Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci dali do ryb vysílačky. Mapují jejich život v Římovské přehradě

  16:28aktualizováno  16:28
Pod hladinou Římovské přehrady provádějí hydrobiologové unikátní výzkum. Po vyhodnocení milionů dat jako první na světě zjistí, co ovlivňuje pohyb ryb ve vodních nádržích.

Vodní nádrž Římov. | foto: David Peltán, MAFRA

Jak působí na pohyb ryb počasí, teplota vody, členitost dna, délka dne nebo měsíční svit?

Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích budou brzy znát odpovědi podložené výzkumem. V letošním roce už od dubna zaznamenávají pohyb 110 ryb ve vodách nádrže Římov na Českobudějovicku.

Fotogalerie

Spolu s podobnými výzkumy, které v minulých dvou letech provedli v severočeských důlních nádržích Most a Milada, získají množství dat, které nemá obdoby v celosvětovém měřítku. A vedle tajemství pohybu ryb od jara do podzimu navíc získají v souvislostech proměny celého vodního ekosystému.

„V Římově jsme označili 110 kusů štik, sumců, candátů, okounů, plotic a cejnů. Dravé ryby a potom ty nejběžnější, kterých je ve vodách nádrže nejvíce. Po přehradě máme rozmístěných 90 speciálních přijímačů a do ryb jsme umístili několik centimetrů dlouhé vysílačky. Ty vysílají signál každých 15 vteřin a přijímače v tomto intervalu zaznamenávají přesnou polohu každé ryby,“ popisuje metodu hlavní koordinátor projektu Milan Říha.

Římov sledují vědci od roku 1979

Kromě těchto údajů ale přijímače zaznamenávají i velké množství dalších dat, například teplotu vody, hloubku, v níž se ryby pohybují, množství kyslíku ve vodě, intenzitu slunečního svitu a fáze Měsíce. Římov sledují vědci z ústavu už od doby, kdy se jako přehrada na řece Malši napouštěla, tedy od roku 1979. Díky tomu mohou data porovnávat a zjišťovat, jak se složky ekosystému přehrady mění z dlouhodobého hlediska.

Nádrž na Malši je navíc specifická i z jiných důvodů. Například se na ní sportovně nerybaří, a výzkum tak neovlivňují další nezamýšlené faktory.

„Na sportovních vodách například rybáři intenzivně krmí a nedravé ryby se potom stahují právě na tato místa. Na druhou stranu i Římov je ovlivňený pytláctvím. Zjistili jsme například, že tam je málo velkých kusů dravých ryb, které pytláci zřejmě vychytají,“ podotýká Milan Říha.

Výzkum na Římově začal letos v dubnu a potrvá ve stejné intenzitě až do konce listopadu. Data ale budou přístroje sbírat i v zimě. Bude z nich možné zjistit, jaké druhy ryb si v nádrži vybírají jaký prostor a kam se stahují v zimě. Nebo třeba jaké hloubky vody obývají v závislosti na proměnách počasí.

Podle vědců zatím nikdo na světě neshromáždil tolik informací, které mohou být v budoucnu využité například i při komerčním chovu ryb v akvakulturních systémech, které se používají stále častěji.

„Tohle je zatím jen otázka vzdálené budoucnosti. Ale je samozřejmě možné, že když zjistíme, jaké podmínky rybám nejlépe vyhovují, bude je možné zkusit nasimulovat i v umělém prostředí, a tím ovlivnit intenzitu příjmu potravy a jejich růst,“ říká Říha.

Na některé otázky vědci mohou odpovědět už dnes, pro jiné zatím hledají správnou metodiku vyhodnocování. „Jedná se o pilotní projekt, bylo proto nutné nejprve vytvořit pravidla a systém. To bylo mnohem snazší u severočeských důlních propadlin, které neměly tak výrazně proměnlivý reliéf. U Římova se často mění stav hladiny, přehrada je mnohem členitější než nádrže, které byly původně jen dírami do země, a proto někde metodiku teprve vytváříme,“ vysvětluje správce databáze Vilém Děd.

Rozpočet výzkumu počítají vědci v milionových částkách, jeden přijímač je možné pořídit za 90 tisíc korun a zvláštní vysílačka pak stojí okolo 500 eur. Díky moderní technice se ale v severních Čechách a v Římově podařilo získat už přes 45 milionů pozic ryb a tisíce dalších údajů, které průběžně vyhodnocují.




Nejčtenější

Lety byly cestou na smrt, vzpomínají pamětníci tábora a jejich potomci

Historická podoba romského tábora.

Tomio Okamura z SPD vyzývá, aby politikům konečně někdo řekl, jak to bylo s táborem v Letech u Písku. MF DNES se...

VIDEO: Baterie za 24 milionů je největším úložištěm energie v Česku

Zařízení se nachází uvnitř kontejneru v Mydlovarech na Českobudějovicku.

V Mydlovarech na Českobudějovicku spustila společnost E.ON zkušební provoz zařízení, které umožňuje ukládání elektrické...



Kladno vyhrálo i bez zraněného Jágra, první ligu vedou Karlovy Vary

Jaromír Jágr utkání proti Havířovu nedohrál, zápas pro něj skončil už ve 3....

Hokejisté Kladna v 50. kole první ligy porazili Havířov 3:1, přestože se po většinu zápasu museli obejít bez Jaromíra...

Kamion se v zatáčce na Strakonicku srazil s autem. Jeden řidič zemřel

Řidič osobního automobilu srážku nepřežil, řidič v nákladním vozidle utrpěl...

Kamion a osobní vůz se před polednem střetly v obci Hněvkov na Strakonicku. Řidič osobního auta podlehl těžkým...

Na ekofarmě chovali kuřata a pěstovali marihuanu. Soud je potrestal

Záběry do pěstírny konopí, kterou celníci odhalili v rámci akce FRANC, zaměřené...

Soud potrestal spolumajitele ekofarmy z Klatovska v Plzeňském kraji. Kromě chovu kuřat pěstovali marihuanu, kterou od...

Další z rubriky

Policie uzavřela kauzu Zimolovy chalupy na Lipně. Nikoho stíhat nebude

Jeden z kandidátů na post předsedy ČSSD Jiří Zimola v Rozstřelu (14. února 2018)

Policie uzavřela případ stavby rekreačního domu exhejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD) na Lipně. Šlo o nejasné financování...

Studenti univerzity bavili děti v srbských táborech pro uprchlíky

Studenti Jihočeské univerzity působili v Srbsku v táborech pro uprchlíky. Byla...

Pět studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vyrazilo do Srbska, kde pomáhali v uprchlických táborech....

Zubařů ubývá a stárnou, proto mají na Jindřichohradecku „putovní“ pohotovost

Ilustrační snímek

Od víkendu se mění systém zubních pohotovostí na Jindřichohradecku. Lidi s bolavým chrupem budou nově ošetřovat...

Najdete na iDNES.cz