Módní návrhářka Tereza Sabáčková přijala pozvání MF DNES k povídání do seriálu...

Módní návrhářka Tereza Sabáčková přijala pozvání MF DNES k povídání do seriálu Na ležáku v Masných krámech. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Mám ráda černou, říká návrhářka, která oblékla Švantnerovou do Vegas

  • 2
Módní návrhářka Tereza Sabáčková z Českých Budějovic vyhrála v roce 2010 soutěž Svatební šaty a od té doby navrhuje róby pro modelky i herečky. Ateliér má i na Národní třídě v Praze a pro látky létá do Dubaje.

Zářivě žlutá, temně modrá a bílá s tyrkysovou. Právě takové barvy zvolila módní návrhářka Tereza Sabáčková na šaty, které vytvořila pro Nikol Švantnerovou. Česká Miss 2015 si je odvezla minulý týden do Las Vegas na soutěž Miss Universe.

O tom, že by se stala návrhářkou, Tereza Sabáčková jako dítě ani nesnila. Když začala studovat na Českoanglickém gymnáziu v Českých Budějovicích, věřila, že půjde například na práva, protože to se do života hodí více. Snít začala až později.

Tereza Sabáčková (34 let)

Vystudovala obor výtvarná výchova a společenské vědy na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Zároveň pomáhala v českobudějovickém Ateliéru SALI, který založila její matka Libuše. Tam začala navrhovat první kolekce šatů. Dodnes v ateliéru podle potřeby působí, pomáhá i s pořádáním kurzů šití nebo přednáší o současných módních trendech. V roce 2010 vyhrála soutěž Svatební šaty a díky tomu se rozhodla otevřít si pod svým jménem návrhářský ateliér v Praze na Národní třídě. Mezi její zákazníky patří řada hereček, pro svatební šaty k ní zamířily i bývalá Česká Miss Iveta Lutovská-Vítová, Gabriela Dvořáková-Bártová nebo herečka Veronika Nová-Arichteva. Troje večerní šaty navrhla i pro poslední Českou Miss Nikol Švantnerovou. Ta s nimi reprezentovala Česko na Miss Universe v Las Vegas.

„Vždycky jsem ale ráda kreslila a také mě obklopovaly látky. Babička byla švadlenka, maminka zase má na starosti nakupování látek pro Prior. Když založila Ateliér SALI, začala jsem tam pomáhat a najednou jsem zjistila, že je to vlastně můj plný pracovní úvazek, který mě navíc opravdu naplňuje a baví,“ vzpomíná se smíchem drobná černovláska.

Mezitím stihla vystudovat na pedagogické fakultě výtvarnou výchovu a společenské vědy.

Občas si od navrhování modelů odskočila „zaučit“ na soukromou střední školu, kde například přednášela budoucím kadeřnicím o kresbě a barvách nebo předávala své zkušenosti s podnikáním.

Ráda vytváří šaty s příběhem

Dnes přiznává, že podvědomě cítila, že navrhování modelů je její vysněná práce a vznik maminčina krejčovského ateliéru byl jen tím správným impulzem v dobrou dobu. „Věcem se má vždycky nechat volný průběh a netlačit zbytečně na pilu. Pak k nám samy přijdou,“ říká s tím, že takový názor je vlastně její životní filozofií.

Netají se tím, že je velmi otevřená duchovním záležitostem a občas dokonce svým známým vyloží karty. Baví ji pronikat do tajemství povah podle znamení horoskopu a hodně dá na intuici.

„Když se zpětně ohlédnu za některými věcmi, do nichž jsem se pustila, je mi jasné, že jsem do toho šla srdcem, nikoliv rozumem. A jsem moc ráda, že to vychází,“ naznačuje svůj styl uvažování.

Dobře ví, že její rozhodnutí otevřít si ateliér v Praze na prestižní adrese bylo hodně riskantní. „Když jsem vyhrála v roce 2010 soutěž Svatební šaty, řekla jsem si, že to není náhoda. Věděla jsem, že pražská klientela za mnou těžko bude dojíždět do Českých Budějovic. Plánovala jsem, že to zkusím na rok a uvidím,“ vzpomíná na dobu, kdy se tak trochu bála, že jí společnost na nové adrese budou dělat jen stojany s modely.

O šatech z její autorské dílny se říká, že mají duši i srdce. A Tereza Sabáčková se netají tím, že to všechno ona do svých návrhů dává. Hodně používá ručně přišívané krajky na téměř neviditelné látky a třpytivé kamínky. Nebojí se zákaznicím nabídnout možnost stát se alespoň na chvíli princeznami a královnami.

„Tvrdím, že pohádky nejsou pro to, aby uspávaly děti, ale naopak probouzely dospělé. Myslím na to vždycky, když mi tužka jezdí po papíru a vzniká nový model,“ říká. Ráda vytváří šaty s příběhem, které oslovují lidi na stejné vlně. A také ji baví svatební šaty. „Budoucí nevěsty kolem sebe šíří obrovské množství pozitivní energie, těšení se na úžasnou životní změnu. Já jim vlastně plním jejich sny,“ přiznává návrhářka.

„Všechno přijde, až bude ten správný čas“

Svou vlastní svatbu už má za sebou. A po třech letech i rozvod. „Nesoulad povah. Doslova a do písmene,“ stručně odmítá pátrání ve svém soukromí. Jedním dechem dodává, že má teď období, kdy ji maximálně pohlcuje práce a plány na rodinu zatím příliš neřeší. Podle její životní filozofie všechno přijde, až bude ten správný čas. Jedno rozhodnutí ale přijala. „Už vždycky budu mít příjmení Sabáčková. Je to vlastně moje značka,“ dodává.

Právě pod svým jménem organizuje přehlídky, létá pro látky do Dubaje a většinou vlastníma rukama pak po nocích přišívá krajky a kamínky na modely.

„Spím fakt jen pár hodin. Ale nejsem v tom sama. Zrovna když jsem špendlila ve tři v noci tyrkysové krajky na bílé šaty pro Nikol do Vegas, přišel mi e-mailem návrh šperků k téhle róbě od majitelky firmy Šenýr Bijoux,“ říká.

Opět se jí potvrdilo, že spolupracuje s lidmi, kteří jsou na stejné vlně jako ona. Švantnerovou zaznamenala už jako modelku v jejích začátcích a dobře ví, že má charizma. Stejně tak ji potěšilo, že se obě shodly na zářivě žlutých šatech, protože to je barva, která každému nesluší. Ale Nikol ji umí nosit. Švantnerová na soutěži Miss Universe nakonec nepostoupila mezi semifinálovou patnáctku.

Fascinuje ji Dubaj

Sama Tereza Sabáčková na svém oblečení preferuje hlavně černou. Měla kdysi i období šedé a temně modré, v létě zase chodí v bílé s tyrkysovými doplňky. „Já se vyřádím s barvami na modelech, černá však souzní s mou duší rockerky,“ směje se a přiznává, že zpívala s nejrůznějšími kapelami. V nabitém programu jí na tuhle vášeň už čas nezbývá.

„Vždycky jsem taky chtěla cestovat. Fascinuje mě Dubaj, to míchání kultur. Tam se vracím opravdu ráda. Ovšem jsou to pracovní cesty za látkami. Na pláži jsem tam byla asi dvakrát,“ poznamenává s tím, že touhu po cestování si nejvíc plní přejížděním mezi pražským a českobudějovickým ateliérem. Přiznává, že se také pomalu učí říkat ne, protože její den opravdu není nafukovací. Moc jí to ale zatím nejde.

Zatím tedy ustoupila alespoň tím, že má švadleny, které na jejích modelech pracují. Svůj díl práce ovšem odvádí také. „Je to, jako když se upeče dort podle vašeho receptu, ale krémem a šlehačkou už ho dozdobíte vy sama,“ vysvětluje. Baví ji vidět ve štůčku látky už konkrétní šaty nebo při setkání s klientkou poznat, co jí bude slušet.

„Někdy stačí o centimetr posunout rozšíření sukně, zvolit dobrý střih rukávů, podpořit to krásné a potlačit nedostatky. To šaty z konfekce většinou nedokážou,“ dodává žena, která si pro sebe oblečení nakupuje velmi nerada. „Já své oblékání moc neřeším. Cukrářka si taky večer místo dortu dá určitě raději bůček.“