Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci dali do ryb vysílačky. Mapují jejich život v Římovské přehradě

  16:28aktualizováno  16:28
Pod hladinou Římovské přehrady provádějí hydrobiologové unikátní výzkum. Po vyhodnocení milionů dat jako první na světě zjistí, co ovlivňuje pohyb ryb ve vodních nádržích.

Vodní nádrž Římov. | foto: David Peltán, MAFRA

Jak působí na pohyb ryb počasí, teplota vody, členitost dna, délka dne nebo měsíční svit?

Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích budou brzy znát odpovědi podložené výzkumem. V letošním roce už od dubna zaznamenávají pohyb 110 ryb ve vodách nádrže Římov na Českobudějovicku.

Fotogalerie

Spolu s podobnými výzkumy, které v minulých dvou letech provedli v severočeských důlních nádržích Most a Milada, získají množství dat, které nemá obdoby v celosvětovém měřítku. A vedle tajemství pohybu ryb od jara do podzimu navíc získají v souvislostech proměny celého vodního ekosystému.

„V Římově jsme označili 110 kusů štik, sumců, candátů, okounů, plotic a cejnů. Dravé ryby a potom ty nejběžnější, kterých je ve vodách nádrže nejvíce. Po přehradě máme rozmístěných 90 speciálních přijímačů a do ryb jsme umístili několik centimetrů dlouhé vysílačky. Ty vysílají signál každých 15 vteřin a přijímače v tomto intervalu zaznamenávají přesnou polohu každé ryby,“ popisuje metodu hlavní koordinátor projektu Milan Říha.

Římov sledují vědci od roku 1979

Kromě těchto údajů ale přijímače zaznamenávají i velké množství dalších dat, například teplotu vody, hloubku, v níž se ryby pohybují, množství kyslíku ve vodě, intenzitu slunečního svitu a fáze Měsíce. Římov sledují vědci z ústavu už od doby, kdy se jako přehrada na řece Malši napouštěla, tedy od roku 1979. Díky tomu mohou data porovnávat a zjišťovat, jak se složky ekosystému přehrady mění z dlouhodobého hlediska.

Nádrž na Malši je navíc specifická i z jiných důvodů. Například se na ní sportovně nerybaří, a výzkum tak neovlivňují další nezamýšlené faktory.

„Na sportovních vodách například rybáři intenzivně krmí a nedravé ryby se potom stahují právě na tato místa. Na druhou stranu i Římov je ovlivňený pytláctvím. Zjistili jsme například, že tam je málo velkých kusů dravých ryb, které pytláci zřejmě vychytají,“ podotýká Milan Říha.

Výzkum na Římově začal letos v dubnu a potrvá ve stejné intenzitě až do konce listopadu. Data ale budou přístroje sbírat i v zimě. Bude z nich možné zjistit, jaké druhy ryb si v nádrži vybírají jaký prostor a kam se stahují v zimě. Nebo třeba jaké hloubky vody obývají v závislosti na proměnách počasí.

Podle vědců zatím nikdo na světě neshromáždil tolik informací, které mohou být v budoucnu využité například i při komerčním chovu ryb v akvakulturních systémech, které se používají stále častěji.

„Tohle je zatím jen otázka vzdálené budoucnosti. Ale je samozřejmě možné, že když zjistíme, jaké podmínky rybám nejlépe vyhovují, bude je možné zkusit nasimulovat i v umělém prostředí, a tím ovlivnit intenzitu příjmu potravy a jejich růst,“ říká Říha.

Na některé otázky vědci mohou odpovědět už dnes, pro jiné zatím hledají správnou metodiku vyhodnocování. „Jedná se o pilotní projekt, bylo proto nutné nejprve vytvořit pravidla a systém. To bylo mnohem snazší u severočeských důlních propadlin, které neměly tak výrazně proměnlivý reliéf. U Římova se často mění stav hladiny, přehrada je mnohem členitější než nádrže, které byly původně jen dírami do země, a proto někde metodiku teprve vytváříme,“ vysvětluje správce databáze Vilém Děd.

Rozpočet výzkumu počítají vědci v milionových částkách, jeden přijímač je možné pořídit za 90 tisíc korun a zvláštní vysílačka pak stojí okolo 500 eur. Díky moderní technice se ale v severních Čechách a v Římově podařilo získat už přes 45 milionů pozic ryb a tisíce dalších údajů, které průběžně vyhodnocují.



Nejčtenější

Matka s roční dcerou nedorazila domů z návštěvy, odjela na Slovensko

Ilustrační snímek

Policie na jihu Čech pátrala po 19leté ženě z Písku, která zmizela i s ročním dítětem. Jako pravidelně si v úterý došla...

Lékař osahával a líbal pacientku, policie ho viní z pokusu o znásilnění

Ilustrační snímek

Obyčejná návštěva lékaře se pro ženu z Písecka změnila v boj. Doktor ji podle dosavadního vyšetřování začal osahávat a...



Z přístřešku vystartovala doga a pokousala strážníka

Zraněný strážník se bude po kousnutí argentinské dogy léčit několik týdnů.

Ošklivé zranění má po výjezdu k případu strážník táborské městské policie. Do ruky se mu zakousl pes, který se ukrýval...

Na Budějovicku vjel motorkář na přejezdu pod vlak. Nehodu nepřežil

Motorkář nepřežil v sobotu v noci střet s vlakem na přejezdu v katastru Nové...

Na železničním přejezdu na Českobudějovicku vjel o víkendu motorkář přímo před projíždějící vlak. Srážku neměl šanci...

Chýnovská jeskyně láká do chladného nitra hory, voda ji stále zvětšuje

Současná prohlídková trasa Chýnovské jeskyně je dlouhá 260 metrů a převýšení...

Příkré, nerovnoměrně vysoké schody a všudypřítomný chlad. Procházka chodbami Chýnovské jeskyně na Táborsku patří k...

Další z rubriky

Podle inspektorů roste počet případů, kdy kopáči vltavínů ničí přírodu

Kopáči hledají vltavíny u Jankova na Českobudějovicku. „Nejhorší je, že kopáči...

Česká inspekce životního prostředí v Jihočeském kraji eviduje v posledních dvou letech nárůst počtu případů, kdy lidé...

U Lipna mladiství ujížděli policistům. Honička skončila havárií v lese

Policisté pronásledovali u Lipna Audi A6, ve kterém se po nehodě zranili dva...

Auto, v němž jeli dva mladiství, pronásledovali policisté brzy ráno na silnicích v okolí jihočeského Lipna. Honička...

Mladík, jenž ujel bez placení s pumpařem na kapotě, se přihlásil policii

Mladík odjížděl od čerpacích stanic bez placení ve stříbrném fordu.

Policii se přihlásil mladík, který ujížděl bez placení od benzinových stanic na Benešovsku a Táborsku. V jednom případě...

Najdete na iDNES.cz