Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rád bych vytvořil prohlídky pro děti, říká nový kastelán Hluboké

  10:28aktualizováno  10:28
Třetí nejoblíbenější český zámek má nového správce. Třiačtyřicetiletý Martin Slaba se na Hlubokou přesunul jen o pár kilometrů. Dvanáct let šéfoval nedalekému muzeu v loveckém zámečku Ohrada. Na Hluboké chce pořádat víc kulturních akcí, čeká ho také obnova zimní zahrady.

Martin Slaba je novým kastelánem zámku v Hluboké nad Vltavou. | foto: Petr Kubát, MF DNES

Byl velký šok přejít na Hlubokou z loveckého zámečku Ohrada, kde jste byl 12 let ředitelem tamního muzea?
Ano i ne. Systém péče o národní kulturní památku je stejný. Ten dobře znám. Rozdíl je v tom, že Ohrada je primárně muzeum. Důraz je tam kladen na krátkodobé výstavy, dlouhodobé expozice a akce pro veřejnost. Na zámku Hluboká jsou stabilní interiérové expozice, ke změnám nedochází tak často. Zrovna teď ale máme novou trasu Hostinské pokoje a mým úkolem do konce roku je, poznat její specifika a připravit ji na příští sezonu. Protože je to spíše exkluzivní prohlídka s volnějším režimem, prověřujeme, kolik lidí je ideální na ni pustit. Bude to okolo deseti návštěvníků.

Už jste se seznámil s celým areálem zámku?
Zatím znám základní obrysy provozu. Moc si vážím toho, že tu můžu být ještě dva měsíce se stávajícím kastelánem Miroslavem Pavlíčkem. To je pro mě veliká výhoda. Můžu vytěžit jeho znalosti a zkušenosti. Na zámku bych ještě sám stoprocentně zabloudil. Některé trasy už bych ale byl schopný provázet.

Zámek Hluboká

Návštěvnost

Rok 2017              277 841
Rok 2016              280 872
Rok 2015              245 304
Rok 2014              251 960
Rok 2013              237 131
Rok 2012              232 803

Pozn. Čísla jsou vždy od  1. 1 do 31. 10.

Prohlídky

Zámek Hluboká nabízí prohlídku reprezentačních pokojů, soukromých apartmánů, kuchyně, věže, letošní novinkou jsou hostinské pokoje ve druhém patře, které jsou přístupné jen do této neděle. Od úterý láká zámek na zimní prohlídky, které zavedou návštěvníky do pokojů posledních Schwarzenbergů.

Zkusíte si to?
Do konce roku si to rozhodně vyzkouším. Chci znát jednotlivé profese na zámku.

Co bylo vaší hlavní motivací, proč jste šel do konkurzu?
Po 12 letech na Ohradě jsem hledal novou životní výzvu. Člověk má tendenci zlenivět a přemýšlet ve stereotypech. Tomu jsem se chtěl vyhnout, a proto jsem se rozhodl svůj profesní život zásadně změnit. Nabízím pohled zvnějšku. Zároveň mám zkušenosti z Ohrady, kde se nám dařilo, dělali jsme spoustu akcí. Návštěvníci se nám vraceli.

S jakými vizemi přicházíte?
Hluboká už těžko poroste v množství návštěvníků. Můžeme ale nabízet produkty pro specifické turistické skupiny. Například pro handicapované návštěvníky nebo kastelánské či kurátorské prohlídky. Chtěl bych zpestřit nabídku akcí a programů, aby Hlubočáci a lidé z širšího regionu měli důvod se na zámek vracet. K tomu se například nabízí tradiční letní hradozámecká noc. Dá se využít i rozsáhlý park a zahrada. Zámek v Českém Krumlově je známý díky barokním akcím, my bychom se vzhledem k charakteru hlubockého zámku mohli zaměřit na životní styl přelomu 19. a 20. století.

Máte novou trasu Hostinské pokoje, jaké další novinky chystáte?

Trasa se může do budoucna rozšířit, ale to je otázka třeba deseti let. Aktuálně opravujeme zámeckou věž. Měla omezený provoz. U posledních schodů byla narušená statika. V příští sezoně chceme znovu zpřístupnit věž v plném rozsahu. Plánujeme opravu kaple a čeká nás obnova zimní zahrady, která nás propojuje se sousední Alšovou jihočeskou galerií.

Fotogalerie

Plánujete navázat větší spolupráci s touto institucí?
Na konci listopadu mám schůzku s ředitelem Alešem Seifertem, věřím, že najdeme společnou řeč k oboustranně výhodné spolupráci.

Hluboká je třetím nejoblíbenějším zámkem v Česku. Letos už dorazilo zhruba 280 tisíc návštěvníků. Není to na hranici únosnosti?
Velká návštěvnost může být pro památku problematická. Přetížená je zejména hlavní trasa, na kterou během sezony odchází početná výprava zhruba každých sedm minut. Musíme najít rozumný kompromis mezi prezentací zámku a jeho ochranou. Z muzejního světa si přináším pravidlo, že kulturní dědictví musíme nejen prezentovat, ale především uchovávat.

Kolik funguje v létě na Hluboké průvodců?

Přes dvacet. Dnes opadá zájem mladých lidí o tuto brigádu. Dříve se musela většina žádostí odmítat. Celkem má zámek 25 stálých zaměstnanců.

Martin Slaba (43 let)

Narodil se v Benešově u Prahy. Po studiích na tamním gymnáziu zamířil na jih Čech. Studoval obor historie angličtina na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Chvíli pracoval jako archivář, v roce 2005 nastoupil jako ředitel Muzea lesnictví, myslivosti a rybářství na zámku Ohrada, který spadá pod Národní zemědělské muzeum. 1. ledna oficiálně přebere zámek Hluboká. Působí zde už od listopadu společně s odcházejícím kastelánem Miroslavem Pavlíčkem. Žije s rodinou v Českých Budějovicích. S manželkou Markétou vychovávají dcery Karolínu (8) a Terezu (6).

Pro Hlubokou jsou v poslední době typičtí Rusové a Číňané. Zvlášť druhá skupina je hodně specifická.
To vychází z kulturních rozdílů. Průvodci musí být při práci s podobnou skupinou obezřetnější a předvídavější. Většina domácích návštěvníků přesně ví, jak se má na prohlídce chovat.

Dnes je celkem běžné nabízet aktivity pro rodiny s dětmi. Chcete zlepšit nabídku pro nejmenší návštěvníky?
Mou ambicí bude výhledově vytvořit speciální prohlídky a programy pro děti. Je zajímavé, že poslední Schwarzenbergové, kteří zámek částečně zpřístupňovali veřejnosti, umožňovali prohlídky až od patnácti let. Dnes je standardem, že děti mohou na prohlídky chodit bez omezení. Je na zvážení rodičů, jestli je s sebou vezmou.

Většina kastelánů žije přímo na památkách, budete se sem s rodinou stěhovat?
Zatím budu dojíždět a zhruba za rok se rozhodnu, zda se na zámek přestěhuji. Na Ohradě jsem prvních pět let žil, dalších sedm dojížděl, obojí má své výhody.

Dvanáct let jste stál v čele Muzea lesnictví, myslivosti a rybářství na Ohradě. Na co budete nejvíc vzpomínat?
Ohrada má fantastického génia loci. Jsou zde možnosti, které jinde nejsou. Například uzavřené zatravněné nádvoří je ideální pro pořádání kulturních akcí. S odstupem několika málo dní mi léta na Ohradě připadají idylická, starosti a problémy rychle vyblednou.

Věnujete se aktivně myslivosti?
Když jsem na Ohradu přišel, tak jsem o tom uvažoval. Nakonec jsem si udržel odstup a nyní jsem za to rád. Ohrada mě jako člověka s humanitním vzděláním ale hodně formovala ve vztahu k přírodě i k myslivcům. Dnes mám mezi nimi spoustu přátel a myslivost vnímám velmi pozitivně. Často při různých debatách hájím její přínos pro krajinu a životní prostředí. Vím, co práce myslivců obnáší. Byl jsem i kurátorem mysliveckých sbírek. Zajímaly mě obecné dějiny myslivosti a lovu a vývoj loveckých zbraní a pastí. Z Ohrady jsem si odnesl i vášeň pro ornitologii, ke které se snažím vést i své děti. Na Vrbenských rybnících kousek za Českými Budějovicemi zažíváme úžasná dobrodružství.

Myslivost vás spojuje i s novým působištěm, pro Schwarzenbergy byly typické lovy a hony.
Dějiny myslivosti, ale i lesnictví se s tímto rodem prolínají. Řada mysliveckých a lesnických novinek se u nás poprvé objevila právě ve schwarzenberském prostředí. Lov a myslivost jsou bytostně spjaty i s hlubockým zámkem. Nová trasa zahrnuje pokoje, kde byli na podzim ubytováni členové spřátelených rodů, kteří přijížděli na vyhlášené hlubocké hony. Téměř všichni Schwarzenbergové milovali lov a řada z nich měla dobré lesnické vzdělání. Podle mysliveckého kalendáře se často pohybovali i mezi svými velkostatky.

Máte nějakého oblíbeného Schwarzenberga?
Tím je poslední Schwarzenberg na Hluboké, doktor Adolf. Jeho život je učebnicí dějin první poloviny 20. století. Zažil první světovou válku, rozpad Rakouska-Uherska, vznik Československa. Přestože kvůli pozemkové reformě Schwarzenbergové přišli o významný pozemkový majetek, zachovávali si k republice pozitivní vztah. Na konci 30. let Adolf Schwarzenberg věnoval prezidentu Benešovi milion korun na dokončení opevnění v pohraničí. Po odchodu do emigrace podporoval odboj, po válce mu byl potom znemožněn návrat do vlasti a zabaven majetek. Velmi inspirativní a moderní jsou jeho nadčasové úvahy o postavení bohatého člověka ve společnosti nebo o vztahu zaměstnavatele ke svým zaměstnancům.

Dnes ho lidé znají hlavně jako vášnivého lovce a pro jeho aktivity v Africe. Proč si vybral jako další domov Keňu?
Protože přesně odhadl vývoj v Evropě, hledal si místo, kam se jednou uchýlí před bolševismem a fašismem. V roce 1933 si pronajal farmu M’pala nedaleko rovníku v Keni. Během války plánoval, jak bude po osvobození vozit do Čech schwarzenberské banány a do Afriky zase protivínské pivo. Měl spoustu podnikatelských nápadů a na černý kontinent nahlížel téměř baťovským pohledem. S manželkou jsme zkoumali jeho vztah k Africe téměř deset let. V roce 2014 se nám podařilo vycestovat do Keni a někdejší schwarzenberský majetek zmapovat. Farma stále funguje a jejím srdcem je někdejší schwarzenberský panský dům.

Kdo v něm působí?
Majetek patří americko-keňské nadaci. Součástí farmy je výzkumné centrum napojené na americké univerzity. Schwarzenberský panský dům je téměř neporušený a slouží jako zázemí pro americké vědce. Funguje zde i hydroelektrárna, kterou nechal doktor Adolf postavit výhradně s využitím výrobků československých firem. Na stavbu na místě dohlížel i Hlubočák Viktor Cibulka. Ten pro knížete dříve elektrifikoval výtah na hlubockém zámku. Cibulka se ve 30. letech stal celebritou. Jeho reportáže z Afriky se objevovaly v tehdejších časopisech. V Africe se ale přetěžoval a v roce 1937 zemřel. S pomocí keňských přátel se nám v Nanyuki podařilo dohledat jeho hrob. Za inspiraci k tomuto africkému dobrodružství jsem vděčný právě práci v muzeu na zámku Ohrada.

Autor:


Nejčtenější

Matka s roční dcerou nedorazila domů z návštěvy, odjela na Slovensko

Ilustrační snímek

Policie na jihu Čech pátrala po 19leté ženě z Písku, která zmizela i s ročním dítětem. Jako pravidelně si v úterý došla...

Lékař osahával a líbal pacientku, policie ho viní z pokusu o znásilnění

Ilustrační snímek

Obyčejná návštěva lékaře se pro ženu z Písecka změnila v boj. Doktor ji podle dosavadního vyšetřování začal osahávat a...



Z přístřešku vystartovala doga a pokousala strážníka

Zraněný strážník se bude po kousnutí argentinské dogy léčit několik týdnů.

Ošklivé zranění má po výjezdu k případu strážník táborské městské policie. Do ruky se mu zakousl pes, který se ukrýval...

Na Budějovicku vjel motorkář na přejezdu pod vlak. Nehodu nepřežil

Motorkář nepřežil v sobotu v noci střet s vlakem na přejezdu v katastru Nové...

Na železničním přejezdu na Českobudějovicku vjel o víkendu motorkář přímo před projíždějící vlak. Srážku neměl šanci...

Chýnovská jeskyně láká do chladného nitra hory, voda ji stále zvětšuje

Současná prohlídková trasa Chýnovské jeskyně je dlouhá 260 metrů a převýšení...

Příkré, nerovnoměrně vysoké schody a všudypřítomný chlad. Procházka chodbami Chýnovské jeskyně na Táborsku patří k...

Další z rubriky

Mladík, jenž ujel bez placení s pumpařem na kapotě, se přihlásil policii

Mladík odjížděl od čerpacích stanic bez placení ve stříbrném fordu.

Policii se přihlásil mladík, který ujížděl bez placení od benzinových stanic na Benešovsku a Táborsku. V jednom případě...

U Lipna mladiství ujížděli policistům. Honička skončila havárií v lese

Policisté pronásledovali u Lipna Audi A6, ve kterém se po nehodě zranili dva...

Auto, v němž jeli dva mladiství, pronásledovali policisté brzy ráno na silnicích v okolí jihočeského Lipna. Honička...

Podle inspektorů roste počet případů, kdy kopáči vltavínů ničí přírodu

Kopáči hledají vltavíny u Jankova na Českobudějovicku. „Nejhorší je, že kopáči...

Česká inspekce životního prostředí v Jihočeském kraji eviduje v posledních dvou letech nárůst počtu případů, kdy lidé...

Najdete na iDNES.cz