Podle Jany Štorkové z českobudějovické pobočky Národního památkového ústavu záleží, zda tyto návrhy potvrdí začátkem letošního roku vláda, ale jejich místo v žádosti je pevné a dostatečně zdůvodněné. Právě památkáři seznam „nováčků“ připravují.
Areál v Římově je navržený na tento nejvyšší status kulturní památky už poněkolikáté – například v roce 2009, naposledy před dvěma lety.
„Proces zabrzdily problémy s pozemky a zaměřením jednotlivých staveb,“ uvedla Štorková.
Nemovitosti v obou areálech sice patří církvi, složitější to je ale s parcelami, na kterých stojí. V Římově patřily některé pozemky k místnímu zámku, později obci nebo soukromým majitelům. Součástí římovského areálu jsou poutní kostel svatého Ducha, loretánská kaple a křížová cesta s 25 zastaveními.
Status by přilákal více turistů
Podobně jako v Klokotech zařadili památkáři do návrhu tato místa pro jejich soulad s krajinou. V jižních Čechách to budou první poutní areály s tímto certifikátem.
„Pochopitelně, že zařazení do seznamu bychom uvítali. Jde o zvýšení turistické atraktivity místa i o možnost větší finanční podpory státu. V minulosti nám zloději několikrát kapličky vykradli a na pořízení nových soch jsme nedostali nic,“ uvedl bývalý starosta Římova Vladimír Koupal, který propaguje místní památky od roku 1990.
Zasloužil se například o založení muzea Roubenka s expozicí koněspřežky. Pozitiva značky národní kulturní památka vnímá jako možnost větších dotací také Jana Štorková. Samotná církev zatím nemá k takovému procesu jasný názor.
„Návrh vyšel od památkářů. Zatím nevíme, jaké výhody kromě možného zvýšení turistického ruchu toto zařazení přinese,“ míní administrátor farnosti Klokoty Jiří Můčka.
Římov zvítězil v soutěži Strom roku
Podobně mluví i správce římovské farnosti Petr Maxmilián Koutský. Podle něj jde zatím jen o složitý administrativní proces. Poutní areál funguje i bez podobných certifikátů a je známý po celé střední Evropě.
Římov s pěti sty obyvateli má přitom památek celou řadu. V roce 2008 zde zvítězila v anketě Strom roku památná skoro 700 let stará lípa stojící vedle místní fary. Legenda připomíná, že se na jejím místě zjevila v roce 1626 Panna Maria a na památku tu vznikl i kostel.
Celé poutní místo v Římově má křížovou cestu dlouhou pět kilometrů s 25 zastaveními, která je kopií pašijové cesty v Jeruzalémě. Její součástí je loretánská kaple z roku 1650. Kapličky s dřevěnými sochami čelily několikrát nájezdu zlodějů.
Klokoty mají komplex sakrálních staveb na skále nad řekou Lužnicí. Jeho historie se píše od 13. století. Také zde se podle legendy zjevila Madona a v roce 1389 tu vyrostl kostel. V době husitských válek byl areál zdevastovaný. Přestavby do dnešní podoby se dočkal v roce 1743.
Prostor kolem něho obklopují zastřešené chodby s osmibokými kaplemi. Místo je spjato s poutěmi k Panně Marii, hlavní slavnost se řadí k svátku Nenebevzetí Panny Marie 15. srpna. Navíc českobudějovické biskupství žádá papeže, aby areálu udělil statut baziliky.
V jižních Čechách je na seznamu národních kulturních památek celkem 38 objektů a areálů. Mimo jiné koněspřežka z Českých Budějovic do Lince, Rožmberská rybniční soustava, zámky Hluboká a Český Krumlov, řetězový most ve Stádlci, Kozí hrádek u Tábora, Zemský hřebčinec v Písku nebo kláštery ve Zlaté Koruně a Vyšším Brodě.
