Místo aby se Češi od nás poučili, vymýšlejí vymyšlené. Místo aby se o lesy starali jako my, hádají se. A o přírodu jim příliš nejde, spíše o dříví a peníze z něj. Tak vnímají českou část Šumavy němečtí novináři a veřejnost těsně za hranicí.
Do bavorského Regenu si Mánek sezval německé novináře jako vůbec první ředitel Šumavy. Žádný z jeho předchůdců se s nimi takto nikdy nesešel.
A hned první otázka po půlhodině vysvětlování, jaké zóny u nás platí, co se v nich smí a jaká je jejich rozloha, je odzbrojující. "Můžeme napsat, že se ukradlo mnoho dřeva?" ptá se první žurnalista.
Mánek odpovídá, že ztrátu tisícovky kubíků dřeva ze šumavských lesů vyšetřuje policie. "Vše ostatní jsou spekulace," dodává.
A snaží se dál vysvětlovat, že nový zákon navrhuje 26 procent prvních zón parku oproti současným třinácti. "A postupné rozšíření vždy po 15 letech až na 35 procent," říká Mánek, spoluautor návrhu nového zákona o Šumavě.
Jenže německé novináře čísla zarazí. "A roky, kdy ty plochy nebudou v první zóně, se v nich bude normálně hospodařit? Takže od 15 do 45 let?" ptá se Herbert Pöhnl. Ředitel přitakává.
Vysvětluje další okolnosti prvních zón, snaží se přesvědčit Němce, že je to správné řešení - postupné rozšiřování nejcennějších území. "Mezitím se budou sázet žádoucí dřeviny, aby nevznikaly smrkové monokultury, a jádrová území prvních zón nový zákon zachovává, a to zrcadlově k Bavorskému lesu," říká Mánek.
Přidává se další novinář: "Za ty roky, kdy budete mít 35 procent prvních zón, tak my budeme mít 75 procent," namítá. A Mánek dál odráží ostré dotazy.
