Sociálnědemokratický hejtman Jiří Zimola zažil jako rodák z příhraničního města Nová Bystřice reálný život v komunismu na vlastní kůži.
"Můj negativní a kritický názor na minulost komunistů zůstává, mé dětství a vzpomínky mi nikdo nevezme. A právě proto, že jsem to zažil, už to nikdy nechci zopakovat," říká jednačtyřicetiletý Zimola.
Při hodnocení uplynulého volebního období jste řekl, že koalice s komunisty by nikdy nefungovala, zatímco s ODS kraj prosperoval. Po čtyřech letech jsou to jiní komunisté?
Před čtyřmi lety byla jiná situace. Osm let tu vládli občanští demokraté v čele s Janem Zahradníkem. I díky němu získali 60 tisíc hlasů a skončili na druhém místě. A my jsme s nimi uzavřeli koalici, protože jsme respektovali většinovou vůli voličů, kteří k volbám přišli. A totéž se děje dneska, proto v tom nevidím nic dramatického.
Kdyby dnes byla druhá třeba Dělnická strana sociální spravedlnosti, uzavřeli byste koalici s ní?
Jednali bychom s ní první, ale neříkám, že bychom se s ní dohodli na koalici. Nepodsouvejte mi, že respektujeme až tak výsledek voleb, že automaticky uzavíráme koalici s druhým. Je tam přece spousta dalších ohledů. Kdyby to tak bylo, už bych nezval Jihočechy 2012, lidovce a TOP 09, ani ODS.
A co tlak z centra, abyste preferovali komunisty před pravicí?
Totéž se přece říkalo před čtyřmi lety, jak na nás tehdejší předseda Jiří Paroubek tlačí, abychom uzavírali nějaké koalice. A jak údajně silně nesouhlasil s velkou koalicí v jižních Čechách, kterou jsme si prý vydupali jemu navzdory. Nebyla to pravda. To, že naši předsedové před volbami doporučí, jak bychom měli vést jednání, neznamená, že to je direktivní nařízení, které musíme respektovat.
Kdy jste naposledy mluvil o krajské koalici se šéfem Sobotkou?
Zavolal jsem mu po jednání s Jihočechy 2012 v pondělí dopoledne. Sdělil jsem mu, že ve hře je varianta s Jihočechy a lidovci, nebo s komunisty, a zeptal se, jaký na to má názor. Předseda mi doslova řekl, že přijatelné jsou obě varianty. Že pro něj je rozhodující, aby se na vládě v jižních Čechách nepodílely současné strany vládní koalice ODS a TOP 09.
Co nakonec rozhodlo pro spolupráci s komunisty?
Jejich korektní přístup. Na rozdíl od Jihočechů a KDU-ČSL se komunisté jednání nebránili. Jihočeši se sami diskvalifikovali z prvních dvou kol jednání, která jsme mohli absolvovat a dobrat se na nich i k tomu, k čemu jsme se nakonec ani nedobrali. Diskvalifikovali se svým postojem, kdy vzápětí po vyhlášení výsledků voleb uzavřeli trojdohodu, která vystupovala se svými 16 mandáty proti ČSSD.
Jak složité pro vás bylo rozhodování vládnout s komunisty?
Na rozdíl od teoretiků, kteří si čtou Černé knihy komunismu, já jsem ho zažil v běžném životě. Zažil jsem, jak vypadá péesácké městečko uzavřené ze všech stran, do kterého se bez kontroly nedostanete. Zažil jsem zašpérovanou hranici, ostnaté dráty kolem Nové Bystřice, kde jsme měli zahrádku 20 metrů od drátů a v nich procházeli péesáci se služebními psy. Slyšel jsem zvony z Rakouska, ale netušil jsem, jestli tam vůbec žijí lidé, protože jsme se tam nikdy nedostali. Proto už bych to nikdy nechtěl zažít, ale zjistil jsem, že dnes už si lidé komunisty spojují jen se sociálními jistotami a chtějí je zpátky.
A vy jim to umožníte.
Obávám se, že čím víc proti nim budou demokratické strany v pozoru a budou je vyčleňovat, tím víc komunisté porostou. Role opozice jim k tomu jen nahrává. A já si myslím, že je třeba tento trend obrátit. Komunisté už jsou mnohde na komunální úrovni a nic dramatického se nestalo. Už před čtyřmi roky se dostali i do několika krajských vlád a nemám pocit, že by se tam zhroutil svět, že by tam lidé žili v rezervacích. Je to jen naše předpojatost a vracím se k tomu stěžejnímu: nezačneme-li komunistům ukládat, aby řešili problémy, nikoli o nich jen mluvili, budou dál posilovat.
