Spolužáci ve škole na nás křičeli Juden raus, vzpomíná Wintonovo dítě

  11:06aktualizováno  11:06
Nicholas Winton pomohl v roce 1939 z Československa uprchnout 669 dětem převážně židovského původu. Vypravoval pro ně vlaky, kterými se dostaly do Británie. V adoptivních rodinách přečkaly druhou světovou válku. V jednom takovém vlaku seděla tehdy i třináctiletá Ruth Hálová z Českého Krumlova.

Ruth Hálová je jedním z 669 dětí, které odjely v roce 1939 z Československa vlakem do Velké Británii díky Nicholasi Wintonovi. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Ruth Hálová tvrdí, že jen z boží milosti byla zachráněna před holokaustem a přežila bez úhony tu strašlivou kapitolu života Židů. Přesto si myslí, že je už třeba přehodit výhybku.

Ruth Hálová (88 let)

Poprvé se narodila v česko-německé židovské rodině manželům Adlerových v Českém Krumlově. Podruhé, jak říká, o 13 let později, když nastoupila do jednoho z osmi vlaků spolu s dalšími 668 dětmi, které z Československa tehdy zachránil anglický burzovní úředník Nicholas Winton. Po návratu domů v roce 1945 vystudovala přírodní vědy na Karlově univerzitě, poté pracovala v laboratořích v Praze-Motole, v Karlových Varech a Ústí nad Labem. Před 33 lety se vrátila na jih Čech, od roku 2005 bydlela s druhým manželem Milanem v Holubově na Českokrumlovsku. Syn Petr (66) žije v Itálii, dcera Hana (62) spolu s ní. Má tři vnuky.

"Když se budeme pořád v tom hororu a negaci patlat, tak stejně nezabráníme tomu, kdo chce jít cestou zla, aby se na ni vydal. Měli bychom se řídit slovy rabiho Mendela Schneersona a přestat pátrat po příčině. Máme přidávat dobré myšlenky, slova a činy, aby se konečně jazýček vah přehoupl na stranu dobra. S tím naprosto souhlasím," dodává energicky šedovlasá žena, které by málokdo hádal její věk.

Se smíchem říká, že i v nejtěžších chvílích byla optimistka. "Když tady žiju, můžu mít kyselý obličej a neustále očekávat to špatné. Nebo se můžu usmívat na svět a očekávat dobré. To je moje cesta, po které jdu," vysvětluje mi ve chvíli, kdy listuji její autobiografickou knihou Jen z Boží milosti.

Pak zavzpomíná na dobu předválečného pobytu v Českém Krumlově, kdy se maminka jako vdova se dvěma dcerami musela pořádně ohánět, aby rodinu uživila. Pracovala jako sekretářka v továrně Spirových a ti jí také podali pomocnou ruku, když museli z města v roce 1938 odejít.

"Byla jsem v sekundě, když moji spolužáci křičeli Juden raus a my museli i s kamarádem Leem jako Židé opustit třídu."

Nejprve žili u babičky v Protivíně, pak maminka získala místo společnice u staré paní Spirové v Praze.

Naslouchám příběhu paní Ruth, který mne vrací do jara 1939, kdy se její maminka dozvěděla o možnosti poslat dcery do Anglie.

"Stáli jsme frontu ve Voršilské ulici, kde nám v malé kanceláři dali dotazníky, pak zase v Dittrichově na pasy. Koncem června mě maminka dovedla na nádraží. Vzpomínám, že ve vlaku bylo asi 160 dětí a jen dva dospělí. Nějaká paní mi vtiskla do ruky lahvičku s mlékem a usadila v kupé dvouletého klučíka. Mléko se při rozjetí vlaku vylilo a my ho krmili čokoládou," vybavuje si detaily z cesty, která skončila 1. července 1939 na londýnském nádraží.

Ruth Hálová je jedním z 669 dětí, které odjely v roce 1939 z Československa...

Nejhorším momentem pro ni bylo, když v noci musela rozespalé batole táhnout na loď a k tomu ještě svůj a jeho kufřík. Ta cesta tenkrát podle ní byla nekonečná.

"Nevěděli jsme, co nás čeká. Já sice chodila v Praze asi dva měsíce na angličtinu k jedné paní, co mě učila z knihy Alenka v říši divů, ale slovíčka jako králík, díra nebo hodinky mi rozhodně nestačila."

Za svůj šestiletý pobyt vystřídala několik rodin, zdokonalila své znalosti jazyka a nakonec odmaturovala na Československé státní střední škole ve Walesu. Ta byla založena v roce 1943.

"Jednou jsem šla ze školy kvůli chřipce domů. Abych měla co číst, zašla jsem ještě do knihovny a namátkou sáhla po nějaké knize. Byl to životopis Louise Pasteura. Od té doby jsem věděla, že chci studovat mikrobiologii," vzpomíná. Sen si splnila po návratu v roce 1945, kdy nastoupila na Karlovu univerzitu.

Nejkrásnější zpráva v životě

Mezitím ale musela žít i se strachem o maminku, která zůstala doma. Do roku 1942, kdy skončila s transportem v Terezíně, jí a sestře stačila napsat čtyři krátké zprávy prostřednictvím švýcarského Červeného kříže. Pak už žádné zprávy neměly.

"V květnu jsem dostala dopis od známého vojáka, který se hned s koncem války vrátil do vlasti, že v Terezíně potkal moji maminku. To byla ta nejkrásnější zpráva mého dosavadního života," říká i dnes s dojetím Ruth Hálová.

Většina jejích kamarádek ale takové štěstí neměla. Život mamince zachránil pokrevní bratranec, který se v ghettu staral o zásobování vodou. Zapřel příbuzenství a oženil se s ní, takže nemusela do transportu, který končil v koncentračním táboře.

Život Ruth, tehdy ještě Adlerové, připravil mnohé zkoušky. Vdala se za Hanuše Eisnera, který se jako Žid s rodinou zachránil v Americe. Narodil se jim syn Petr a dcera Hana. Pracovala jako klinická mikrobioložka.

"Za osm let manželství se mému muži vinou jeho chorobné žárlivosti podařilo dokázat, že jsem k němu už nic necítila. Odešla jsem, soud ale děti přiřkl manželovi, protože, jak znělo zdůvodnění, jeho matka byla členkou KSČ a moje nebyla. Nakonec od něj ke mně utekly," vzpomíná na těžké chvíle.

Deset let zůstala sama, pak na jedné vernisáži potkala o pět let mladšího houslistu Milana Hálu. Přiznává, že stačil jediný vzájemný pohled a oba věděli, že patří k sobě.

"Podařilo se nám společně prožít krásných jednačtyřicet let. Pak jsme se jednoho slunečného dne na podzim roku 2006 vydali pod Kleť na houby, kde navždy odešel z tohoto světa."

Stačili spolu žít nejen na severu Čech, ale i Českých Budějovicích a později v Českém Krumlově, kde koupili maličký dům, dochovaný ve zmínkách již z 16. století, v Rybářské ulici.

"Když tam ale v sousední restauraci měli otevřeno až do rána, sbalili jsme kufry a vybrali si za svůj domov Holubov. Je to nádherné místo k žití, kde je skvělý starosta a vstřícní lidé," libuje si žena, která díky svým znalostem angličtiny prováděla v Českém Krumlově dánskou královnu Margarethu II. či švédský královský pár.

Dnes už se věnuje hlavně své duchovní pouti, kterou jí ukázal Avatár Sai Baba v Indii. Překládá jeho knihy a přivádí do jeho ašramu ty, kteří teprve hledají cestu.

"Dávno jsem přestala věřit na náhody. Existuje vesmírný plán a ten, kdo je jeho autorem, je také jeho dramaturgem a režisérem. My jsme pouze herci na jevišti života," dodává žena, která se rozhodně neuzavírá před světem.

Ačkoliv mobilní telefon začala u sebe nosit teprve nedávno, bez problémů ovládá počítač, maluje, skládá básně a nejčastěji ji v Holubově potkáte ve společnosti dvou pejsků.



Nejčtenější

Pacientka z ciziny nechala v Krumlově dluh, nemocnice se soudí v Madridu

Ilustrační foto

Několik měsíců trvala léčba pacientky z Argentiny v Českém Krumlově, kde ji přijali s multiorgánovým selháním. Jenže...

Budějovičtí hokejisté zdrtili Porubu, Kladno si snadno poradilo s Třebíčí

Pavel Novák (vpravo) z Českých Budějovic v duelu s Ústím

České Budějovice ve 14. kole první hokejové ligy drtivou výhrou 8:1 nad Porubou potvrdily pozici lídra, v čele mají...



Žena ze Strakonic pomohla díky Facebooku zachránit německou sebevražedkyni

Ilustrační snímek

Život mladé ženy z Bavorska pomohla zachránit všímavá uživatelka Facebooku ze Strakonic. Na síti si všimla vzkazů,...

U Písku narazil kamion do osobního auta. Směr na Prahu byl uzavřený

Kamion v kopci narazil do osobního vozu značky Renault.

Vážná nehoda se ve středu odpoledne stala na Písecku. Na hlavním tahu na Prahu tam kamion zezadu narazil do osobního...

Muž se po rozchodu s partnerkou chtěl zbavit psa, hrozí mu vysoká pokuta

Pes (ilustrační foto)

Pokuta až půl milionu korun hrozí muži, který vyhodil z bytu na českobudějovickém sídlišti Vltava psa. Krátce po...

Další z rubriky

Rána letěla a byl jsem chycený, říká primář chirurgie, který se dal na golf

Zamilovaným oborem Václava Šauera je traumatologie, v padesáti letech si z ní...

Václav Šauer je primářem chirurgie českokrumlovské nemocnice. V Masných krámech se rozpovídal o své práci, o tom, jak...

V oboru zůstává přes 70 procent absolventů, říká děkanka pedagogické fakulty

„V nových akreditacích chystáme výrazné navýšení praxe ve školách,“ říká...

Nová děkanka Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity Helena Koldová zná její prostředí důkladně. Fakultu vystudovala,...

Debatu na budějovické radnici o parkovacích zónách provázely výkřiky i potlesk

Zastupitelský sál na budějovické radnici byl při projednávání parkovacích zón...

V zastupitelském sále představilo v úterý odpoledne vedení Českých Budějovic spolu s projektanty plány, jak chce...

Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce
Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce

Ministerstvo práce vyslalo do připomínkového řízení návrh, aby státní rozpočet financoval dětské skupiny a nově také mikrojesle. Do nich chodí hlavně děti, které nezískaly místo ve státní školce, ale jejich rodiče nastupují do práce dřív než po třech letech mateřské dovolené.

Najdete na iDNES.cz