Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řeku Vydru, klenot Šumavy, znečišťují splašky z Modravy

  15:22aktualizováno  15:22
Šumavská řeka Vydra, výkladní skříň národního parku jejíž okolí je evropsky významnou lokalitou, není tak čistá, jak se zdá. Znečišťují ji splašky z obce Modrava, která marně žádala o dotaci na rekonstrukci čistírny odpadních vod. Ta stará totiž nezvládá nápor turistů, nová by však vyšla na 56 milionů korun.

Řeka Vydra je klenotem Šumavy a lidé se v ní i koupají. Z obce Modrava do ní přitom unikají splašky. | foto: Irena Hlůšková

Kapacita modravské 25 let staré čističky si neví rady hlavně s nápory turistů, kterých sem ročně přijede zhruba 250 tisíc. Na její rekonstrukci za 56 milionů ale Modrava nemá peníze a se žádostí o evropskou dotaci neuspěla.

O Vydře, která vzniká na Modravě soutokem Modravského a Filipohuťského potoka, přitom hovoří ochranáři jako o mezinárodně významném toku s přísnou ochranou, i evropsky významné lokalitě, kde se vyskytují vzácné rostliny i živočichové.

Nikomu ale nevadí, že v ní končí odpad z uvedené obce. Lidé se tu také často koupou u Hradlového mostu, kde je záchytné parkoviště. Modrava přitom vypouští nečistoty ještě nad tímto místem.

"Čistírnu odpadních vod máme ještě z dob komunismu, je stará 25 let. Tehdy ji stavěli pro místní obyvatele a návštěvníky plánovaného komunistického rekreačního střediska a pohraniční roty. Odhaduji, že je nyní schopna zachytit pouze osmdesát procent nečistot," popsal starosta Modravy Antonín Schubert.

Všichni mluví o ochraně přírody, dotace ale nebude

Modrava má momentálně pouze 70 trvale žijících obyvatel, ale jen v obci mají penziony a hotely kapacitu 450 lůžek. Ročně se zde ubytuje zhruba sedmdesát tisíc turistů, což i s těmi, kteří tudy projdou, činí kolem 250 tisíc lidí. Takový nápor už nemůže čistírna zvládnout.

ŘEKA VYDRA

Šumavská řeka dlouhá od pramene (kde je Luzenským potokem) 23,1 kilometru. Potoky, které ji napájejí, vytékají z rašelinišť, proto je voda ve Vydře bohatá na přírodní látky a má temně rezavou barvu.

Obec proto letos na jaře zažádala o evropskou dotaci přes Státní fond životního prostředí, z něhož úřad rozděluje od roku 2007 do roku 2013 celkem 140 miliard korun. Pro Modravu se však peníze nenašly.

"Nepředpokládali jsme, že bychom neuspěli. Všichni se dušují, jak je Vydra významnou řekou a jak všem leží Šumava a ochrana přírody na srdci. A co se pro to dělá? Nic. Akorát nám vzkázali, že jsme se svým projektem neuspěli o 2,5 bodu," kritizuje Schubert.

Firma AquaŠumava, která čistírnu na Modravě provozuje, vypracovala projekt, jak zařízení přestavět, aby do přírody vypouštělo čistější vodu. Paradoxně s ním ale Česká inspekce životního prostředí, která dává k žádosti o dotaci stanovisko, nesouhlasila.

Plán na přestavbu inspekce životního prostředí odmítla

"Zdál se nám předimenzovaný," uvedla Eva Kolovratová z oddělení ochrany vod České inspekce životního prostředí v Plzni.

Jednatel firmy AquaŠumava Igor Kasalický tvrdí, že Modravě uškodilo především to, že nestaví novou čistírnu, ale chce jen rekonstruovat starou.

"Čistírna je dnes na hraně svých možností, ale požadavky na kvalitu odpadní vody jsou dnes přísnější. Tím, že chceme zlepšit její účinnost, tak nedosáhneme takového rozdílu v kvalitě odpadní vody, jako když obce nemají vůbec žádné zařízení a chtějí stavět nové," snaží se vysvětlit problém Kasalický.

Státní fond životního prostředí projekt Modravy nevybral, za co ale přesně strhl obci body, nezveřejnil. Obec bude znovu usilovat o dotaci na podzim a věří, že tentokrát už peníze získá. I proto, že ochrana vod a zlepšení její kvality je hlavní prioritou takzvaného Masterplánu, tedy dokumentu, který vznikl ještě za exministra životního prostředí Martina Bursíka a sliboval obcím pomoc právě s podobnými investicemi.

Padají ale i názory, že by si mohla Modrava zaplatit čistírnu sama. Do obecního rozpočtu jí jdou totiž ročně miliony korun díky tomu, že tu má trvalý pobyt miliardář Zdeněk Bakala. "Praha či Budějovice mají větší rozpočet a také jsou příjemci dotací," odmítl podobné spekulace starosta Schubert.

Jeho snahy, které by ve finále znamenaly čistší vodu ve Vydře, přitom podporuje i správa národního parku. "Za tímto projektem jednoznačně stojíme, protože jde o cenné území. Psali jsme i doporučující posudek pro dotaci," uvedl náměstek ředitele správy parku Tomáš Hlavatý.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Strážci NP Šumava procházejí po břehu řeky Křemelná.
Turistů na Šumavě stále přibývá. Vracejí se i na místa, kde už byli

V minulých letech rostla návštěvnost Šumavy meziročně až o pětinu. Letošní rok nebyl tak dramatický, přesto lidí v národním parku stále přibývá. Startuje...  celý článek

Ředitel Samsonu Daniel Dřevikovský.
Zákazníci se k nám začínají vracet, říká ředitel pivovaru Samson

V Českých Budějovicích platívalo, že od jihu po Rudolfovskou třídu vládne Samson, dále pak Budějovický Budvar. Samson však ustoupil ze slávy. Významnou pozici...  celý článek

(ilustrační snímek) - Daňové povinnosti musí plnit všichni
Střelské Hoštice vyhrály soudní spor se státem o daně z prodeje pozemků

Střelské Hoštice na Strakonicku uspěly ve sporu se státem ohledně odvodu daní z prodávaných stavebních pozemků. Nejvyšší správní soud v Brně rozhodl, že obec...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.