Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Drahá voda? Vždyť tisíc litrů stojí jako dvě piva, srovnává šéf Čevaku

  14:02aktualizováno  14:02
Pěti ze šesti Jihočechům teče z kohoutku voda, kterou dodává společnost Čevak. Firma, která je s tisíci pracovníky jedním z největších zaměstnavatelů v regionu, působí i na části Plzeňského kraje a Vysočiny. Ročně dodá klientům 24 milionů kubíků pitné vody.

Christian Hasenleithner je předsedou představenstva vodárenské společnosti Čevak. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Předsedou představenstva firmy je Christian Hasenleithner, usměvavý Rakušan, který vede vodohospodářskou sekci v mateřské společnosti Čevaku Energie AG. Ta působí hlavně v Rakousku a soustředí se převážně na energetiku. Přestože se Hasenleithner učí česky a mnohému už rozumí, na rozhovor si raději vzal tlumočnici.

Každého určitě zajímá cena vodného a stočného. Jak z vaší strany vypadají vyjednávání s městy a obcemi?
Mě překvapuje, jak je tato diskuse vždycky emocionální. Podívejte se, kolik stojí dvě velká piva. Asi jako tisíc litrů pitné vody. O pivu tu nikdo moc nepřemýšlí, ale voda je téma na vášnivé diskuse.

Možná proto, že piva nespotřebujeme 100 litrů denně...
Samozřejmě, ale voda je také potravina. Jinak co se týče tvorby ceny, je to v
Česku velmi tvrdě regulováno. Jsou zákonné předpisy a ty se musí dodržovat. Existují tři skupiny nákladových složek - naše provozní náklady, nájemné obcím a poplatky státu.

A proč jsou ceny tak rozdílné v různých obcích a městech?
To proto, že provozní náklady v každé lokalitě se často velmi liší. I nájemné je rozdílné. Infrastruktura může být ve městě ve špatném stavu a radnice potřebuje více prostředků na její obnovu.

Christian Hasenleithner

Narodil se 20. října 1958 v hornorakouském Steyeru. Po většinu svého pracovního života se pohybuje v technických profesích zaměřených především na vodohospodářství. Od roku 2000 pracuje pro společnost Energie AG Oberösterreich a od roku 2004 vede její vodohospodářskou část. Ve stejném roce se stal také jednatelem Energie AG Bohemia. Je předsedou představenstva společnosti Čevak a Vodovody a kanalizace Beroun. Mezi jeho zájmy patří fotografování, rocková muzika, potápění, golf a s českými kolegy také ochutnávka dobrého piva.

Tábor má například cenu vody vůbec nejvyšší v kraji. Přitom konkurence vodárenských společností tam je velká. Proč?
V Táboře je velmi specifická situace. Šly tam velmi vysoké evropské dotace do infrastruktury, které přesáhly 400 milionů korun. Unie však předepsala zcela nový systém výpočtu ceny, který funguje jinak než v ostatních městech. Je to paradoxní situace, které, upřímně řečeno, nerozumím. Cílem dotace by podle mě mělo být občanovi a obci ulehčit, a ne naopak.

Zajímavá situace byla nedávno v Prachaticích, kde se cena vody skokově zvedla poté, co ve městě skončila Madeta. Proč to má takový vliv?
Jedna továrna může v menším městě ovlivnit cenu velmi drtivě. Uzavření výroby může znamenat, že se nám zcela vytratí zisk. Je třeba si uvědomit, že 80 procent nákladů ve vodárenství je fixních. Musíme udržovat infrastrukturu, ať trubkami proteče voda, nebo ne. Paradoxní je, že čím více lidé s vodou šetří, tím je pak dražší.

Málokdo asi tuší, jak to ve vodohospodářském byznysu vlastně chodí. Co společnost, jako je Čevak, vlastní, co provozuje a jaké má povinnosti?
Vodárenská infrastruktura na jihu Čech, což jsou zdroje, úpravny vody, vodovodní vedení, kanalizační sítě, čistírny, vodojemy - všechno to patří obcím a městům. My zajišťujeme, aby veškerá tato infrastruktura fungovala, aby se voda dostala od zdroje k zákazníkovi a ta použitá zase do čistírny. Zní to jednoduše, ale je to velmi složitý proces.

Co se děje v případě havárií? Odpovídáte za něco, co není vaše.
To je pro nás zásadní úkol. Když praskne potrubí v ulici, musíme závadu rychle odstranit a obnovit dodávky vody. A také samozřejmě zabránit větším škodám. Pro představu - máme na starosti 4 500 kilometrů vodovodní sítě, kterými za rok dodáme zákazníkům 24 milionů kubických metrů vody. Ročně také řešíme více jak 1 200 poruch na hlavních vodovodech.

Mateřská společnost Energie AG působí ve vodárenství v Rakousku. Je tamní systém rozdílný od českého?
Tam je situace úplně jiná. Ve vodárenství tam nefunguje hospodářská soutěž, což vede k tomu, že tamní subjekty nejsou na té nejvyšší úrovni. Nejsou nuceny být co nejefektivnější a není na ně tlak poskytovat ty nejlepší služby. Jsem přesvědčen, že z českého vodárenství si to rakouské může vzít příklad.

Má český zákazník stejné návyky jako rakouský?
Ano, spotřeba vody je velmi podobná. Poslední dobou je společný trend v šetření. Jsou pro to dva důvody - lidé omezují svoji spotřebu a navíc jsou spotřebiče méně náročné. Pračky, myčky nepotřebují tolik vody jako dříve. Jeden rozdíl tu ale je. Češi si v posledních letech ve velkém staví u domů bazény a ty pak napouští. Což je trend, který se nám líbí. (smích)

Jak vnímáte česko-rakouské vztahy? Hlavně v oblasti energetiky to mezi námi skřípalo.
Myslím si, že obě naše země mají svůj názor a ten se nezmění. Nepovažuji za šťastné, když Rakousko jako země, která se rozhodla vzdát se atomové energie, radí někomu jinému, kdo ji využívá a nemá s ní problém. Myslím, že se ta diskuse hodně uklidnila a vrátila se na věcnou úroveň. Spolupráce mezi oběma zeměmi je na velmi dobré úrovni, což potvrzuje i Zemská výstava, která je přeshraniční.

Jak jste na tom s češtinou?
Umím česky špatně, ale učím se deset měsíců. Mnohé už rozumím, ale mluvení mi dělá problémy. Zlepšování mých znalostí je ztížené tím, že hodně českých spolupracovníků mluví velmi dobře německy nebo anglicky. Což je také jeden z rozdílů oproti rakouským kolegům, kteří takové znalosti v angličtině nemají.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stanislav Pilát z Tálína na Písecku si doma čistí krev pětkrát týdně. Mobilní...
Jsem sám sobě sestřičkou, říká první jihočeský pacient s domácí dialýzou

Podnikatele Stanislava Piláta z Tálína zradily ledviny loni v lednu. Rok a půl dojížděl na hemodialýzu do písecké nemocnice, ale od letošního července už si...  celý článek

semafory
Průjezd Krumlovem by mohly zrychlit semafory místo kruhových objezdů

Cestu přes Český Krumlov k Lipnu může zlepšit proměna dvou kruhových objezdů na hlavní silnici na křižovatky se semafory. Řidičům by se citelně ulevilo. Světla...  celý článek

Původně gotický dům byl renesančně přestavěn v poslední čtvrtině šestnáctého...
V Krumlově koupili dům s podlahou z kostí. Proměnu stihli za 4 měsíce

Zuzana a Ladislav koupili zanedbaný historický dům z 15. století v centru Českého Krumlova. Chtěli vytvořit hotel, který bude lidi inspirovat. Obrátili se na...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.