kvílí, teď si řízení užívám a na chvíli si připadám skoro jako opravdový závodní jezdec. Pár minut ostré jízdy golfu ubralo ale víc než padesát kilometrů z dojezdu. Zbylé dva testy zase jedeme na nejúspornější režim a celkem v poklidu.

Skvělý zážitek i zklamání

Z naší první zkušeností z rallye jsme byli oba nadšení. Jenže k večeru přichází špatná zpráva. Na výstavišti jsme udělali chybu a neprojeli jsme danou trasu. Před pavilonem Z jsme měli jet rovně, ale auto se řítilo okolo Pivovarské zahrady. A ředitelství soutěže nemá v mistrovství světa jinou možnost, než naši posádku vyloučit se závodu.

Úplně domů ale nemusíme, organizátoři nám dovolují odjet druhou etapu v rámci mistrovství republiky a soutěžit třeba s vozidly na CNG pohon. Ale už se 42 tisíci trestnými body. V sobotu tak závodíme s časem v okolí Slavkova, lipenské Stezky korunami stromů nebo u legendárních Malont.

Projíždíme se zase na jedné ze zkoušek „velké“ rallye, kocháme se výhledy na Šumavu i Novohradské hory, objevujeme zapadlé vesničky a bohužel zase chybujeme. Tentokrát už musíme nahánět ztrátu skoro tří kilometrů.

Je sobota večer, golf po celé sobotě a dobíjení na Lipně hlásí ještě dojezd téměř 40 kilometrů, tak se naposledy projedeme po rampě na Jelení zahradě a míříme do Budějovic. Cestou oba chválíme pořadatele za skvělý zážitek a za výborný závod, který neměl z jejich strany chybu. Bohužel jen z naší jich měl spousty. V konečném pořadí naše posádka skončila na úplně posledním místě.