Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spolupracujeme s tisícovkou podniků, říká rektor VŠTE Vochozka

  8:47aktualizováno  8:47
Poptávka po strojařích je na trhu práce tak vysoká, že se ji školám nepodaří uspokojit dříve než za deset let. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích je jedinou technicky orientovanou vysokou školou na jihu Čech. V současnosti má 4 400 studentů a každý rok nabízí nový studijní program.

Rektor Vysoké školy technické a ekonomické Marek Vochozka. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Škola přitom vznikla teprve v roce 2006. „Jsme tak nejmladší českou veřejnou vysokou školou a myslím, že to tak už zůstane,“ říká rektor VŠTE Marek Vochozka.

Proč si to myslíte?
V 90. letech reagovalo ministerstvo školství na populační vlnu. Navíc tu bylo doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD, pozn. red.) ohledně procentuálního poměru vysokoškoláků ve společnosti. To mělo za důsledek, že vznikla naše škola. V současné době ovšem populační křivka změnila směr a jde dolů. A bude to dlouhodobý trend. Když jsem byl na střední škole, bylo v kraji přes 11 tisíc 19letých. V tuto chvíli je to méně než 5 500. Nicméně počet studentů na vysokých školách se zvýšil.

Nedochází tak k určité devalvaci kvality vysokých škol?
Je to otázka vývoje. Vzdělání v minulých letech bylo formou memorování. Požadavky se velmi mění. Dnes má student umět samostatně myslet, najít si data, být schopný je zpracovat a správně interpretovat. To je věc, která se dříve ani moc nežádala. Kdo chce dnes jít na vysokou školu, musí ovládat počítač, cizí jazyk a další praktické dovednosti. Kapacita lidské paměti se přitom moc nezměnila. To, co jsme dřív vyplňovali memorovanou teorií, dnes zčásti nahrazujeme obecnou gramotností. Navíc se posunuly vzdělávací metody, takže jsou efektivnější. Dokážeme vzdělat větší část obyvatelstva.

Manažeři v kraji

V seriálu MF DNES představujeme úspěšné podnikatele a manažery v Jihočeském kraji.

Většina jde na humanitní školy. Na trhu práce je ale poptávka po technicky vzdělaných lidech, ačkoli maturanti zájem o techniku nemají. Neměly by školy více propagovat technické obory?
Na střední škole už je pozdě. Když se zeptáte dětí kolem šesté třídy, co by chtěly dělat, často to jsou technické profese. Jenže v deváté třídě, která je klíčová, je to už jiné. Velký vliv na rozhodování mají rodiče. Dítě odmalička třeba vidí, že táta je ekonom a má se docela dobře. Rodiče rádi dávají děti na osmiletá gymnázia, mají pocit, že jsou elitní a prestižní, což se jim pochopitelně líbí. Určitým řešením by tak bylo vytvořit osmileté strojárny nebo stavárny. Přesně bychom zasáhli období, kdy děti na technické školy ještě chtějí.

VŠTE nabízí spoustu zajímavých bakalářských oborů, které na trhu práce nejsou – například v oblasti strojírenství. Neodradí to uchazeče, když nevidí perspektivu navazujícího studia?
V tomto ohledu chystáme akreditaci magisterského oboru. Strojírenství je ovšem dost specifické. V jižních Čechách je extrémní nedostatek strojařů. A firmy vědí, že řada jejich zaměstnanců je ve vyšším věku, takže půjdou do důchodu. Hlad po absolventech je tak obrovský, že řada podniků oslovuje naše studenty už po prvním ročníku. Dávají jim takové nabídky, že zvažují, jestli mají školu vůbec dokončit. Stalo se nám, že dvěma našim studentům takto nabídly vedoucí pozice, auto k dispozici, byt a výborné platy.

Marek Vochozka

Narodil se 30.12.1976 v Českém Krumlově. Od dětství žije v Českých Budějovicích, kde absolvoval Integrovanou střední školu cestovního ruchu. Poté vystudoval ekonomiku a management na Jihočeské univerzitě, titul MBA získal na Vysoké škole ekonomie a managementu v Praze, Ph. D. na Vysoké škole ekonomické v Praze. Habilitoval se na České zemědělské univerzitě v Praze. „To, že jsem prošel tolik škol, je pro mě velkou výhodou,“ říká rektor VŠTE. Je ženatý, má tři děti. Jeho koníčkem je squash a badminton.

Není to tak trochu proti zájmu firmy? Není pro ně výhodnější nechat člověka dostudovat?
Z dlouhodobého hlediska ano. Ale ty podniky mají opravdu nouzi o lidi. Pravdou nicméně je, že jednoho dne se nám podaří uspokojit potřeby trhu a v tu chvíli to těm zaměstnancům stačit nebude. A za deset let se k nám budou vracet. Což je samozřejmě už docela těžké. Většina firem, se kterými spolupracujeme, si to uvědomuje a sponzoruje vybraným studentům studium s tím, že u nich budou pracovat. To je výborné.

Kdy by se mělo magisterské studium strojírenství otevřít?
Počítáme s tím, že by obor mohl být otevřen už v příštím akademickém roce. Očekáváme velký zájem, protože se budou hlásit absolventi bakalářského studia z předchozích let. Stejně tomu bylo i u oboru konstrukce staveb, jehož magisterské studium jsme otevřeli nyní poprvé. Zájem byl obrovský, úspěšnost uchazečů byla jen kolem 30 procent.

Zaměřujete se na spolupráci s firmami. Jak se to odráží ve výuce?
Každý bakalářský obor má půlroční praxi. Často to končí dohodou, že tam student po absolvování školy nastoupí. Ve velkém procentu mají studenti bakalářské práce, které odpovídají zadání z firem. Děláme hodně exkurzí a také nám přednášejí odborníci z praxe. Takto spolupracujeme s více než tisícovkou podniků.

Spolupracujete také s čínskými univerzitami. V čem to spočívá?
Nejvýznamnějším partnerem je pro nás Severočínská technická univerzita v Pekingu. Navázali jsme spolupráci s několika čínskými univerzitami z různých měst. Jsou to elitní školy, posíláme tam naše studenty i vyučující na stáže. Čekáme i prvních 20 čínských studentů u nás a také jejich profesory. Je to velmi perspektivní spolupráce, která našim studentům i pedagogům přinese bohaté a cenné zkušenosti.

Blíží se 28. říjen, což je svátek, před kterým se v posledních letech hodně mluví o rektorech. Dostal jste pozvání od prezidenta na Pražský hrad? Pojedete?
Pozvaný jsem. Moje stanovisko se nemění. Nesouhlasím s tím, že pan prezident nejmenoval profesory. Přesto platí, že si ho vážím – nejen pro jeho funkci, ale i pro jeho činy. Když jsem byl v Číně, všichni věděli, že tam byl. Otevřel českým podnikatelům dveře. Svou účast na oslavách 28. října potvrdím, protože úctu si zaslouží i vyznamenávaní.

Autor:


Nejčtenější

Dvouletý chlapec se dostal z domu do bazénu, následkům tonutí podlehl

Ilustrační snímek

Dvouletý chlapec zemřel poté, co se topil v zahradním bazénu u rodinného domu v Písku. O letošních prázdninách je to v...

Čtyřletému chlapci se vybila čtyřkolka, když šel domů, usnul na silnici

Ilustrační snímek

Čtyřletý chlapec, který jezdil v okolí domu na dětské čtyřkolce, se ztratil v neděli večer na Písecku. Jeho „stroj“ se...



Na Prachaticku spadlo unikátní letadlo Be 50 Beta Minor, pilot zemřel

U Strunkovic nad Blanicí na Prachaticku se při leteckém dni zřítilo unikátní...

U Strunkovic nad Blanicí na Prachaticku se v sobotu odpoledne při leteckém dni zřítilo unikátní letadlo Be 50 Beta...

Po čelní srážce zemřeli dva motorkáři na Českobudějovicku

Nehoda motorkářů mezi Hlubokou nad Vltavou a Municemi (11. srpna 2018).

Při dopolední nehodě na Českobudějovicku zemřeli dva řidiči motorek ve věku 44 a 39 let, uvedla policie. Čelně se...

Zahradu s biotopem buduje rodina jako jedinečné království

Jezírko bylo tím prvním, co Piherovi na své zahradě vybudovali. Teprve pak se...

Holou parcelu bez jediného stromu koupili v malebné jihočeské vesničce před sedmi lety na stavbu rodinného domu a spolu...

Další z rubriky

Děti s autismem okradl zloděj, odnesl si houpačky a lanový žebřík

Dvě ukradené houpačky sloužily klientům Auticentra v Českých Budějovicích...

Jen tři týdny se mohly děti navštěvující Auticentrum v Českých Budějovicích radovat z nových houpaček a lanového...

VIDEO: Začala s kadibudkami. Teď maluje na maringotky hrady i osobnosti

Výtvarnice a učitelka Barbora Ticháčková o prázdninách maluje na maringotky...

Mezi desítkami vodáckých zastavení s občerstvením na Vltavě jen málokdo přehlédne maringotky kiosku Pod Čeřínem poblíž...

Na Šumavě shořel památkově chráněný dvorec. Škoda je osm milionů

Hasiči zasahovali v ranních hodinách u požáru Králováckého dvorce U Babků na...

Jihočeští hasiči brzy ráno vyjížděli k rozsáhlému požáru do Stach na Prachaticku. Hořel zde památkově chráněný...

Najdete na iDNES.cz