Vědci dali do ryb vysílačky. Mapují jejich život v Římovské přehradě

  16:28aktualizováno  16:28
Pod hladinou Římovské přehrady provádějí hydrobiologové unikátní výzkum. Po vyhodnocení milionů dat jako první na světě zjistí, co ovlivňuje pohyb ryb ve vodních nádržích.

Vodní nádrž Římov. | foto: David Peltán, MAFRA

Jak působí na pohyb ryb počasí, teplota vody, členitost dna, délka dne nebo měsíční svit?

Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích budou brzy znát odpovědi podložené výzkumem. V letošním roce už od dubna zaznamenávají pohyb 110 ryb ve vodách nádrže Římov na Českobudějovicku.

Fotogalerie

Spolu s podobnými výzkumy, které v minulých dvou letech provedli v severočeských důlních nádržích Most a Milada, získají množství dat, které nemá obdoby v celosvětovém měřítku. A vedle tajemství pohybu ryb od jara do podzimu navíc získají v souvislostech proměny celého vodního ekosystému.

„V Římově jsme označili 110 kusů štik, sumců, candátů, okounů, plotic a cejnů. Dravé ryby a potom ty nejběžnější, kterých je ve vodách nádrže nejvíce. Po přehradě máme rozmístěných 90 speciálních přijímačů a do ryb jsme umístili několik centimetrů dlouhé vysílačky. Ty vysílají signál každých 15 vteřin a přijímače v tomto intervalu zaznamenávají přesnou polohu každé ryby,“ popisuje metodu hlavní koordinátor projektu Milan Říha.

Římov sledují vědci od roku 1979

Kromě těchto údajů ale přijímače zaznamenávají i velké množství dalších dat, například teplotu vody, hloubku, v níž se ryby pohybují, množství kyslíku ve vodě, intenzitu slunečního svitu a fáze Měsíce. Římov sledují vědci z ústavu už od doby, kdy se jako přehrada na řece Malši napouštěla, tedy od roku 1979. Díky tomu mohou data porovnávat a zjišťovat, jak se složky ekosystému přehrady mění z dlouhodobého hlediska.

Nádrž na Malši je navíc specifická i z jiných důvodů. Například se na ní sportovně nerybaří, a výzkum tak neovlivňují další nezamýšlené faktory.

„Na sportovních vodách například rybáři intenzivně krmí a nedravé ryby se potom stahují právě na tato místa. Na druhou stranu i Římov je ovlivňený pytláctvím. Zjistili jsme například, že tam je málo velkých kusů dravých ryb, které pytláci zřejmě vychytají,“ podotýká Milan Říha.

Výzkum na Římově začal letos v dubnu a potrvá ve stejné intenzitě až do konce listopadu. Data ale budou přístroje sbírat i v zimě. Bude z nich možné zjistit, jaké druhy ryb si v nádrži vybírají jaký prostor a kam se stahují v zimě. Nebo třeba jaké hloubky vody obývají v závislosti na proměnách počasí.

Podle vědců zatím nikdo na světě neshromáždil tolik informací, které mohou být v budoucnu využité například i při komerčním chovu ryb v akvakulturních systémech, které se používají stále častěji.

„Tohle je zatím jen otázka vzdálené budoucnosti. Ale je samozřejmě možné, že když zjistíme, jaké podmínky rybám nejlépe vyhovují, bude je možné zkusit nasimulovat i v umělém prostředí, a tím ovlivnit intenzitu příjmu potravy a jejich růst,“ říká Říha.

Na některé otázky vědci mohou odpovědět už dnes, pro jiné zatím hledají správnou metodiku vyhodnocování. „Jedná se o pilotní projekt, bylo proto nutné nejprve vytvořit pravidla a systém. To bylo mnohem snazší u severočeských důlních propadlin, které neměly tak výrazně proměnlivý reliéf. U Římova se často mění stav hladiny, přehrada je mnohem členitější než nádrže, které byly původně jen dírami do země, a proto někde metodiku teprve vytváříme,“ vysvětluje správce databáze Vilém Děd.

Rozpočet výzkumu počítají vědci v milionových částkách, jeden přijímač je možné pořídit za 90 tisíc korun a zvláštní vysílačka pak stojí okolo 500 eur. Díky moderní technice se ale v severních Čechách a v Římově podařilo získat už přes 45 milionů pozic ryb a tisíce dalších údajů, které průběžně vyhodnocují.

Nejčtenější

Učitelka z Prachatic vydržela 49 dní ve tmě. Nyní si chce změnit život

Marcela Haspeklová uspořádala ve vimperské kavárně Ve Skále komponovaný večer s...

Zatímco většina lidí si vyzkouší pobyt ve tmě maximálně na týden, prachatická učitelka Marcela Haspeklová vydržela v...

Tři zájemci o dostavbu dálnice D4 mají smůlu, ministerstvo je vyloučilo

Vizualizace dálnice D4 u Příbrami

Do druhého kola výběrového řízení na dostavbu 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem vybralo ministerstvo...

Jihočeský Ikaros létal v 18. století s křídly na trhy do Vodňan

Vít Fučík na ilustraci A. Hermana v knize Z dějin naší vzduchoplavby od Václava...

Průkopník české aviatiky Vít Fučík údajně létal v 18. století v unikátním postroji. Pomáhaly mu měchy naplněné...

Mladý Prospal dostal u táty první šanci v českobudějovickém áčku

Václav Prospal mladší v dresu Českých Budějovic

Václav Prospal na střídačce hokejového Motoru České Budějovice a Václav Prospal i přímo na ledě. Jenže o 25 let mladší....

První liga: Kladno podlehlo Budějovicím, Jihlava vyhrála v Třebíči

Kladenský brankář Lukáš Cikánek zasahuje v utkání s Českými Budějovicemi.

Vedoucí tým první hokejové ligy v tuhé bitvě potvrdil svou pozici - České Budějovice v 23. kole vyhrály na ledě Kladna...

Další z rubriky

Tábor investuje do centra pro seniory i parkoviště ve Větrovech

Opravy Budějovické ulice v Táboře (červenec 2018).

Nejnákladnější akcí příštího roku v Táboře bude stavba centra pro seniory, vyplývá to z návrhu rozpočtu. Pokračovat...

Vědci v Letech našli boty i šperky vězňů, hromadné hroby Romů zatím ne

Památník v Letech je na místě přesně dvacet let.

Muzeum romské kultury provedlo archeologický výzkum v místě bývalého romského koncentračního tábora v Letech u Písku....

V anketě řidičů o nejhorší výmol v kraji vede díra v Budějovicích

V anketě serveru vymoly.cz „vyhrály“ jihočeskou část díry na křižovatce ulic...

Sto tisíc hlasů řidičů rozhodlo v soutěži o nejhorší díru na silnici v republice webu www.vymoly.cz. Jižní Čechy...

Najdete na iDNES.cz