Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rodí se zdravý les Šumavy. Lesníci prosvětlují smrčiny, aby byly odolnější

  11:49aktualizováno  11:49
Na Šumavě prořezávají uměle vytvořené lesy, kde roste na jednom hektaru až tři tisíce smrků. Díky světlu stromům zesílí kořeny, přibudou větve a lépe překonají nepříznivé podmínky. Nové postupy „výchovy“ lesa používají lesníci jako první v celém Česku.

Díky prosvětlení mohou stromy lépe růst. Zesílí jim kořeny a lépe překonají nepříznivé podmínky. | foto: NP Šumava

Pod mladými smrky, jen pár kilometrů od Borových Lad na Prachaticku, leží spousta jehličí a ulámaných větví vonících pryskyřicí. Ještě předminulý týden tady lesníci s pomocí harvestorů naplno káceli.

I když možná polovina stromů zmizela, na první pohled je všude kolem pořád hustý les. Místy stromy tvoří početnější skupinky, jinde jsou jejich rozestupy širší. Oproti místům, kam se lesníci ještě nedostali, je tady mnohem více světla a mezi smrky se sem tam zlatě zaleskne i do podzimního hávu oděný buk.

Zatím ještě slabý a pokroucený, ale díky prosvětlení lesa může lépe růst a nabírat sílu. Stejně jako vybrané smrky, které zásah také přečkaly, v budoucnu vytvoří stabilní základnu vznikajícího lesa.

Právě takový je totiž smysl zásahů, které v mladých lesích na Šumavě provádí správa národního parku už třetím rokem. Až do konce 20. století to byly většinou smrkové porosty, u nichž se počítalo s jejich hospodářským využitím - a vznikly umělou výsadbou. Takové lesy zabírají až třetinu rozlohy celého národního parku a rostou i tam, kde by mohly za jiných okolností převládat jedle nebo buky.

Hrozí velké riziko, že se vyvrátí nebo přilákají kůrovce

Nejmladším ze smrkových monokultur je dvacet až třicet let a jsou velmi husté. Na hektaru lze napočítat až tři tisíce stromů.

„Soupeří spolu o světlo. Rostou proto do výšky, zkracují se jim koruny a mají malé kořeny. Hrozí u nich proto velké riziko, že se vyvrátí a nebo budou za čas ideálním lákadlem pro kůrovce. Kvůli zastínění mají takové lesy navíc minimální podrost a poskytují jen málo prostoru pro život dalších rostlin a živočichů,“ vysvětluje náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jan Kozel, do jehož působnosti spadá péče o lesní ekosystémy.

Fotogalerie

Mimo národní park jsou takové lesy poměrně běžné, ale v blízkosti nejcennějších území je třeba vylepšit jejich stabilitu. A kvůli ní na Šumavě začali používat nové postupy „výchovy“ lesa.

Výrazným prosvětlením se lesníci snaží zbývajícím stromům poskytnout prostor, který jim v husté výsadbě chyběl. Díky světlu stromům zesílí kořeny, přibudou větve a lépe překonají nepříznivé podmínky.

Místy stromy dokonce téměř mizí a světlina připomíná palouk s několika solitéry. Díky tomu tady v budoucnu vyroste bohatější koberec rostlin, například borůvčí. Za ním by se měli rozšířit motýli a další hmyz. Ale prostředí bude vhodné třeba i pro tetřevy nebo jeřábky.

Snáze se tu budou moci uchytit i semena stromů, která sem zavane vítr nebo roznesou ptáci. A po desítkách let les získá pestrou strukturu, která mu zajistí mnohem větší stabilitu.

Nechali se inspirovat přírodou

K té má přispět i další zvláštnost, které si lze v lese všimnout. Uprostřed palouku stojí pahýly smrků, které vypadají, jako by je před časem polámala vichřice. Ale je to dílo člověka. Stejně jako ležící větve stromů, po nichž ještě nedávno jezdily harvestory, postupně zetlí. Uchytí se na nich houby, v některých možná najdou možnost k hnízdění ptáci.

„Pro tyto zásahy jsme se nechali inspirovat přírodou. Díky tomu, že na Šumavě je skoro čtvrtina plochy lesů ponechána bez zásahu, můžeme na ní vidět, jakým způsobem se les přirozeně obnovuje. Les je nesourodý, plný tlejícího dřeva, stromy rostou ve shlucích a někdy osaměle, není možné proto použít nějakou šablonu. Všude je hustý bylinný podrost a to je základ budoucího stabilního lesa,“ upozorňuje Jakub Hruška, vysokoškolský profesor, který je jedním z propagátorů tohoto typu lesního hospodaření.

Na Šumavě tyto postupy zkoušejí v uměle vytvořených smrčinách jako první v celém Česku. Přírodě jsou nejbližší, ovšem mimo národní park nejsou z ekonomických důvodů prakticky realizovatelné. Kácet v hustých lesích tímto způsobem je totiž finančně i technicky náročné, vytěžené dřevo z poměrně mladých stromů navíc není možné příliš výhodně zpeněžit.

Na Šumavě se přitom podobným stylem těží jen v porostech mladších osmdesáti let. „Nám ale nejde o to, abychom na těchto zásazích vydělali. Chceme se pokusit vytvořit stabilní les, který nebude tolik náchylný k poškození a získá stabilitu, díky níž třeba bude v budoucnu možné převést i tyto porosty do oblastí, kde už člověk nebude zasahovat,“ podotýká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chalupská slať, (červen 2008). Tohle výjimečné rašeliniště je perlou Šumavy, je...
Příroda si poradí s kyselými dešti i kůrovcem, ukázal výzkum na Šumavě

Reakce šumavského ekosystému na kůrovcovou kalamitu byla nečekaná i pro vědce. Díky odumření stromů se do půdy vyplavil fosfor, který způsobil, že se v...  celý článek

Polomy na Šumavě v okolí Nové Pece. Na snímku je silnice do Jeleních Vrchů.
Kvůli srpnové vichřici budou na Šumavě zavřené některé stopy pro běžkaře

Srpnová vichřice poničila na Šumavě 120 tisíc kubíků dřeva v místech, kde se smí těžit, další tisíce kubíků pak zetlejí v bezzásahových oblastech. Některé...  celý článek

Nový babybox v Liberci.
Holčička z babyboxu dostala od matky kolíček a od nálezců jméno Melitta

Do strakonického babyboxu někdo odložil ve čtvrtek v noci novorozenou holčičku. Dostala nezvyklé jméno Melitta podle tety zakladatele babyboxů Ludvíka Hesse,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.