„Je mi líto, že odcházím právě teď. Ale jsem přesvědčen, že stavba jede, je finančně i smluvně zajištěná a každodenní dozor nad ní není práce ředitele,“ říká šéf českokrumlovské nemocnice Jaroslav Šíma, který tu k 31. květnu skončil.
Stane se jedním ze tří manažerů Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje se zadáním „uzdravit“ šest nemocnic v Plzeňském kraji, které se potýkají dohromady se zhruba třistamilionovou roční ztrátou.
S jakou vizí jste do nemocnice nastupoval?
Vize byla poměrně jednoduchá. Tam, kde to lze, ušetřit náklady, ale ne na úkor rozvoje medicíny nebo činností, které se tu dělají. Ale naopak tak, abychom medicínskou část mohli rozvíjet, ať už přístroje, nebo i stavební obnovu a rozvoj. A od začátku jsme kladli důraz na personál, protože obecně si myslím, že zdravotnictví je především o personálu, o chování lidí, o jejich odborné erudici.
V jakém stavu jste ji převzal od předchozího šéfa Josefa Kučery, který šel do důchodu?
Je to typická okresní nemocnice, v mých očích poměrně dost podinvestovaná z hlediska přístrojů i budov. A co mě hodně trápilo a v některých odbornostech trápí dodnes, byl nedostatek personálu, kdy zejména velká část primářů buď už byla v důchodovém věku, někteří se tomuto věku dost blížili a bohužel tu nebyli zástupci nebo vychovaní následovníci, kteří by jejich práci dokázali převzít.
Jaroslav Šíma (40 let)Rodák z Českých Budějovic je absolventem Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. V roce 2001 nastoupil na Krajský úřad Jihočeského kraje, kde pracoval šest let na odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Poté působil necelé čtyři roky jako ředitel v krajském Domově důchodců v Horní Plané. Do českokrumlovské nemocnice byl zvolen na post předsedy představenstva v říjnu 2010 a doplnil si manažerské vzdělání v Čelákovicích. Je rozvedený, má syna. |
Jak se shání personál šéfovi malé nemocnice?
Špatně. Problém je, že lékařů je nedostatek, systém vzdělávání není úplně šťastně nastaven, odborníci a politici o tom mluví dlouhá léta, ale v reálu se zatím nic zásadního nestalo. Primární motivací jsou logicky peníze, je to vidět i v našich výročních zprávách, že mzda lékaře včetně služeb je vyšší než ve srovnatelných nemocnicích, dokonce i vyšší než ve fakultních nemocnicích. A další motivací je dobrý kolektiv. Řada menších odborností sází na to, že tam je taková rodinná atmosféra a lékaři a sestřičky se, doufám, těší do práce.
Kolik si u vás vydělají?
Průměrný plat lékařů za loňský rok je 81 106 korun hrubého a u sester 28 084 korun. Sestry mají přesčasů většinou výrazně méně, protože dělají ve směnném provozu. Mezi jihočeskými nemocnicemi jsou rozdíly v platech nepatrné, vliv má i počet absolventů. Když má nemocnice okolo 70 lékařů a přijme pět absolventů, průměrná mzda jí klesne, protože absolventi jsou levnější než zkušení lékaři.
Co se vám povedlo v krumlovské nemocnici zlepšit?
Já doufám, že jsme zapracovali na zkvalitnění péče. Na to jsme kladli od začátku důraz a je to vidět i v personálním obsazení, kdy sem přišla řada zkušených lékařů, atestovaných lékařů třeba z Budějovic i z jiných vyšších pracovišť. A povedla se nastartovat také stavební obnova, důkazem je i nově stavěný pavilon za 150 milionů korun pro porodnici, dětské oddělení a řadu ambulancí.
Není vám líto, že odcházíte od dlouho připravovaného díla?
Je. Ale konkrétní dohled nad každodenním postupem prací je spíš práce technického dozoru a investora, a ne ředitele. Máme tu dva dozory, jeden je zástupce Jihočeského kraje jakožto vlastníka, druhý je technický dozor, vysoutěžená firma, která se o to stará. Věřím tomu, že stavba vyroste korektně a dobře.
V jakém stavu vracíte nemocnici kraji?
Ekonomiku má ve velmi slušném stavu, i v porovnání se všemi ostatními zdravotnickými zařízeními v republice. U personálu je stav stabilní, nicméně dokážu si představit, že bychom uměli přijmout více zejména středního zdravotnického personálu. Proto by sem už okolo poloviny června mělo nastoupit deset sester z Ukrajiny. Ty nám výrazně pomůžou, a dokonce jsme počítali i s navýšením sester na nejvytíženějších odděleních, jako jsou interna a chirurgie, tam sestřičkám trochu ulevíme. Pokud jde o lékaře, je jich tu největší počet za celou historii krumlovské nemocnice.
Co jí dneska nejvíc chybí?
Splnění slibů, které zaznívají z centra a z ministerstva. Aktuálně se mluvilo o tom, že sestry ve směnném provozu by měly dostat od 1. července přidáno dva tisíce. Teď je konec května a nevíme nic, dokonce jsem zaznamenal, že politici od tohoto slibu ustupují. Sestry budou logicky tlačit na management, že slibované peníze chtějí a oprávněně je chtějí, a vedení se k tomu bude muset nějak postavit.
Co bylo motivací opustit prosperující firmu, kterou dnes tato malá nemocnice je?
Obrovská výzva - dostal jsem nabídku stát se jedním ze tří manažerů Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje se zadáním „uzdravit“ šest nemocnic v Plzeňském kraji, které se potýkají dohromady se zhruba třistamilionovou roční ztrátou.
Není to příliš ambiciózní cíl?
Nečekám, že to bude jednoduché. Ale jsem bytostně přesvědčen o tom, že za současných podmínek může v naší republice jakékoliv zdravotnické zařízení fungovat s vyrovnaným hospodařením bez dotací do provozu a zároveň relativně slušně platit své zaměstnance.
Domníváte se, že personál má dost peněz?
Vím, že lékaři by si zasloužili více peněz, ale jsem přesvědčen, že mzda doktorů je slušná a umožňuje slušný život. Souhlasím, že není optimální, a myslím si, že dluh je spíš směrem ke střednímu a nižšímu zdravotnickému personálu. Práce sestřiček je fyzicky i psychicky náročná, opravdu toho mají hodně a 28 tisíc hrubého u nás nebo i 32 tisíc ve fakultních nemocnicích není odpovídající.
Kdo vás v Krumlově vystřídá?
Řízením nemocnice bude pověřený primář interny Jindřich Florián a nového ředitele vybere kraj pravděpodobně koncem června. Věřím, že to bude někdo, kdo zachová kontinuitu rozvoje českokrumlovské nemocnice. Já z ní odcházím v dobrém a chci tu být v kontaktu nadále, jsem připravený i pomoci v začátcích svému nástupci.
